Obsah
PŘED BITVOU
KAPITOLA PRVNÍ
Pozorování armád na Kuruovském bitevním poli
Arjuna vidí ve dvou znepřátelených vojskách své příbuzné,
učitele a přátele připravené válčit a obětovat své životy.
Rozhodne se nebojovat, zachvácen lítostí a soucitem, bez síly
a se zmatenou myslí.
KAPITOLA DRUHÁ
Shrnutí obsahu Bhagavad-gíty
Arjuna se odevzdává Kršnovi jako Jeho učedník a Kršna ho
začíná učit o základních rozdílech mezi pomíjivým hmotným
tělem a věčnou duší. Šrí Kršna vysvětluje princip stěhování
duše, povahu nesobecké služby Nejvyššímu a znaky
seberealizované osoby.
KAPITOLA TŘETÍ
Karma-yoga
Všichni v hmotném světě musí být zaměstnáni nějakou
činností. Ale činnosti nás k hmotnému světu mohou buď
poutat, nebo z něho vysvobozovat. Nesobecké činnosti určené k
potěšení Nejvyššího vysvobozují ze zákona karmy (akce a
reakce) a takový člověk dosáhne transcendentálního poznáni
o vlastním já a o Nejvyšším.
KAPITOLA ČTVRTÁ
Transcendentální poznání
Transcendentální poznání - duchovní poznání duše, Boha
a jejich vzájemného vztahu - je očišťující a vysvobozující.
Nesobecká oddaná služba přináší takové ovoce. Šrí Kršna
vysvětluje dávnou historii Bhagavad-gíty, význam a smysl Jeho
příchodu do hmotného světa a nutnost přijetí realizovaného
duchovního učitele, gurua.
KAPITOLA PÁTÁ
Karma-yoga - jednání s myslí upřenou na Kršnu
Moudří lidé, kteří vykonávají různé druhy činností,
ale uvnitř se zříkají jejich plodů, jsou očištěni ohněm
transcendentálního poznání a dosáhnou míru, neulpívání,
duchovního vidění a blaženosti.
KAPITOLA ŠESTÁ
Dhyána-yoga
Aštánga-yoga, mechanická meditativní metoda, ovládá mysl
a smysly a zaměřuje soustředění na Paramátmu (Nadduši,
podobu Pána umístěnou v srdci). Vrcholí v samádhi, úplné
absorbci v Nejvyšším.
KAPITOLA SEDMÁ
Poznání o Absolutním
Šrí Kršna je Nejvyšší Pravda, svrchovaná příčina všech
příčin a podporující síla jak hmotného, tak duchovního světa.
Povznesené duše se Mu oddaně odevzdávají, zatímco bezbožné
duše se věnují jinému druhu uctívání.
KAPITOLA OSMÁ
Dosažení Nejvyššího
Myšlením na Kršnu s oddaností během celého života, a
hlavně v okamžiku smrti, může člověk dospět do Jeho
transcendentálního sídla, které je mimo tento hmotný svět.
KAPITOLA DEVÁTÁ
Nejdůvěrnější poznání
Šrí Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství a nejvyšší
objekt uctívání. Duše je s Ním věčně spojená transcendentální
oddanou službou (bhakti). Znovuobnovením vlastní čisté
oddanosti se člověk vrátí ke Kršnovi do duchovního království.
KAPITOLA DESÁTÁ
Majestát Absolutního
Všechny úžasné ukázky síly, krásy, vznešenosti nebo
svrchovanosti v tomto nebo v duchovním světě jsou pouze částečnými
projevy Kršnových božských energií a majestátu. Kršna je
nejvyšší objekt uctívání pro všechny živé bytosti, neboť
je svrchovaná příčina všech příčin a základ všeho.
KAPITOLA JEDENÁCTÁ
Vesmírná podoba
Šrí Kršna dává Arjunovi božský zrak a zjevuje svou úžasnou
a neomezenou vesmírnou podobu, a ustanovuje tak své božské
postavení. Kršna vysvětluje, že Jeho půvabná lidská podoba,
kterou lze spatřit pouze pomocí čisté oddané služby, je původní
podoba Boha.
KAPITOLA DVANÁCTÁ
Oddaná
služba
Bhakti-yoga, čistá oddaná služba Kršnovi, je nejvyšší a
nejvhodnější způsob, jak dospět k čisté lásce ke Kršnovi,
což je nejvyšší cíl duchovního bytí. Ti, kteří následují
tuto vznešenou cestu, vyvinou božské vlastnosti.
KAPITOLA TŘINÁCTÁ
Příroda, poživatel a vědomí
Ten, kdo zná rozdíl mezi tělem, duší a Nadduší, která
nad nimi stojí, dosáhne vysvobození z tohoto hmotného světa.
KAPITOLA ČTRNÁCTÁ
Tři kvality hmotné přírody
Všechny vtělené duše jsou pod vládou tří kvalit hmotné
přírody - dobra, vášně a nevědomosti. Šrí Kršna vysvětluje,
co tyto kvality jsou, jaký na nás mají vliv, jak je možno je překonat
a znaky toho, kdo je na transcendentální úrovni.
KAPITOLA PATNÁCTÁ
Yoga
Nejvyšší Osobnosti
Konečný cíl védského poznání je odpoutat se od potíží
hmotného světa a poznat Kršnu jako Nejvyšší Osobnost Božství.
Člověk, který zná Kršnovu svrchovanou totožnost, se Mu
odevzdá a oddaně Mu slouží.
KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ
Božské
a démonské povahy
Ti, kdo jsou posedlí démonskými vlastnostmi, žijí neuspořádaně
a nedodržují zásady písem, se narodí v nízkém postavení a
získají další hmotná pouta. Ale ti, kteří mají božské
vlastnosti, žijí spořádaným životem a dodržují zásady písem,
postupně dospějí k duchovní dokonalosti.
KAPITOLA SEDMNÁCTÁ
Druhy víry
Víru lze rozdělit na tři druhy podle toho, z jaké kvality
hmotné přírody pochází. Činnosti konané lidmi, jejichž víra
je ovlivněna vášní a nevědomostí, přinášejí pouze pomíjivé
hmotné výsledky, zatímco činy ovlivněné kvalitou dobra a ve
shodě s příkazy písem očišťují srdce a vedou k čisté víře
a oddanosti ke Kršnovi.
KAPITOLA OSMNÁCTÁ
Závěr - dokonalost odříkání
Kršna vysvětluje smysl odříkání a vliv tří kvalit
hmotné přírody na lidské činnosti a vědomí. Vysvětluje
duchovní poznání a slávu Bhagavad-gíty. Závěr Gíty je
takový, ze nejvyšší cesta náboženství je absolutní, nepodmíněné
odevzdání se s láskou Šrí Kršnovi, což vysvobozuje od všech
hříchů, přináší úplné osvícení a umožňuje návrat do
Kršnova duchovního sídla.
|