KAPITOLA SEDMNACTA Druhy viry SLOKA 1
arjunah uvaca - Ardzuna pravil; ye - ti, kdo; sastra-vidhim - prikazy pisem; utsrjya - vzdavaji se; yajante - uctivaji; sraddhaya - plna vira; anvitah - obdareni; tesam - jejichz; nistha - vira; tu - ale; ka - co; krsna - o Krsno; sattvam - v kvalite dobra; aho - nebo; rajah - v kvalite vasne; tamah - v kvalite nevedomosti. Ardzuna se zeptal: O Krsno, jak je to s temi, kdo se neridi prikazy pisem, ale uctivaji podle vlastnich predstav? Jsou v kvalite dobra, vasne nebo nevedomosti? VYKLAD: V tricatem devatem versi ctvrte kapitoly se rika, ze ten, kdo pevne setrvava u jednoho zpusobu uctivani, se postupne povznese na uroven poznani a dosahne nejdokonalejsiho stadia miru a uspechu. V sestnacte kapitole se uvadi, ze ten, kdo se neridi prikazy pisem, se nazyva asura, demon, a kdo se jimi verne ridi, je deva, polobuh. Ridi-li se vsak clovek verne urcitymi pravidly, ktera v pismech nejsou, jake je jeho postaveni? Tyto Krsna Ardzunovi objasni vsechny jeho pochybnosti. Nachazeji se ti, kdo si zvoli za boha nejakeho cloveka, v nehoz veri a jehoz uctivaji, v kvalite dobra, vasne nebo nevedomosti? Dosahnou tito lide zivotni dokonalosti? Mohou dosahnout skutecneho poznani a povysit se na nejvyssi stupen dokonalosti? Dosahuji uspechu ve svem usili ti, kdo se neridi zasadami a pokyny spisu, avsak presto v neco veri a uctivaji polobohy nebo lidi? Vsechny tyto otazky klade Ardzuna Krsnovi. SLOKA 2
sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; tri-vidha - tri druhy; bhavati - byva; sraddha - vira; dehinam - vtelena; sa - ta; sva-bhava-ja - podle jeji hmotne kvality; sattviki - v kvalite dobra; rajasi - v kvalite vasne; ca - a; eva - zajiste; tamasi - v kvalite nevedomosti; ca - a; iti - tak; tam - to; srnu - slys ode Mne. Vzneseny pravil: Vira muze byt trojiho druhu - v kvalite dobra, vasne a nevedomosti - podle kvality hmotne prirody, ve ktere se vtelena duse nachazi. Nyni si o nich poslechni. VYKLAD: Ti, kdo znaji zasady a pokyny spisu, ale pro lenost nebo lhostejnost se jimi prestali ridit, jsou ovladani kvalitami hmotne prirody. Podle svych drivejsich cinu konanych bud v kvalitach dobra, vasne, nebo nevedomosti ziskaji povahu s urcitymi vlastnostmi. Spojeni zive bytosti s kvalitami hmotne prirody probiha neustale od okamziku, kdy se ziva bytost dostala do styku s hmotnou prirodou. Stykem s hmotnymi kvalitami prirody nabyva urcite mentality, ktera se vsak da zmenit, jestlize je clovek ve styku s pravym duchovnim ucitelem a ridi se jeho pokyny a pismy. Postupne se pak muze povznest z kvality nevedomosti do kvality dobra, nebo z kvality vasne do kvality dobra. Z toho muzeme vyvodit, ze slepa vira v kterekoliv kvalite hmotne prirody nemuze nikomu pomoci k dosazeni dokonalosti. Je tedy nutno pristupovat ke vsemu na zaklade rozumove uvahy a ve spolecnosti praveho duchovniho ucitele. Tim se muzeme dostat na vyssi uroven. SLOKA 3
sattva-anurupa - podle existence; sarvasya - kazdeho; sraddha - vira; bhavati - stane se; bharata - o Bharatovce; sraddha - viru; mayah - plna; ayam - tato; purusah - ziva bytost; yah - kdokoliv; yat - ma; sraddhah - viru; sah - tak; eva - zajiste; sah - on. Clovek si vytvari urcitou viru podle hmotne kvality prirody, ve ktere se nachazi. Kazdy ma viru primerenou svemu zalozeni, o Bharatovce. VYKLAD: Kazdy ma urcitou viru nehlede na to, kym je. Jeho vira je vsak v kvalite dobra, vasne a nevedomosti, podle povahy, kterou ziskal. V souladu se svou virou se pak styka s urcitymi lidmi. Ve skutecnosti je kazda ziva bytost casteckou Nejvyssiho Pana, jak jiz bylo vysvetleno v patnacte kapitole. Proto je puvodne transcendentalni ke vsem kvalitam hmotne prirody. Zapomene-li vsak na svuj vztah k Nejvyssi Osobnosti Bozstvi a dostane se v podminenem zivote do styku s hmotnou prirodou, vytvori si vlastni existenci stykem s rozmanitostmi hmotne prirody. Vysledna falesna vira a existence jsou pouze materialni. Ackoliv se clovek muze nechat vest dojmy a jistou zivotni predstavou, presto je ve svem puvodnim vztahu nirguna neboli transcendentalni. Aby znovu dosahl sveho vztahu k Nejvyssimu Panu, musi se nejdrive ocistit od hmotneho znecisteni. Oddana sluzba konana pro poteseni Krsny je jedinou cestou k navratu, ktera je prosta strachu. Je-li si clovek vedom Krsny, je mu zaruceno, ze dosahne dokonalosti. Neda-li se vsak touto cestou seberealizace, pak je bezpochyby pod vlivem kvalit hmotne prirody. Slovo sraddha neboli vira je v tomto versi velmi dulezite. Sraddha puvodne pochazi z kvality dobra. Muzeme verit v nejakeho poloboha, nebo vymysleneho boha, ci v nejaky vyplod fantazie. Silna vira byva produktem hmotneho dobra. V hmotne podminenem zivote vsak nejsou zadne ciny zcela ciste. Jsou smisene, nikdy ne v ciste kvalite dobra, ktera je transcendentalni. V ciste kvalite dobra muze clovek pochopit pravou povahu Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Dokud neni vira zcela v ocistenem transcendentalnim dobru, je vystavena znecisteni nekterou z hmotnych kvalit. Vliv znecistenych kvalit hmotne prirody se siri do srdce. Proto se nase vira utvari podle stavu srdce, jez je ovlivneno urcitou kvalitou hmotne prirody. Je-li nase srdce v kvalite dobra, je i nase vira v teto kvalite. Je-li srdce v kvalite vasne nebo nevedomosti, iluzi, je take vira znecistena temito kvalitami. Proto se v tomto svete vyskytuji ruzne viry a nabozenstvi. Skutecny princip nabozenske viry je v kvalite ryziho dobra, ale protoze je srdce znecisteno, nachazime ruzne druhy nabozenskych zasad. Takto v souladu s ruznymi druhy ver existuji take ruzne druhy uctivani. SLOKA 4
yajante - uctivani; sattvikah - ti, kteri se nachazeji v kvalite dobra; devan - polobohy; yaksa-raksamsi - demoni; rajasah - ti, kteri jsou v kvalite vasne; pretan - duchy zemrelych; bhuta-ganan - strasidla; ca - a; anye - jini; yajante - uctivaji; tamasah - v kvalite nevedomosti; janah - lide. Lide v kvalite dobra uctivaji polobohy; lide v kvalite vasne uctivaji demony; a lide v kvalite nevedomosti uctivaji strasidla a duchy. VYKLAD: Nejvyssi Osobnost Bozstvi popisuje v tomto versi ruzne druhy uctivacu podle jejich vnejsich skutku. Podle prikazu pisem je pouze Nejvyssi Pan hoden uctivani, ale ti, kteri s nimi nejsou dostatecne obeznameni, nebo nejsou verni jejich prikazum, uctivaji ruzne objekty shodujici se s jejich postavenim v kvalitach hmotne prirody. Lide v kvalite dobra obvykle uctivaji ruzne polobohy. Mezi polobohy patri Brahma, Siva, Indra, Candra, buh Slunce Vivasvan a mnoho jinych. Ti, kteri jsou v kvalite dobra, uctivaji urciteho poloboha za urcitym ucelem. Podobne ti, kdo jsou v kvalite vasne, uctivaji demony. Vzpominam si na muze, ktery za druhe svetove valky uctival Hitlera, protoze diky valce nashromazdil na cernem trhu v Kalkate velke bohatstvi. Ti, kdo jsou v kvalite vasne a nevedomosti, si zvoli obycejne misto Boha mocneho muze. Mysli si, ze jako Boha mohou uctivat kohokoliv, a dosahnou tak stejneho vysledku. Zde se jasne rika, ze lide v kvalite vasne si vytvareji takoveto ,,Bohy`` a uctivaji je. Ti, kdo se nachazeji v kvalite nevedomosti neboli v kvalite temnoty, uctivaji duchy zemrelych. Nekdy lide uctivaji hrobku zemreleho cloveka. Take sexualni sluzba nalezi do kvality temnoty. Podobne jsou v odlehlych indickych vesnicich uctivaci duchu a strasidel. V Indii jsme take svedky toho, jak lide z nizsich spolecenskych skupin jdou nekdy do lesa, a vedi-li, ze v urcitem strome sidli duch, uctivaji tento strom a prinaseji mu obeti. Ve skutecnosti vsak nejsou tyto ruzne druhy uctivani uctivanim Boha. Uctivani Boha je pro lidi, kteri dosahli transcendentalniho postaveni v ryzim dobru. Ve Srimad Bhagavatamu (4.3.23) se uvadi: sattvam visuddham vasudeva-sabditam. ,,Je-li clovek v ciste kvalite ryziho dobra, uctiva Vasudevu.`` Znamena to, ze ti, kdo jsou uplne ocisteni od kvalit hmotne prirody a nachazeji se na transcendentalni urovni, mohou uctivat Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Impersonaliste neboli stoupenci neosobni filozofie, o kterych se predpoklada, ze jsou v kvalite dobra, uctivaji pet druhu polobohu. Uctivaji neosobni podobu Visnua v hmotnem svete, ktera je znama jako filozoficky Visnu. Visnu je expanze Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, ale jelikoz impersonaliste naprosto neveri v existenci Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, predstavuji si, ze podoba Visnua je jen jinym aspektem neosobniho brahma. Podobne si predstavuji, ze Brahma je neosobni podoba hmotne kvality vasne. Tak nekdy popisuji pet druhu bohu, kteri jsou hodni uctivani, ale protoze si mysli, ze skutecnou pravdou je neosobni brahma, zanechaji nakonec vsech objektu uctivani. Z toho muzeme usoudit, ze ruzne kvality hmotne prirody mohou byt ocisteny pouze stykem s osobami, ktere jsou na transcendentalni urovni. SLOKA 5 - 6
asastra - ne v pismech; vihitam - predepsany; ghoram - skodlivy druhym; tapyante - vykonavaji; ye - ti kdo; tapah - pokani; janah - osoby; dambha - s pychou; ahankara - sobectvi; samyuktah - konaji; kama - chtice; raga - ulpivani; bala - sila; anvitah - pohaneni; karsayantah - tryzni; sarira-stham - umistenou v tele; bhuta-gramam - kombinace hmotnych latek; acetasah - s takovou zmatenou mentalitou; mam - Mne; ca - take; eva - zajiste; antah - uvnitr; sarira-stham - umisten v tele; tan - oni; viddhi - vez; asura-niscayan - demoni. Ti, kdo se podrobuji prisne sebekazni a pokani, jez nejsou doporuceny pismy, a cini tak z pychy, sobectvi, chtice a ulpivani, kdo jsou pohaneni vasni a tryzni jak sve telesne organy, tak i Naddusi, jez dli v tele, jsou povazovani za demony. VYKLAD: Jsou lide, kteri si vymysleji zpusoby sebekazne a pokani, o nichz se prikazy pisem nezminuji. Napriklad pust s nejakym skrytym motivem, jako je dosazeni ciste politickeho cile, se v pismech neuvadi. Pisma doporucuji pust za ucelem duchovniho pokroku, a ne z nejakeho politickeho nebo socialniho duvodu. Osoby, ktere se timto zpusobem tryzni, jsou podle Bhagavadgity zarucene demonsti. Jejich jednani je proti prikazum pisem a je lidem vseobecne skodlive. Jednaji vlastne z pychy, falesneho ega, chtice a ulpivani na hmotnem pozitku. Takovym jednanim se narusuje nejen kombinace hmotnych latek, z nichz se telo sklada, ale i sama Nejvyssi Osobnost Bozstvi, jez dli v tele. Takovyto neautorizovany pust a sebekazen za politickym cilem pusobi zajiste rusive na ostatni. Vedska literatura se o nich nezminuje. Demonska osoba si muze myslet, ze timto zpusobem primeje nepritele nebo ostatni strany, aby se podridily jejim pranim, ale nekdy muze nasledkem takoveho pustu zemrit. Nejvyssi Osobnost Bozstvi s takovymi ciny nesouhlasi a ty, kteri se jimi zabyvaji, nazyva demony. Takove jednani je urazkou Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, nebot je zcela proti prikazum vedskych textu. Slovo acetasah je v teto souvislosti velmi vyznamne - osoby v normalnim mentalnim stavu se musi ridit pokyny pisem. Ti, kdo maji jiny nazor, ignoruji a porusuji prikazy pisem a vymysleji si vlastni zpusob, jak konat pokani a sebekazen. Musime mit vzdy na pameti, jak skonci demonsti lide, jak to bylo popsano v minule kapitole. Nejvyssi Pan je donuti znovu se narodit v lunech demonskych matek. V dusledku toho budou zit zivot za zivotem podle demonskych zasad, aniz by poznali svuj vztah k Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Jestlize vsak maji tito lide stesti, mohou se z tohoto zapleteni dostat a nakonec dosahnout nejvyssiho cile pod vedenim duchovniho ucitele, ktery jim ukaze cestu k vedskemu poznani. SLOKA 7
aharah - potrava; tu - zajiste; api - take; sarvasya - vsech; tri-vidhah - trojiho druhu; bhavati - je; priyah - mila; yajnah - obet; tapah - sebekazen; tatha - totez; danam - dobrocinnost; tesam - jejich; bhedam - rozdeleni; imam - toto; srnu - slys. Podle tri kvalit hmotne prirody je i potrava, kterou vsichni pojidaji, trojiho druhu. Totez plati o obetech, sebekazni a dobrocinnosti. Slys nyni o jejich rozdeleni. VYKLAD: Podle situace a pusobeni tri kvalit hmotne prirody existuji ruzne druhy jidel, obeti, odrikani a dobrocinnosti. Avsak ne vsechny jsou vykonavany na stejne urovni. Lide, kteri mohou analyticky porozumet, jak se urcite jednani radi do urcite kvality hmotne prirody, jsou skutecne moudri, ale ti, kdo si mysli, ze vsechny druhy obeti, potravy a milodaru jsou na stejne urovni, postradaji rozlisovaci schopnost a jsou posetili. Existuji falesni duchovni vudci, kteri hlasaji, ze clovek muze delat cokoliv, a presto dosahne dokonalosti. Takovi blaznivi vudci vsak nejednaji podle pokynu pisem. Vytvareji si vlastni cesty a obycejne klamou lidi. SLOKA 8
ayuh - delka zivota; sattva - existence; bala - sila; arogya - zdravi; sukha - stesti; priti - a uspokojeni; vivardhanah - prodluzuje; rasyah - stavnaty; snigdhah - tucna, vydatna; sthirah - trvanliva; hrdyah - potesujici srdce; aharah - potrava; sattvika - cloveku v kvalite dobra; priyah - chutna. Potrava, ktera je mila lidem v kvalite dobra, prodluzuje zivot, ocistuje existenci a dava silu, zdravi, stesti a uspokojeni. Takova vyzivna potrava je stavnata, tucna, zdrava a tesi srdce. SLOKA 9
katu - horka; amla - kysela; lavana - slana; ati-usna - velmi horka; tiksna - ostra; ruksa - sucha; vidahinah - palciva; aharah - potrava; rajasasya - lidmi v kvalite vasne; istah - oblibena; duhkha - utrpeni; soka - strast; amaya - nemoc; pradah - zpusobuje. Potrava, ktera je prilis horka, prilis kysela, slana, horka, ostra, sucha a palciva, je oblibena lidmi v kvalite vasne. Takova potrava zpusobuje bolest, utrpeni a nemoc. SLOKA 10
yata-yamam - potrava pripravena vice nez tri hodiny pred pozitim; gata-rasam - bez chuti; puti - pachnouci; paryusitam - rozkladajici se; ca - take; yat - to, co; ucchistam - zbyle jidlo, jez bylo nedojedeno druhym; api - take; ca - a; amedhyam - nedotknutelne; bhojanam - jidlo; tamasa - lidmi v kvalite temnoty; priyam - mile. Zbytky jidla druhych, potrava pripravena vice nez tri hodiny pred pozitim, potrava bez chuti, zatuchla, rozkladajici se a necista je mila lidem v kvalite nevedomosti. VYKLAD: Jedinym ucelem potravy je prodlouzit zivot, ocistovat mysl a dodavat telu silu. Velke autority minulosti vybraly potravu, ktera nejvice prospiva zdravi a prodluzuje delku zivota, jako napriklad mlecne vyrobky, cukr, ryzi, psenici, ovoce a zeleninu. Tyto potraviny jsou velmi mile lidem v kvalite dobra. Jine druhy potravin, jako pecena kukurice nebo melasa, ktere samy o sobe nejsou zvlaste chutne, mohou byt pochutinami, pridame-li k nim mleko nebo jinou potravinu. Pak jsou v kvalite dobra. Vsechny tyto potraviny jsou od prirody ciste. Lze je dobre odlisit od necistych pozivatin, jakymi jsou maso a alkohol. Tucna jidla, o nichz byla zminka v osmem versi, nemaji nic spolecneho s tukem ze zabitych zvirat. Zvireci tuk je obsazen v mlece, ktere je nejlepsi ze vsech jidel. Mleko, maslo, syr a podobne produkty obsahuji zvireci tuk ve forme, ktera vylucuje potrebu zabijet nevinna zvirata. Pouze kruta mentalita lidi je pricinou toho, ze toto zabijeni pokracuje. Potrebny tuk muzeme ziskat civilizovanym zpusobem, a to z mleka. Porazeni zvirat se dopousteji pouze nizke bytosti, ktere jsou na nizsim stupni nez jsou lide. V loupanem hrachu, dalu (indicka lustenina), celozrnne mouce a podobne je proteinu vice nez dost. Jidla v kvalite vasne, ktera jsou horka, prilis slana a horka nebo nadmerne korenena palivou paprikou, zpusobuji utrpeni, nebot zeslabuji hlen v zaludku, cimz zapricinuji onemocneni. Jidla v kvalite nevedomosti neboli temnoty jsou predevsim ta, ktera nejsou cerstva. Jakekoliv jidlo, ktere bylo pripraveno vice nez tri hodiny pred pozitim (krome prasadam, tedy jidla obetovaneho Krsnovi), patri do kvality nevedomosti. Tato jidla zapachaji, nebot se jiz zacala rozkladat, ale lidem v teto kvalite je takovy zapach prijemny, zatimco lidem v kvalite dobra je odporny. Zbytky mohou byt snedeny jen tehdy, bylo-li jidlo predem obetovano Nejvyssimu Panu, anebo jsou-li to zbytky, ktere po sobe zanechali svati muzi, zvlaste duchovni ucitel. Jinak patri zbytky jidla do kvality nevedomosti a zvysuji nebezpeci infekce a nemoci. Prestoze takova jidla vyhovuji lidem v kvalite nevedomosti, lidem v kvalite dobra jsou nejen neprijemna, ale nemohou se jich ani dotknout. Nejlepsi jidlo je to, ktere bylo obetovano Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Sri Krsna rika v Bhagavadgite (9.26), ze prijme jidla pripravena ze zeleniny, mouky a mleka, byla-li Mu obetovana s laskou a oddanosti (patram puspam phalam toyam). Samozrejme nejdulezitejsi pri obetovani jidla Nejvyssi Osobnosti Bozstvi je laska a oddanost. Take se uvadi, ze prasadam musi byt pripraveno urcitym zpusobem. Kterekoliv jidlo, jez bylo zhotoveno podle pokynu pisem a ktere bylo obetovano Nejvyssimu Panu, muze byt snedeno, i kdyz neni zcela cerstve, nebot takove jidlo je transcendentalni. Aby jidlo bylo ciste, pozivatelne a vsem chutnalo, melo by byt vzdy obetovano Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. SLOKA 11
aphala-akanksibhih - lidmi, kteri netouzi po plodech; yajnah - obet; vidhi-distah - podle prikazu pisem; yah - ktera; ijyate - konana; yastavyam - musi se vykonat; eva - zajiste; iti - takto; manah - mysl; samadhaya - soustredena; sah - ta; sattvikah - je v kvalite dobra. Z obeti je v kvalite dobra ta, ktera je vykonavana z povinnosti, podle pokynu pisem a bez ocekavani odmeny. VYKLAD: Lide obycejne prinaseji obeti s nejakym postrannim umyslem, ale zde se uvadi, ze obet musi byt vykonavana, aniz bychom za to neco ocekavali. Musi se konat z povinnosti. Vezmeme napriklad provadeni obradu v chramech a kostelich. Obycejne jsou vykonavany s nadeji na hmotny zisk, avsak takovato zbozna cinnost neni v kvalite dobra. Do chramu nebo do kostela bychom meli chodit z povinnosti, sklonit se s uctou pred Nejvyssi Osobnosti Bozstvi a obetovat Panovi kvetiny a jidlo. Lide vsak obycejne nevidi v chozeni do chramu jenom kvuli uctivani Boha zadny smysl. Uctivat Boha z ekonomickych duvodu pisma nedoporucuji. Meli bychom proste vzdat Bozstvu svou uctu. Toto nas povznese do kvality dobra. Povinnosti kazdeho civilizovaneho cloveka je ridit se prikazy pisem a uctivat Nejvyssi Osobnost Bozstvi. SLOKA 12
abhisandhaya - touzici; tu - ale; phalam - vysledek; dambha - z pychy; artham - kvuli; api - take; ca - a; eva - zajiste; yat - ta, ktera; ijyate - vykonana; bharata-srestha - o nejlepsi z Bharatovcu; tam - to; yajnam - obet; viddhi - vez; rajasam - v kvalite vasne. Ale obet, ktera je vykonana pro nejaky hmotny zisk nebo z pychy, je v kvalite vasne, o nejlepsi z Bharatovcu. VYKLAD: Nekdy se vykonavaji obeti a obrady za ucelem dosazeni nebeskeho kralovstvi, anebo kvuli nejakym hmotnym vyhodam na tomto svete. Takove obeti a ritualy se nachazeji v kvalite vasne. SLOKA 13
vidhi-hinam - bez ohledu na prikazy pisem; asrsta-annam - bez rozdavani prasadam; mantra-hinam - bez prednaseni vedskych hymnu; adaksinam - bez odmeny knezim; sraddha - vira; virahitam - bez; yajnam - obet; tamasam - v kvalite nevedomosti; paricaksate - je povazovana. Obet konana bez ohledu na pokyny pisem, pri niz se nerozdava prasadam (duchovni jidlo) a nepeji vedske hymny, bez odmenovani knezich a bez viry - takova obet je v kvalite nevedomosti. VYKLAD: Vira v kvalite temnoty neboli nevedomosti vlastne neni zadnou virou. Nekdy lide uctivaji nejakeho poloboha jen pro penize, ktere pak utrati za zabavu, ignorujice prikazy pisem. Takova pseudonabozenska cinnost nemuze byt pokladana za pravou zboznost. Vsechny jsou v kvalite temnoty a vytvareji demonskou mentalitu, ktera neprospiva lidske spolecnosti. SLOKA 14
deva - Nejvyssiho Pana; dvija - brahmanu; guru - duchovniho ucitele; prajna - a osobnosti hodne uctivani; pujanam - uctivani; saucam - cistota; arjavam - prostota; brahmacaryam - pohlavni zdrzenlivost; ahimsa - nenasili; ca - take; sariram - tykajici se tela; tapah - sebekazen; ucyate - nazyva se. K telesne sebekazni nalezi uctivani Nejvyssiho Pana, brahmanu, duchovniho ucitele a nadrizenych, jako jsou otec a matka, jakoz i cistota, prostota, pohlavni zdrzenlivost a nenasili. VYKLAD: Nejvyssi Pan zde popisuje ruzne druhy sebekazni a pokani. Nejdrive objasnuje sebekazen vykonavanou telem. Meli bychom ctit, nebo se ucit ctit Boha nebo polobohy, dokonale kvalifikovane brahmany, duchovniho ucitele a nadrizene, jakymi jsou otec, matka a osoby, ktere jsou dobre obeznameny s vedskym poznanim. Tem vsem bychom meli prokazovat nalezitou uctu. Meli bychom se cvicit v cistote jak vnejsi, tak vnitrni a ucit se zit proste. Nemeli bychom delat nic, co neni schvaleno pismy. Neni ani pripustne mit mimomanzelsky pohlavni styk, nebot pohlavni zivot je podle pisma povolen jen v manzelstvi, a ne jinak. To se nazyva celibat. Tato sebekazen a pokani se vztahuje na telo. |