KAPITOLA DVANACTA Oddana sluzba SLOKA 1
arjunah uvaca - Ardzuna pravil; evam - takto; satata - vzdy; yuktah - zamestnani; ye - ti, kdo; bhaktah - oddani; tvam - Tobe; paryupasate - nalezite uctivaji; ye - ti, kdo; ca - take; api - opet; aksaram - nadsmyslne; avyaktam - neprojevene; tesam - z nich; ke - kdo; yoga-vit-tamah - nejdokonalejsi v poznani jogy. Ardzuna se zeptal: Povazujes za dokonalejsi ty, kteri Ti s oddanosti svedomite slouzi, nebo ty, kteri uctivaji neosobni, neprojevene brahma? VYKLAD: Sri Krsna nyni vysvetlil osobni, neosobni a vesmirne rysy a popsal ruzne druhy oddanych a joginu. Transcendentaliste se obvykle mohou rozdelit do dvou skupin. Prvni skupinou jsou personaliste a druhou skupinou jsou impersonaliste. Oddany personalista zapojuje celou svou energii do sluzby Nejvyssimu Panu, zatimco impersonalista slouzi Krsnovi neprimo, totiz medituje o neosobnim brahma, neprojevenem. V teto kapitole se dozvime, ze ze vsech metod urcenych k realizaci Absolutni Pravdy je bhaktijoga neboli oddana sluzba nejvyssi. Touzi-li clovek navazat kontakt s Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, musi vykonavat oddanou sluzbu. Ti, kteri uctivaji Nejvyssiho Pana primo oddanou sluzbou, se nazyvaji personaliste, a ti, kteri medituji o neosobnim brahma, se nazyvaji impersonaliste. Ardzuna se pta, kdo je lepsi. Existuji ruzne zpusoby realizace Absolutni Pravdy, ale Krsna v teto kapitole vysvetluje, ze bhaktijoga neboli oddana sluzba je nejvyssi ze vsech. Je to nejprijemnejsi a nejsnazsi zpusob, jak se dostat do styku s Bohem. Sri Krsna vysvetluje ve druhe kapitole, ze ziva bytost neni hmotne telo, nybrz duchovni jiskra, castecka Absolutni Pravdy, tedy duchovniho celku. V sedme kapitole doporucuje zive bytosti, aby upnula svoji pozornost na absolutni celek, jehoz je casteckou. V osme kapitole Krsna rika, ze ten, kdo na Neho mysli v okamziku smrti, se ihned premisti do duchovniho sveta, do Krsnova sidla. Na konci seste kapitoly rika, ze ze vsech joginu je nejdokonalejsi ten, kdo na Neho neustale mysli. Prakticky kazda kapitola podava zaver, ze clovek by mel byt pripoutan k osobni podobe Krsny, nebot to je nejvyssi duchovni realizace. Presto vsak existuji lide, ktere osobni podoba Krsny nepritahuje. Jsou natolik zaujati, ze jiz v uvodu komentaru k Bhagavadgite chteji ostatni lidi od Krsny odvest a vsechnu oddanost premistit k neosobni brahmadzjoti. Zduraznuji meditaci o neosobni podobe Absolutni Pravdy, jez lezi mimo dosah smyslu a je neprojevena. A tak ve skutecnosti existuji dve skupiny transcendentalistu. Nyni si Ardzuna preje vysvetlit, ktera cesta je snadnejsi a kdo z techto transcendentalistu je dokonalejsi. Jinymi slovy, objasnuje sve vlastni postaveni, nebot ho velice pritahuje Krsnova osobni podoba. Neosobni brahma ho nelaka, a proto chce vedet, je-li jeho postaveni jiste. Meditovat nad neosobnim aspektem Nejvyssiho Pana je obtizne jak v hmotnem, tak i v duchovnim svete. Clovek si vlastne ani nedokaze predstavit neosobni rys Absolutni Pravdy, a proto se Ardzuna pta: ,,K cemu je takova ztrata casu dobra?`` V jedenacte kapitole Ardzuna poznal, ze nejlepsi je byt poutan Krsnovou osobni podobou, protoze pak muze soucasne pochopit i vsechny ostatni podoby, aniz by neco rusilo jeho lasku ke Krsnovi. Tato dulezita otazka, kterou Ardzuna polozil Krsnovi, vysvetli rozdil mezi osobnim a neosobnim pojetim Absolutni Pravdy. SLOKA 2
sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; mayi - na Mne; avesya - upjata; manah - mysl; ye - ti, kdo; mam - Mne; nitya - vzdy; yuktah - venovat se; upasate - uctiva; sraddhaya - s virou; paraya - transcendentalni; upetah - zabyva se; te - oni; me - Muj; yukta-tamah - nejdokonalejsi v joze; matah - povazuji. Vzneseny pravil: Za nejdokonalejsi povazuji ty, kteri Mne neustale uctivaji s velkou a transcendentalni virou a jejichz mysl je uprena na Moji osobni podobu. VYKLAD: Krsna odpovida na Ardzunovu otazku velice jasne: ten, kdo upne pozornost na Jeho osobni podobu a uctiva Ho s virou a oddanosti, je povazovan za nejdokonalejsiho v joze. Pro cloveka, ktery si takto uvedomuje Krsnu, neexistuji hmotne ciny, ponevadz vsechno vykonava pro Krsnu. Cisty oddany je neustale zamestnan - nekdy zpiva mantry, nekdy nasloucha pribehum o Krsnovi, jindy o Krsnovi cte, pripravuje prasadam (jidlo obetovane Krsnovi) nebo jde na trh, aby Krsnovi neco koupil. Jindy zase uklizi chram nebo myje nadobi. At dela cokoliv, nikdy nenecha uplynout ani okamzik bez oddane cinnosti urcene k poteseni Krsny. Takove jednani je uplne samadhi. SLOKA 3 - 4
ye - ti, kdo; tu - ale; aksaram - smysly nevnimatelne; anirdesyam - neurcite; avyaktam - neprojevene; paryupasate - zcela se venovat uctivani; sarvatra-gam - vsudypritomne; acintyam - nepochopitelne; ca - take; kuta-stham - nemenne; acalam - nehybne; dhruvam - pevne; sanniyamya - ovladajici; indriya-gramam - vsechny smysly; sarvatra - vsude; sama-buddhayah - jednat stejne; te - oni; prapnuvanti - dosahnou; mam - Me; eva - zajiste; sarva-bhuta-hite - pro blaho vsech zivych bytosti; ratah - zapojeni. Ale i ti, kteri uctivaji neprojevene, smysly nepostizitelne, vsepronikajici, nepochopitelne, nemenne, pevne, nehybne - neosobni pojeti Absolutni Pravdy - ovladanim vsech smyslu a tim, ze se vsemi jednaji stejne a pracuji pro vseobecne blaho, Me nakonec take dosahnou. VYKLAD: Lide, kteri neuctivaji Nejvyssiho Boha Krsnu primo, nybrz snazi se dosahnout stejneho cile neprimo, dosahnou nakonec take nejvyssiho cile, Sri Krsny. ,,Po mnoha zrozenich hleda moudry muz u Mne utociste, nebot poznal, ze Vasudeva je vsechno.`` Kdyz clovek ziska po mnoha zrozenich uplne poznani, odevzda se Krsnovi. Chce-li se priblizit k Bohu metodou, o ktere se mluvilo v tomto versi, musi ovladat sve smysly, slouzit vsem a starat se o blaho vsech bytosti. Z toho vyplyva, ze clovek se musi obratit na Sri Krsnu, bez cehoz nedosahne uplne realizace. Casto musi projit mnohym pokanim, nez se Mu odevzda plne. Abychom mohli vnimat Naddusi v individualni dusi, musime skoncit se vsemi smyslovymi cinnostmi, jako je naslouchani, divani se, ochutnavani, prace a podobne, a tak dojdeme k poznani, ze Nejvyssi Duse je vsudypritomna. Jakmile si to clovek uvedomi, nezavidi zadne zive bytosti a nedela rozdily mezi clovekem a zviretem, protoze vidi pouze dusi, a nikoliv vnejsi schranku. Ale pro obycejneho cloveka je tato metoda neosobni realizace velmi tezka. SLOKA 5
klesah - potize; adhika-tarah - velice; tesam - tech; avyakta - neprojevenem; asakta - lpi; cetasam - tech, jejichz mysl; avyakta - na neprojevenem; hi - zajiste; gatih - pokrok; duhkham - s obtizemi; deha-vadbhih - pro vtelene; avapyate - dosahnout. Delat pokroky je velmi obtizne pro ty, jejichz mysl lpi na neprojevenem, neosobnim aspektu Nejvyssiho; tato cesta je vzdy nesnadna pro ty, kdo jsou v zajeti tela. VYKLAD: Skupina transcendentalistu rozjimajicich o nepostizitelnem, neprojevenem, neosobnim aspektu Nejvyssiho Pana se nazyva dznanajogini, zatimco ti, kteri si plne uvedomuji Krsnu a oddane Mu slouzi, se nazyvaji bhaktijogini. Zde muzeme videt jasny rozdil mezi dznanajogou a bhaktijogou. Trebaze dznanajoga nakonec vede k nejvyssimu cili, je to velmi obtizna cesta, zatimco prima cesta bhaktijogy, tedy oddane sluzby Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, je pro vtelenou dusi snadnejsi a prirozenejsi. Individualni duse je vtelena jiz od nepameti a je pro ni velice tezke teoreticky pochopit, ze neni hmotne telo. Proto bhaktijogin uctiva Bozstvo Krsny, nebot tak muze pouzit ruzna telesna pojeti, zafixovana v mysli. Uctivani podoby Nejvyssiho Boha v chramu neni v zadnem pripade modlarstvim. Ve Vedach se pise, ze Buh muze byt uctivan dvema zpusoby: uctivani Boha s Jeho atributy (saguna), anebo bez nich (nirguna). Uctivani Bozstva ve svatyni patri do prvniho zpusobu uctivani, jelikoz Pan je zastoupen hmotnymi kvalitami. Panova podoba vsak neni hmotna, i kdyz je reprezentovana hmotnymi prvky, jako je kamen, drevo nebo olejove barvy. To je absolutni povaha Nejvyssiho Pana. Muzeme to objasnit na hrubem prikladu. Vhodime-li dopisy do postovnich schranek stojicich na ulici, dojdou bez problemu adresatovi. Ale jakakoliv stara krabice nebo napodobenina postovni schranky, kterou jsme nekde objevili, a ktera nebyla schvalena postovnim uradem, nemuze poslouzit stejnemu ucelu. Podobne je Buh spolehlive zastupovan Bozstvem, ktere se nazyva arca-vigraha. Arca-vigraha je inkarnace Nejvyssiho Pana. Buh je vsemocny, a proto muze v teto podobe prijimat sluzby oddaneho, jen aby to usnadnil podminenemu cloveku. Oddany tedy nema zadne potize priblizit se okamzite a primo k Nejvyssimu, ale ti, kteri nasleduji neosobni cestu duchovni seberealizace, to maji tezke. Musi porozumet nezjevenemu projevu Nejvyssiho studovanim vedske literatury, jako napriklad Upanisad, musi se naucit jazyku pisem, pochopit nevnimatelne city a vsechno musi take realizovat. Pro obycejneho cloveka to neni snadne. Bhakta, ktery neustale mysli na Krsnu a oddane Mu slouzi pod vedenim duchovniho ucitele, snadno realizuje Nejvyssi Osobnost Bozstvi tim, ze se pravidelne Bozstvu klani, nasloucha vypravenim o Bozi slave a ji jidlo, ktere bylo obetovano Bozstvu. Neni pochyb o tom, ze impersonaliste voli zbytecne obtiznou cestu, cimz take riskuji, ze nakonec Absolutni Pravdu nepoznaji. Personaliste se vsak priblizuji k Nejvyssi Osobnosti primo a bez jakychkoliv nesnazi, tezkosti ci rizika. Ve Srimad Bhagavatamu je to popsano podobnym zpusobem. Clovek se dostane pouze do nesnazi, zatezuje-li se cely zivot snahou porozumet tomu, co je a co neni Brahma, nebot smyslem zivota je nakonec se odevzdat Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Proces odevzdani se nazyva bhakti. V tomto versi Bhagavadgity se tedy nikomu nedoporucuje, aby se za seberealizaci vydal obtiznou cestou, nebot konecny vysledek je nejisty. Ziva bytost je vecna individualni duse, ale chce-li splynout s duchovni celistvosti, pozna jen vecny a vsevedouci aspekt sve puvodni podstaty; blazenost vsak nerealizuje. Takovy transcendentalista, ktery je dobre obeznamen s dznanajogou, muze zacit s bhaktijogu neboli oddanou sluzbu, jestlize ziska milost oddaneho. V tomto okamziku mu vsak bude jeho dlouhodobe praktikovani neosobni filozofie jen na obtiz, nebot se nebude moci vzdat techto myslenek. Vtelena duse ma tedy potize pri provadeni a uskutecnovani neosobni filozofie. Kazda ziva bytost je do jiste miry nezavisla a muzeme si byt jisti, ze realizovani neprojeveneho je v rozporu s duchovni blazenou prirozenosti duse. Takovou cestou bychom se nemeli davat. Uvedomovani si Krsny, jez zahrnuje s oddanosti konane cinnosti, je nejlepsi cesta pro vsechny zive bytosti. Chce-li se clovek oddane sluzbe vyhnout, hrozi mu velke nebezpeci, ze se obrati k ateismu. Metoda, pri ktere se clovek soustredi na neprojevene, nepredstavitelne a smysly nepostizitelne, by nemela byt nikdy podporovana a zvlaste ne v teto dobe. Sri Krsna ji nedoporucuje. SLOKA 6 - 7
ye - ti, kdo; tu - ale; sarvani - vsechny; karmani - cinnosti; mayi - Mne; sannyasya - zrikaji se; mat-parah - byt ke Mne pritahovani; ananyena - bez rozdeleni; eva - zajiste; yogena - konanim bhaktijogy; mam - o Mne; dhyayantah - rozjimaji; upasate - uctivaji; tesam - jejich; aham - Ja; samuddharta - zachrance; mrtyu - smrt; samsara - hmotna existence; sagarat - z oceanu; bhavami - stanu se; na - ne; cirat - zadlouho; partha - o synu Prthy; mayi - na Me; avesita - uprenou; cetasam - tech, jejichz mysl. Ale ty, kteri Me uctivaji a zasvetili Mi vsechny sve ciny, kteri se Mi bez vyjimky odevzdavaji, vzdy o Mne rozjimaji a oddane Mi slouzi s mysli na Mne uprenou, o synu Prthy, rychle vysvobodim z oceanu rozeni a smrti. VYKLAD: Zde je jasne receno, ze oddani maji velke stesti, nebot mohou byt Krsnou velice rychle vysvobozeni z hmotne existence. Ryzi oddanou sluzbou dojdeme k poznani, ze Buh je vsemocny a ze individualni duse je Mu podrizena. Povinnosti duse je slouzit Panu, a jestlize to nedela, slouzi maje. Jak uz bylo drive receno, velikost Nejvyssiho Pana muzeme ocenit jen tehdy, odevzdame-li se uplne oddane sluzbe. Proto bychom se meli odevzdat plne. Abychom mohli dospet ke Krsnovi, musime pracovat pouze pro Neho a neustale na Neho myslet. Uroven oddane sluzby se neridi tim, jakou praci vykonavame, ale podle toho, ze ji delame pouze pro Krsnu. Oddany si nepreje nic jineho, nez aby mohl potesit Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Jeho zivotnim cilem je delat radost Krsnovi a tomu je schopen obetovat vsechno, tak jak to udelal Ardzuna v bitve na Kuruovskem poli. Metoda je velmi jednoducha: muzeme pokracovat ve sve praci a pritom zpivat Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare, coz zpusobi, ze budeme pritahovani ke Krsnovi. V tomto versi Sri Krsna slibuje, ze bez odkladu vysvobodi cisteho oddaneho z oceanu hmotne existence, slouzi-li Mu timto zpusobem. Ti, kdo jsou v joze hodne pokrocili, se mohou pomoci jogy a silou vule premistit na kteroukoliv planetu chteji. Ostatni pouzivaji jinych metod, ale pokud se tyka oddaneho, je zde jasne receno, ze se o neho Krsna postara osobne. Oddany nemusi cekat, az ziska zkusenosti, aby se mohl premistit do duchovniho sveta. nayami paramam
sthanam arcir-adi-gatim vina Tento vers z Varaha Purany rika, ze oddany nemusi provadet astangajogu, aby se mohl premistit na duchovni planety. Nejvyssi Pan na sebe bere zodpovednost a v tomto versi Bhagavadgity tvrdi, ze prichazi osobne jako zachrance. Dite se citi v bezpeci, nebot se o neho ve vsem staraji rodice. Oddany se podobnym zpusobem nemusi snazit o to, aby se pomoci jogy premistil na jine planety. Nejvyssi Pan okamzite prileti na svem ptaku Garudovi a oddaneho milosrdne vysvobodi z hmotne existence. Clovek tonouci v mori se sam nemuze zachranit, prestoze statecne bojuje a je dobrym plavcem. Ale muze byt snadno zachranen nekym, kdo prijde a z vody ho vytahne. Podobnym zpusobem zachrani Krsna oddaneho z hmotneho byti. Jedine, co musime udelat, je, ze budeme oddane slouzit Krsnovi a neustale na Neho myslet. Kazdy inteligentni clovek by mel vzdy dat prednost oddane sluzbe pred vsemi ostatnimi cestami. Toto se take potvrzuje ve spise zvanem Narajanija: ya vai
sadhana-sampattih purusartha-catustaye Nikdo by se nemel zabyvat konanim vsemoznych plodonosnych cinnosti nebo pestovanim poznani mentalni spekulaci. Oddame-li se Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, dosahneme vsech vyhod, kterych je mozno dosahnout ostatnimi jogovymi metodami, spekulacemi, obrady, obetmi, dobrocinnosti a podobne. To je blahodarna sila oddane sluzby. Zadnou jinou nabozenskou metodou se nemuzeme tak lehce a stastne priblizit k nejvyssimu cili jako pouhym zpivanim svatych jmen Krsny: Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Obsah Bhagavadgity je shrnut v sedesatem sestem versi osmnacte kapitoly: sarva-dharman
parityajya mam ekam saranam vraja Clovek by mel zanechat vsech ostatnich metod seberealizace a plne se venovat oddane sluzbe s mysli uprenou na Krsnu, coz mu umozni dosahnout nejvyssi zivotni dokonalosti. Nemusi brat v uvahu nasledky hrisnych cinu ze svych drivejsich zivotu, nebot Nejvyssi Pan se o neho ve vsem postara. Proto bychom se nemeli blahove pokouset o duchovni realizaci a vysvobozeni se z hmotne existence vlastni silou. Nejvyssi zivotni dokonalosti je odevzdat se Nejvyssimu, vsemocnemu Bohu, Sri Krsnovi. SLOKA 8
mayi - na Me; eva - zajiste; manah - mysl; adhatsva - upoutej; mayi - o Mne; buddhim - inteligenci; nivesaya - pouzij; nivasisyasi - spocivat; mayi - ve Mne; eva - zajiste; atah urdhvam - pote; na - nikdy; samsayah - pochybnost. Upni na Mne svou mysl a vsechnu svou inteligenci zamestnej rozjimanim o Mne, o Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Tak budes ve Mne bezpochyby neustale spocivat. VYKLAD: Clovek, ktery oddane slouzi Krsnovi, zije v primem vztahu s Nejvyssim Panem, a proto je jeho postaveni nepochybne duchovni jiz od pocatku. Oddany nezije v hmotnem svete - zije s Krsnou. Svata jmena Krsny a Krsna samotny se od sebe nelisi; zpiva-li oddany Hare Krsna mahamantru, Krsna a Jeho vnitrni sila tanci na jazyku oddaneho. Kdyz obetuje Krsnovi jidlo, Krsna je prijima a oddany se ochutnavanim takoveho jidla (prasadam) stava ,,zkrsnovany``. Kdo se oddanou sluzbou nezabyva, nemuze pochopit, jak je to mozne. Je to vsak metoda, ktera se doporucuje v Bhagavadgite a jinych vedskych spisech. SLOKA 9
atha - jestlize; cittam - mysl; samadhatum - upnout; na - ne; saknosi - schopen; mayi - na Mne; sthiram - plne; abhyasa-yogena - cvicenim oddane sluzby; tatah - potom; mam - Mne; iccha - touhu; aptum - ziskat; dhanam-jaya - o dobyvateli bohatstvi, Ardzuno. Muj mily Ardzuno, dobyvateli bohatstvi, nejsi-li schopen upnout na Mne svou mysl, dodrzuj regulativni zasady bhaktijogy. Tak vyvines touhu ziskat Mne. VYKLAD: V tomto versi se mluvi o dvou ruznych zpusobech vykonavani bhaktijogy. Prvni metoda je pro ty, kteri jiz vyvinuli transcendentalni lasku ke Krsnovi, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, a jsou k Nemu poutani. A druha metoda je pro ty, kteri takove pouto k Nejvyssi Osobe jeste laskou nevyvinuli. Pro oddane, kteri patri do teto skupiny, existuje mnoho pravidel a predpisu, a jestlize se jimi ridi, povznesou se na uroven, kdy budou pritahovani ke Krsnovi. Bhaktijoga ocistuje smysly. Nase smysly jsou v nynejsi hmotne existenci vzdy neciste, ponevadz se zamestnavaji smyslovymi pozitky. Provozovanim bhaktijogy se vsak smysly mohou ocistit a ve svem ocistenem stavu mohou dosahnout primeho styku s Nejvyssim Panem. V tomto hmotnem svete mozna nekomu slouzime jen proto, abychom dostali nejake penize; nedelame to vsak z lasky. Ani zamestnavatel nas moc nemiluje; prijima nasi sluzbu a plati nam za ni. Neni to tedy otazka lasky. V duchovnim zivote se vsak musime povznest do stavu ciste lasky, ktereho muzeme dosahnout provadenim oddane sluzby nynejsimi smysly. Laska k Bohu drima v srdcich vsech bytosti, ale projevuje se ruzne, ponevadz je znecistena stykem s hmotnou prirodou. Clovek se musi ocistit od teto poskvrny a probudit drimajici prirozenou lasku ke Krsnovi. V tom spociva cela metoda bhaktijogy. Dodrzovat usmernujici zasady bhaktijogy znamena, ze se pod vedenim kvalifikovaneho duchovniho ucitele musime ridit urcitymi pravidly. Musime vstavat brzy rano, umyt se a jit do chramu, abychom vzdali uctu Bozstvu a mohli zpivat Hare Krsna; nasbirame kvety, pripravime jidlo a vsechno obetujeme Bozstvu. Takto posvecene jidlo pak snime jako prasadam. Meli bychom take neustale naslouchat vypravenim cistych oddanych, kdyz vysvetluji pribehy a myslenky z vedskych spisu, jako je Srimad Bhagavatam a Bhagavadgita. Pod vedenim duchovniho ucitele se musime ridit urcitymi pravidly a predpisy, jejichz dodrzovani nam pomuze vyvinout lasku k Bohu. Pak si muzeme byt jisti, ze se dostaneme na uroven, kdy Boha skutecne milujeme, a ze dospejeme do Jeho duchovniho kralovstvi. SLOKA 10
abhyase - dodrzovat; api - dokonce i kdyz; asamarthah - neschopny; asi - jsi; mat-karma - sluzba Mne; paramah - odevzdej; bhava - budes; mat-artham - pro Mne; api - presto; karmani - pracuj; kurvan - konani; siddhim - dokonalosti; avapsyasi - dosahnes. Nedokazes-li dodrzovat zasady bhaktijogy, pokus se tedy pracovat pro Mne, nebot konanim cinu pro Mne dosahnes dokonalosti. VYKLAD: I ten, kdo neni schopen dodrzovat usmernujici zasady bhaktijogy pod vedenim duchovniho ucitele, muze dosahnout dokonalosti, jestlize pracuje pro Nejvyssiho Pana. Jak ma tuto praci vykonavat, jiz bylo vysvetleno v padesatem patem versi jedenacte kapitoly. Clovek musi mit kladny postoj k sireni Hare Krsna hnuti neboli nauky o Krsnovi. Existuje mnoho oddanych, kteri rozsiruji tyto myslenky, pricemz ale potrebuji pomoc. I kdyz clovek neni schopen ridit se zasadami bhaktijogy, muze alespon podporovat takovouto praci. Kazde takove usili vyzaduje misto, penize, organizaci a pracovni silu. Tak jako je k rozvoji obchodnich zalezitosti zapotrebi mista k pobytu, urciteho kapitalu, pracovnich sil a organizace, tak jsou tyto veci uzitecne i ve sluzbe Krsnovi. Jediny rozdil je v tom, ze v hmotnem svete se pracuje pro smyslove uspokojeni. Stejna prace se vsak muze vykonat pro poteseni Krsny, a pak je takova prace duchovni. Ma-li clovek dostatek penez, muze pomahat pri vystavbe kancelari nebo chramu urcenych k sireni nauky o Krsnovi nebo muze pomahat pri vydavani knih o Krsnovi. Meli bychom se zajimat, jakymi ruznymi zpusoby bychom mohli pomoci. Nemuze-li se nekdo obetovat k takovym cinnostem, muze alespon obetovat urcite procento sveho vydelku k propagaci hnuti pro uvedomovani si Krsny. Tato dobrovolna sluzba pomuze kazdemu dospet na nejvyssi uroven dokonalosti - k lasce k Bohu. SLOKA 11
atha - trebaze; etat - toto; api - take; asaktah - neschopny; asi - jsi; kartum - konat; mat - pro Me; yogam - oddana sluzba; asritah - utociste; sarva-karma - vsech cinnosti; phala - vysledku; tyagam - odrikani; tatah - potom; kuru - pokus se; yata-atma-van - do vlastniho ja. Nejsi-li vsak schopen jednat s timto vedomim, zrekni se plodu sve prace a pokus se pohrouzit do vlastniho ja. VYKLAD: Muze se stat, ze clovek nedokaze sympatizovat s cinnostmi urcenymi k poteseni Krsny kvuli socialnim, rodinnym, nabozenskym ci jinym okolnostem. Jestlize se nekdo zacne primo zabyvat cinnostmi, ktere lidem pripominaji nutnost uvedomovat si Krsnu, mohou se krome protestu clenu rodiny dostavit i mnohe jine tezkosti. Proto se tem, kteri maji takove problemy, radi, aby plody sve prace obetovali nejakemu dobremu ucelu. Ve Vedach jsou popsany mnohe obeti a zvlastni cinnosti (punya), pri kterych clovek pouziva vysledku svych predchozich cinu. Tak si postupne zuslechtuje sve poznani. Muze se stat, ze se nekdo vubec nezajima o duchovni zivot nebo oddanou sluzbu Krsnovi, ale prispiva na nemocnice nebo jina socialni zarizeni. Tim se vlastne vzdava plodu svych cinu, pro ktere tak tezce pracoval. Krsna to v tomto versi take doporucuje, ponevadz vzdavanim se plodu sve prace postupne ocistujeme svoji mysl a s cistou mysli muzeme porozumet duchovni vede o Krsnovi. Uvedomovani si Krsny neni samozrejme zavisle na nejakych jinych zkusenostech, protoze uvedomovani si Krsny je zpusob, jak ocistovat mysl. Narazime-li na teto duchovni ceste na prekazky, muzeme se pokusit vzdat se vysledku svych cinu. Za techto okolnosti muze byt socialni sluzba, sluzba spolecnosti nebo nesobecka prace pro blaho zeme dostacujici, aby se clovek drive nebo pozdeji mohl venovat ciste oddane sluzbe Nejvyssimu Panu. V osmnacte kapitole, ctyricatem sestem versi Bhagavadgity se rika: yatah pravrttir bhutanam. Kdyz se clovek rozhodne uctivat nejvyssi pricinu, dojde posleze k poznani, ze tou nejvyssi pricinou je Krsna, trebaze o tom drive nemel ani potuchy. SLOKA 12
sreyah - lepsi; hi - zajiste; jnanam - poznani; abhyasat - provozovanim; jnanat - nez poznani; dhyanam - meditace; visisyate - povazovano za lepsi; dhyanat - nez meditace; karma-phala-tyagah - vzdani se vysledku plodonosnych cinu; tyagat - takovym odrikanim; santih - mir; anantaram - pote. Je-li i toto pro tebe obtizne, zabyvej se pestovanim poznani. Lepsi nez poznani je vsak meditace, a jeste lepsi nez meditace je zreknuti se plodu svych cinu, nebot takovym odrikanim je mozno dosahnout vnitrniho miru v mysli. VYKLAD: Jak jiz bylo receno v predeslych versich, oddana sluzba je dvojiho druhu: bud se ridime regulativnimi predpisy, nebo jdeme cestou naproste lasky k Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Pro ty, kteri se nemohou ridit zasadami bhaktijogy, je lepsi pestovat poznani, nebot prostrednictvim poznani mohou pochopit sve skutecne postaveni. Poznani se casem vyvine v meditaci, pomoci ktere muzeme postupne pochopit Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Existuji metody, ktere nam pomahaji pochopit skutecnost, ze jsme kvalitativne totozni s Nejvyssim, a lide, kteri se nemohou venovat oddane sluzbe, davaji prednost tomuto typu meditace. Tomu, kdo takto meditovat neumi, ukladaji Vedy jiste predepsane povinnosti pro brahmany, ksatrije, vaisji a sudry, o cemz se hovori v posledni kapitole Bhagavadgity. V kazdem pripade by se vsak clovek mel vzdat plodu sve prace, coz znamena, ze vysledku sve karmy pouzije pro dobre ucely. Na zaver tedy muzeme rici, ze k dosazeni nejvyssiho cile, Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, vedou dve cesty. Prvni z nich je cesta postupneho vyvoje, zatimco druha vede primo. Oddana sluzba vykonavana s mysli uprenou na Krsnu je prima metoda. Neprima metoda znamena zrikani se plodu cinu, coz vede nejprve k poznani, pozdeji k meditaci, potom k pochopeni Nadduse, a konecne k dosazeni Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Clovek muze postupovat bud krok za krokem, nebo muze jit primo, coz vsak vsichni nedokazi. Proto je neprima metoda take dobra. Musime si ale uvedomit, ze Ardzunovi nebyla tato cesta doporucena, protoze jiz Krsnovi slouzil s laskou a oddanosti. Postupne odrikani, poznani, meditace a realizovani brahma a Nadduse je vhodne pro ty, kteri nejsou na stejne urovni jako Ardzuna. V Bhagavadgite se vsak klade duraz na primou metodu a vsem se doporucuje odevzdat se primo Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, Krsnovi. SLOKA 13 - 14
advesta - prost zavisti; sarva-bhutanam - vsem zivym bytostem; maitrah - pratelsky; karunah - laskavy; eva - zajiste; ca - take; nirmamah - bez vlastnickeho pocitu; nirahankarah - bez falesneho ega; sama - stejne; duhkha - nestesti; sukhah - stesti; ksami - odpusteni; santustah - spokojeny; satatam - vzdy; yogi - oddany; yata-atma - ovladajici se; drdha-niscayah - s odhodlanosti; mayi - Mne; arpita - venuje se; manah - mysl; buddhih - inteligence; yah - ten, kdo; mat-bhaktah - Muj oddany; sah - on; me - Mi; priyah - drahy. Kdo je prost zasti a je laskavym pritelem vsech zivych bytosti, kdo se nepovazuje za vlastnika a je prost falesneho ega, kdo zachovava klid jak ve stesti, tak i v nestesti, kdo je snasenlivy, vzdy spokojeny, ukazneny a s odhodlanosti se venuje oddane sluzbe s mysli a inteligenci uprenou na Mne, takovy oddany je Mi velice drahy. VYKLAD: Sri Krsna se v techto dvou versich opet vraci k ciste oddane sluzbe popisem transcendentalnich vlastnosti cisteho oddaneho. Cisty oddany se za zadnych okolnosti neznepokojuje a nikomu nezavidi. Neni nepratelsky ani vuci svemu nepriteli; povazuje jeho nepratelstvi za dusledek svych spatnych cinu z predeslych zivotu. Proto je lepe trpet nez protestovat. Ve Srimad Bhagavatamu (10.14.8) se pise: tat te 'nukampam su-samiksamano bhunjana evatma-krtam vipakam. Kdykoliv se oddany dostane do tezkosti a ma starosti, povazuje to za Bozi milosrdenstvi. Oddany uvazuje: ,,Za me drivejsi spatne ciny bych mel trpet mnohem vice, nez trpim. Je to tedy pouze diky Bozi milosti, ze nejsem trestan podle zasluhy a ze trpim tak malo.`` Pres vselijake svizelne okolnosti zustava oddany vzdy klidny, mlcenlivy a trpelivy. Ke vsem, i ke svym nepratelum, se chova pratelsky. Nirmama znamena, ze oddany neklade velkou vahu na bolesti a nesnaze tela, ponevadz dobre vi, ze neni toto hmotne telo. S telem se neztotoznuje, a proto je bez falesneho ega a zachovava klid ve stesti i v nestesti. Oddany je snasenlivy a spokojeny se vsim, ceho se mu milosti Boha dostane. Je vzdycky vesely, ponevadz se nepokousi o neco tezko dosazitelneho. Oddany je naprosto dokonaly mystik, protoze dokonale dodrzuje pokyny sveho duchovniho ucitele; a ponevadz ovlada sve smysly, je rozhodny. Nemuze byt sveden falesnymi argumenty, nebot ho nikdo nemuze primet, aby ustoupil od sveho pevneho odhodlani konat oddanou sluzbu. Je si zcela vedom skutecnosti, ze Krsna je vecny Buh, a proto ho nikdo nemuze rozrusit. Vsechny tyto vlastnosti mu umoznuji nachazet utechu u Boha. Takova oddana sluzba se vyskytuje samozrejme vzacne, ale oddany se na takovou uroven muze dostat, jestlize se ridi regulativnimi zasadami. Krsna dale rika, ze takovy oddany je Mu velice drahy, nebot Ho vzdy tesi vsemi ciny vykonavanymi s naprostou oddanosti. SLOKA 15
yasmat - pro nehoz; na - nikdy; udvijate - zneklidnene; lokah - lide; lokat - od lidi; na - nikdy; udvijate - rozruseny; ca - take; yah - nekdo; harsa - stesti; amarsa - nestesti; bhaya - strach; udvegaih - a uzkost; muktah - osvobozen; yah - kdo; sah - kdokoliv; ca - take; me - Mi; priyah - velice drahy. Je Mi velice drahy i ten, kdo nikoho neprivadi do nesnazi, koho nikdo nerozrusi a kdo zachovava klid jak ve stesti, tak i v nestesti, strachu a uzkosti. VYKLAD: Zde jsou uvedeny nektere z dalsich vlastnosti oddaneho. Oddany nikoho neznepokojuje, neohrozuje a nikoho neprivadi do nesnazi nebo uzkosti. Nikoho nezneklidnuje, protoze se ke vsem chova laskave. I kdyby se ho nekdo snazil vyprovokovat, nevzrusi ho to. Diky Krsnove milosti se oddany dostane na takovou uroven, ze ho vnejsi podnety nemohou zneklidnit. Zadne hmotne okolnosti ho ve skutecnosti nemohou ovlivnit, nebot neustale oddane slouzi s mysli uprenou na Krsnu. Zato materialistu obvykle potesi veci, ktere uspokojuji jeho smysly a telo, ale jakmile vidi, ze druzi lide maji k uspokojovani smyslu neco, co on sam nema, je nestastny a zavistivy. Ma strach, kdyz ocekava pomstu od nepritele a je skliceny, nedari-li se mu nejaka prace. Oddany se vsak vzdy zachovava transcendentalne ke vsem takovym zneklidnujicim jevum, a proto je Krsnovi velice mily. SLOKA 16
anapeksah - nestranny; sucih - cisty; daksah - odbornik; udasinah - bezstarostny; gata-vyathah - prost trapeni; sarva-arambha - vseho podnikani; parityagi - kdo se zrika; yah - kazdy, kdo; mat-bhaktah - Muj oddany; sah - on; me - Mi; priyah - velmi mily. Muj oddany je Mi velice drahy, nebot nezavisi na beznych udalostech, je cisty, zkuseny, bez starosti a bolesti a neusiluje o vysledky sveho jednani. VYKLAD: Oddany by se nemel snazit o ziskani penez, ale neni nijak ovlivnen, jsou-li mu nabidnuty milosti Boha. Je pro neho prirozene vykoupat se nejmene dvakrat denne a vstavat casne rano, aby mohl vykonavat oddanou sluzbu. Je tedy cisty vne i uvnitr. Oddany je zkuseny, nebot velice dobre zna smysl vsech cinnosti v zivote a je presvedcen o pravosti autorizovanych pisem. Nazory jinych skupin nepovazuje za nejdulezitejsi, a proto je bezstarostny. Nikdy se netrapi, nebot je prost vsech oznaceni; vi, ze jeho telo je pouze hmotna schranka, a neni ovlivnen, ma-li telo bolesti. Cisty oddany nikdy neusiluje o neco, co je v rozporu se zasadami oddane sluzby. Napriklad stavba domu vyzaduje mnoho energie, ale oddany by nikdy nezacal s necim takovym, co by nevedlo k rozvoji oddane sluzby. Je ochoten vzit na sebe spoustu starosti a postavit chram pro Krsnu, avsak nikdy by nepostavil velky dum pro svuj osobni pozitek. SLOKA 17
yah - ten, kdo; na - nikdy; hrsyati - tesi se; na - nikdy; dvesti - trapi se; na - nikdy; socati - narika; na - nikdy; kanksati - touzi; subha - prospesny; asubha - neprospesny; parityagi - ten, kdo se zrika; bhakti-man - oddany; yah - ten, kdo; sah - on je; me - Mi; priyah - drahy. Kdo se neupina k radosti ani ke smutku, kdo nenarika a po nicem netouzi a kdo se zrika dobreho i zleho, takovy oddany je Mi velice drahy. VYKLAD: Cisty oddany se neraduje ani nenarika nad hmotnou ztratou nebo ziskem. Take se nesnazi, aby mel syna nebo ziskal nasledovniky, a kdyz je nedostane, nepocituje zklamani. Stejne tak ho nezarmouti, jestlize nedostane to, po cem touzi. Stoji nad jakymikoliv priznivymi, nepriznivymi ci hrisnymi cinnostmi. Oddany je ochoten vystavit se jakemukoliv nebezpeci, jen aby potesil Nejvyssiho Pana. Nic mu nemuze zabranit vykonavat oddanou sluzbu, a takovy oddany je Krsnovi velice drahy. SLOKA 18 - 19
samah - stejny; satrau - k nepriteli; ca - take; mitre - k priteli; ca - take; tatha - tak; mana - pocta; apamanayoh - potupa; sita - chlad; usna - horko; sukha - stesti; duhkhesu - nestesti; samah - stejny; sanga-vivarjitah - prost vsi spolecnosti; tulya - stejny; ninda - pohana; stutih - chvala; mauni - mlceni; santustah - spokojen; yena kenacit - jakkoliv; aniketah - bez domova; sthira - pevne; matih - odhodlany; bhakti-man - zapojeny v oddane sluzbe; me - Mi; priyah - drahy; narah - clovek. Velmi drahy je Mi take clovek, ktery jedna stejne s pritelem i nepritelem, ktereho se nedotkne pocta ani zneucteni, horko ani chlad, stesti ani nestesti, chvala ci pohana, ktery se nesdruzuje se spatnou spolecnosti, je vzdy mlcenlivy, se vsim spokojeny, nestara se o strechu nad hlavou a je pevny v poznani a oddane sluzbe. VYKLAD: Oddany se vzdy vyhyba spatne spolecnosti. Lide maji ve zvyku nekdy nekoho chvalit a jindy pomlouvat; oddany vsak neni ovlivnen vyumelkovanou chvalou nebo pohanou, stestim nebo nestestim. Je velice trpelivy. Nemluvi o nicem jinem nez o Krsnovi, a proto se rika, ze je mlcenlivy. Mlcet vsak neznamena nemluvit vubec, nybrz nemluvit o nesmyslech. Clovek by mel mluvit jen o dulezitych vecech a pro oddaneho je nejdulezitejsi mluvit o Krsnovi. Oddany je za vsech okolnosti stastny; nekdy dostane dobre jidlo, nekdy ne, ale v obou pripadech je spokojeny. Take si nelame hlavu s problemem, jak a kde bydlet. Nekdy muze prebyvat pod stromem a jindy v palaci, avsak nelaka ho ani jedno, ani druhe. Rika se, ze ma neochvejnou mysl, protoze je pevny ve sve odhodlanosti a znalostech. Mozna, ze se v tomto popisu nektere vlastnosti opakovaly, ale slouzi to ke zdurazneni skutecnosti, ze tyto vlastnosti musi oddany ziskat. Bez dobrych vlastnosti se nikdo nemuze stat cistym oddanym. Harav abhaktasya kuto mahad-gunah: clovek, ktery neni odevzdan Bohu, nema zadne dobre vlastnosti. Chce-li byt nekdo povazovan za oddaneho, musi v sobe tyto dobre vlastnosti vypestovat. Oddanou sluzbou a uvedomovanim si Krsny muzeme tyto vlastnosti automaticky vyvinout, a k jejich ziskani nemusime tedy vynakladat prepjate usili. SLOKA 20
ye - ti, kdo; tu - ale; dharma - nabozenstvi; amrtam - nektar; idam - touto; yatha - tak; uktam - rika se; paryupasate - zcela zapojen; sraddadhanah - s virou; mat-paramah - povazujice Me, Nejvyssiho Pana, za vse; bhaktah - oddani; te - oni; ativa - obzvlaste; me - Mi; priyah - drazi. Nade vsechno jsou Mi mili ti, kdo naplneni virou kraceji nepomijivou cestou oddane sluzby a Mne si zvolili za svuj nejvyssi cil. VYKLAD: Pocinaje druhym versem - mayy avesya mano ye mam (,,upni mysl na Me``) az po ye tu dharmamrtam idam (,,toto nabozenstvi vecne cinnosti``) - Nejvyssi Pan v teto kapitole vysvetluje cestu vecne transcendentalni oddane sluzby, kterou je mozno Ho dosahnout. Tato cesta je Krsnovi velice mila a Krsna prijima vsechny, kteri se po ni vydaji. Ardzuna se ptal, kdo je lepsi - zdali ten, kdo se vyda cestou neosobniho brahma, nebo ten, kdo osobne slouzi Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. Sri Krsna mu dal tak podrobnou odpoved, ze bezpochyby neni lepsi cesty k seberealizaci, nez jakou je cesta oddane sluzby. Jinymi slovy, v teto kapitole je dolozeno, ze v dobre spolecnosti se v cloveku vyviji touha oddane a laskyplne slouzit a tudiz prijmout praveho duchovniho ucitele a pod jeho vedenim zacina naslouchat a opevovat Nejvyssiho Pana a dodrzovat zakladni predpisy oddane sluzby s virou a oddanosti a tak se zapoji do transcendentalni sluzby Bohu. Tato cesta se doporucuje v teto kapitole a neni sporu o tom, ze oddana sluzba je jedina absolutni cesta k seberealizaci a k dosazeni Nejvyssi Osobnosti Bozstvi. V teto kapitole se take doporucuje, aby se clovek drzel neosobniho pojeti Nejvyssi Absolutni Pravdy jen tak dlouho, dokud se zcela neodevzda za ucelem dosazeni seberealizace. Jinymi slovy, neosobni pojeti muze byt prospesne jen do te doby, nez se cloveku naskytne prilezitost ke styku s cistym oddanym. Ten, kdo chape Nejvyssi Absolutni Pravdu jako neosobni, by mel pracovat bez touhy po vysledcich, meditovat a pestovat poznani, aby pochopil rozdil mezi hmotnou a duchovni energii. Je to zapotrebi jen do te doby, nez se clovek setka s cistym oddanym. Probudi-li se v nas touha slouzit primo Krsnovi s laskou a oddanosti, nemusime se trapit na ceste postupne duchovni realizace, nebot oddana sluzba, jak je popsana v prostrednich sesti kapitolach Bhagavadgity, je mnohem prijemnejsi. Nemusime se starat o to, jak udrzet telo a dusi pohromade, protoze vsechno se vyresi automaticky diky milosti Pana. Takto konci Bhaktivedantovy vyklady k dvanacte kapitole Srimad Bhagavadgity, ktera se nazyva ,,Oddana sluzba``. |