|
Posmrtné pozůstatky světců se
v katolické a pravoslavné církvi chovají v úctě. Jako ostatky se většinou
uctívá mrtvé tělo světce nebo jeho části, v druhé řadě též předměty,
které světec používal (části oděvu aj.). Ostatky mají křesťanovi
připomínat světce a jeho vzorný život. Zvláště intenzivně pěstuje
kult ostatků buddhismus. V islámu se Muhammadovy vousy považují za
posvátné. Původ křesťanského kultu ostatků je u hrobů mučedníků,
nad nimiž se stavěly v pozdějších dobách oltáře a kostely. Pozůstatky
světců se během křesťanského středověku stále více rozdělovaly.
Z českých panovníků to byl Karel IV., který pro svou zemi nashromáždil
velké množství ostatků svatých. Z reformátorů uctívání ostatků
ostře kritizoval především Kalvín. |
|