Předměty a relikvie
Relikvie světců v ČR
 
Hrobka svatého Vojtěcha

Svatý Vojtěch 

23. dubna 1997 uplynulo tisíc let od mučednické smrti druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha. Právě v souvislosti s přípravami na toto výročí velké osobnosti českých dějin, když se rozhodovalo o novém uložení ostatků sv. Vojtěcha v dnešní katedrále sv. Víta, byla znovuobjevena jedna pozapomenutá památka. Jak známo, Vojtěchovy ostatky nechal Boleslav Chrabrý uložit ve Hnězdně, odkud je roku 1039 kníže Břetislav I. převezl do Prahy.
Místo hrobu sv. Vojtěcha je nesporně známo od 23. dubna 1396, kdy byly ostatky tohoto světce přeneseny do nově vybudované hrobky v hlavní lodi chrámu sv. Víta. Spolu se sv. Vojtěchem zde byly uloženy také ostatky sv. Pěti bratří. Na výstavbu chóru gotické katedrály navázala totiž v roce 1392 výstavba transeptu a navazujícího trojlodí. Neví se, do jaké míry bylo toto trojlodí dokončeno do husitských bouří, kdy byla výstavba katedrály přerušena, ale existující část umožňovala běžný chrámový provoz.
Katedrála byla těžce poškozena požárem Hradu 2. června 1541, po němž stojící části trojlodí zanikly. Nezanikl však hrob sv. Vojtěcha. V sedmdesátých letech 16. století nad ním byla zbudována renesanční kaple podle projektu architekta Ulrica Aostallise.
Situaci změnila až v 19. století dostavba katedrály. Hrobka sv. Vojtěcha byla v roce 1879 otevřena, prozkoumána a ostatky měly být přeneseny jinam. Kaple sv. Vojtěcha byla poté zbořena. V dostavěném chrámu mělo být místo připomenuto oltářem, pro nějž byl zřízen základ, ale k vlastní realizaci záměru již nedošlo. Hrobka pod ním postupně upadla v zapomění.
Příjemným překvapením proto byly výsledky krátkého archeologického průzkumu v únoru 1996, který zjistil, že se hrobka dochovala z podstatné části ve stavu, v jakém byla v roce 1396 vybudována. Porovnání s dokumentací, pořízenou v roce 1879, ukázalo, že byly odstraněny všechny nadzemní části a také jedna vrstva kamenů hrobky. Vlastní hrobová jáma o rozměrech 222 x 71 cm, vybudovaná z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů, byla uvnitř rozdělena na dvě nestejně velké části. Větší byla prázdná. Menší obsahovala dřevěnou schránku, vyplněnou stavební sutí, a olověnou destičku s nápisem, informujícím o událostech roku 1879. Nalezeno bylo také několik zlomků lidských kostí, o nichž předpokládáme, že zde byly záměrně ponechány na pamět uložení sv. Vojtěcha a sv. Pěti bratří.
Počet památek na Pražském hradě je tak rozmnožen o místo, které je významné nejméně dvojím způsobem. Je to jediná původní část nikdy nedokončené západní části gotického chrámu sv. Víta, která v relativní úplnosti přetrvala až do současnosti, a především je to místo, kde odpočívaly ostatky sv. Vojtěcha bezmála 500 let.
Jan Frolík
Podle kresebné dokumentace, pořízené před zbořením kaple sv. Vojtěcha v roce 1879, zůstal světcův hrob pravděpodobně až do této doby ve své gotické podobě. Některé části vlastní tumby musely být zřejmě vyměněny; v popisu následků požáru v roce 1541 se výslovně uvádí, že "hrob toliko sám sv. Vojtěcha, jenž jest z bílého mramoru vprostřed kostela, zůstal zpukaný". Po zboření kaple a snížení hrobu téměř na úroveň podlahy nové části chrámu začala Jednota pro dostavění chrámu s realizací nové úpravy, ta však zůstala nedokončena. Proveden byl pouze velmi masivní obrubník ze sliveneckého mramoru, který měl vymezit základový stupeň náhrobku.
Otázku konečné úpravy hrobu i uložení ostatků sv. Vojtěcha otevřela Metropolitní kapitula u sv. Víta v roce 1995.
Původně zamýšlená realizace výstavby kaple sv. Vojtěcha podle návrhu sochařky Karly Vobišové, který v soutěži v roce 1936 obdržel druhou cenu, se neuskutečnila. Takové řešení dnes nevyhovuje z liturgických důvodů.
Hlavní loď katedrály, zvláště v západní části, by podle požadavků kapituly měla zůstat volným a přehledným prostorem. Realizace nových náhrobků či sousoší nepřichází tedy v této části v úvahu. V diskusích odborné komise, kterou kapitula k této problematice od února 1996 pravidelně svolávala, se nejprve hledalo řešení opětného uložení ostatků do gotického hrobu. Podzemní kaple, která byla podmínkou této varianty, by však znamenala zničení zdiva Svatovítské baziliky z druhé poloviny 11. století, dochovaného pod podlahou. Z tohoto důvodu byla tato myšlenka opuštěna a komise dospěla k jiné variantě: gotický hrob sv. Vojtěcha bude důstojně upraven a opatřen nápisem, ostatky však budou uloženy poblíž hlavního oltáře, pravděpodobně ve staré arcibiskupské kapli, jejíž nástěnné malby se vztahují právě k životu sv. Vojtěcha.
Protože zdivo hrobu z roku 1396 vyčnívá asi 8 cm nad současnou podlahu katedrály, musel návrh počítat alespoň s minimálním vyvýšením místa. Bylo rozhodnuto, že mramorová deska bude zcela zapuštěna a podepřena ocelovou konstrukcí. Pískovcové kvádry z konce 14. století budou kryty bronzovým lemem, opatřeným nápisem. Kolem hrobu bude doplněna dlažba z mramorových desek, jejichž velikost a barevnost se zcela přizpůsobí okolní podlaze.
Podrobné zaměření hrobu i dlažby v jeho okolí provedl ing. arch. Viktor Procházka, který je také autorem ideového návrhu. Detailní řešení desky a bronzového lemu navrhli architekti Eva a Bohumil Fantovi, zajištění realizace se ujala nadace Patriae.
Vlasní práce započaly v březnu 1997 odstraněním provizorního zakrytí hrobu a pokračovaly demontáží mramorového obrubníku. V dubnu byla položena dlažba a celá úprava hrobu sv. Vojtěcha byla dokončena do návštěvy papeže Jana Pavla II. ve dnech 25. - 27. dubna 1997. Do hrobové dutiny byla vložena schránka se zlomky lidských kostí, které tu nalezl archeologický výzkum.
Petr Chotěbor