| Předměty a relikvie | |||||||||
| Relikvie světců v ČR | |||||||||
| Náhrobky svatých na Pražském hradě | |||||||||
|
Pražský hrad byl od počátku budován nejen jako mocenské,
ale také jako duchovní centrum Českého státu. Myšlenkovým spojením
politické a duchovní stránky moci bylo např. svatořečení některých
členů panovnického rodu (sv. Václav, sv. Ludmila) nebo zasvěcení místa
do duchovní ochrany určitých světců. To bylo zpravidla potvrzeno přijetím
ostatků svatých, budováním oltářů s náhrobky nebo relikviemi. V tomto smyslu se nejposvátnějším místem státu stala katedrála sv. Víta. V jejích prostorách (ale i v dalších kostelech Pražského hradu) najdeme náhrobky svatých patronů - ochránců českého státu i národa. Kromě oltářů s hroby svatých jsou součástí řady oltářů i relikvie svatých - části těla, oděvu, popř. nástrojů mučednické smrti. V novogotickém hlavním oltáři katedrály sv. Víta jsou umístěny relikvie sv. Vojtěcha, Víta, Václava, Ludmily, Prokopa, Cyrila a Metoděje. Relikviáře s ostatky světců tvoří významnou součást chrámového pokladu katedrály. Jedním z nejstarších relikviářů pokladu byla drahocenná schránka pro paži sv. Víta, kterou získal sám kníže Václav. Krátce po Václavově smrti se měly součástí pokladu stát jeho meč, štít, kopí, přilba a kroužková zbroj. Sestra Boleslava II. Mlada po svém návratu z Říma v roce 973 obohatila sbírku o dary papeže Jana XIII. a kníže Břetislav I. připojil ostatky sv. Vojtěcha a sv. Pěti bratří. Největší rozkvět pokladu nastal zásluhou Karla IV., velkorysého sběratele ostatků. Získával je na svých četných cestách Evropou a pokladu je věnoval v drahocenných relikviářích, které pro ně nechával zhotovit. |
|||||||||
KATEDRÁLA SVATÉHO VÍTA
BAZILIKA SV. JIŘÍ KOSTEL VŠECH SVATÝCH, STARÝ KRÁLOVSKÝ PALÁC
Hrob sv. Prokopa je pod boční kruchtou kostela. |
|||||||||