Ze světa - Afrika
Egypt - pyramidy
Pyramida Amenemheta I.					zpět
					strana základny: 84 m výšky pyramidy: 59 m sklon stěny: 54°27´
	První panovník 12. dynastie Amenemhet I opustil svou skalní hrobku ve Vesetu a přenesl centrum státní správy dále na sever poblíž dnešního Lištu. Panovník svou pyramidu nazval „Kultovní místa zjevování se v záři“. Do nitra pyramidy jako první sestoupil v roce 1882 Maspero. Povšiml si, že některé kamenné bloky pocházejí ze starších královských hrobových staveb. Do dnešních dnů se z pyramidy zachovalo asi 20 m z její původní výšky ve formě rozvalin. K tomuto neutěšenému stavu přispěli zloději kamene, ale především způsob její stavby. Jíž v průběhu Staré říše se kvalita staveb pyramid a stavebního materiálu začala snižovat. Na počátku 12. dynastie se prosadil zcela nový způsob výstavby. K této změně vedly snahy po úspornosti a snad i menší pracnosti přičemž svou roli sehrálo i prostředí středního Egypta a Fajjúmské oázy. V okolí nebylo snadné najít kvalitní vápenec, zato hlíny k výrobě sušených cihel bylo všude dost. Při stavbě se postupovalo tak, že se z kamenných bloků vytvořil skelet zdí jak po úhlopříčkách, tak i kolmo na budoucí stěny pyramidy a do něj se kladly sušené cihly, případně hlína suť a další odpadní stavební materiál. Na takto vybudované jádro byly položeny bloky kvalitního vápencového obložení. Vchod do pyramidy ležel podle tradice starších pyramid ve středu severní stěny na úrovni základny. Na způsobu stavby jsou patrné snahy stavitelů napodobit pyramidy panovníků ze Staré říše v nedalekém Dahšúru a Jižní Sakkáře. Nad vchodem stála tzv. severní kaple a v ní se za žulovými nepravými dveřmi otevírala svažující se chodba do pohřební komory. Chodba byla obložena červenou žulou. Ze stejného materiálu byla i chodba zatarasena. Chodba ústila do komory čtvercového půdorysu, která se nacházela ve svislé ose pyramidy. V podlaze této komory se otevírala svislá šachta vedoucí do pohřební komory. Přístup do šachty je dnes znemožněn prosakující spodní vodou. Voda prosakuje v takovém množství, že dosavadní snahy o její odčerpání zatím selhaly. Pyramida a zádušní chrám byly obehnány dvěma ohradními zdmi, mezi nimiž byly objeveny hrobky členů královské rodiny. Podél západní stěny se táhly ve dvou řadách šachtové hrobky, další hrobky ležely u jihovýchodního nároží, kde byla i hrobka vezíra Antefikera. Již Maspero si při své první návštěvě povšiml, že některé kamenné bloky poházely ze starších královských hrobových komplexů nesoucí jména zejména Chufua, Rachefa, Venise, Pepiho. Pozdější výzkumy to potvrdily. Naskýtá se proto vysvětlení, že zejména údolní chrámy těchto panovníků ležely již v době Amenheta I v rozvalinách. Nevylučuje se ani možnost, že bloky poházely i z jiných staveb, např. z chrámů, které zmínění panovníci nechali postavit ve středním Egyptě poblíž Lištu.