Ze světa - Afrika
Egypt - pyramidy
Červená pyramida					zpět
					strana základny: 220 m výšky pyramidy: 104 m sklon stěny: 45°
	Červená pyramida se nachází asi 4km severně od Lomené Pyramidy nedaleko vesnice Dahšúr. Její jméno jí dala barva místního růžového vápence z něhož je postavena, proto je také někdy označována jako Růžová pyramida. Místní obyvatele ji nazývají el-Haram el-vatvat tedy Netopýří pyramida. Její původní jméno pravděpodobně znělo „V záři se zjevuje Snofru.“ První průzkum pyramidy provedl v roce 1839 Perring následován Lepsiusem v roce 1843. Opravdu podrobný a důkladný průzkum však až německá archeologická expedice vedená Stadelmannem v roce 1982. Hrozba rozdrcení západní chodby a horní komory v Lomené pyramidě vedly nejen k rozhodnutí postavit pro krále Snofruse postavit novou pyramidu, ale i k přehnané opatrnosti. Výsledkem toho je, ze Červená pyramida ze všech egyptských pyramid nejostřejší úhel. Jádro tvoří bloky růžového vápence z lomů ležících několik set metrů jihozápadně od pyramidy. Dokonce se zachovaly i zbytky dvou přístupových ramp, spojujících lomy s jihovýchodním nárožím. Na základovou plošinu však byly použity bloky kvalitního vápence z lomů v Tuře. Z téhož materiálu bylo i vnější obložení pyramidy. Na vápencových blocích jsou zachována četná graffita, svědčící o místě uložení bloku nebo době a průběhu stavby. Vchod do pyramidy leží v severní stěně, asi 4 m východně od severo-jižní osy a asi 28 m nad zemí. Za vchodem se chodba svažuje do úrovně základny, kde se chodba mění na vodorovnou a ústí do první předsíně. Po krátké pasáži následuje druhá předsíň, která je umístěna přesně ve vertikální ose pyramidy. Obě předsíně mají stejně rozměry a jejich boční stěny a přečnělkové klenby jsou tvořeny z velkých, dobře opracovaných bloků bílého vápence. V jižní stěně druhé předsíně, ve výšce 8 m nad podlahou, je vchod do pohřební komory. Komora je orientována v východo-západním směru na rozdíl od severo-jižní orientace obou předsíní. V pozdějších době byla pohřební komora poškozena. Z podlahy zloději vytrhali několik vrstev bloků, stěny s strop jsou zčernalé sazemi od pochodní. Podzemí pyramidy bylo až do nedávné doby zčásti zaplaveno spodní vodou. V době Snofruovy smrti byla pyramida dokončena, přesto není jednoznačně dokázáno zda byl Snofru v Červené pyramidě pohřben. Snofru postavil ne jeden, ale hned několik pyramidových komplexů. První ze Snofruových pyramid byla postavena v Médúmu. Původní záměrem stavitelů bylo postavit pyramidu stupňovitou o čemž svědčí první a druhá stavební etapa. Z neznámých důvodů Snofru asi kolen 16. roku své vlády se rozhodl opustit pohřebiště v Médúmu a založit si nové v Dahšúru. Snad ho k tomuto rozhodnutí vedly nové náboženské ideje a s nimi také nová koncepce královské hrobky ve tvaru jehlanu. Po problémech s výstavbou nové pyramidy – Lomené v Dahšúru, přimělo panovníka k urychlené přestavbě pyramidy v Médúmu na pravou (třetí stavební etapa), aby měl připravenou alespoň jednu hrobku pro případ, že by nestihl dokončit novou, kterou měla být Červená pyramida. Pro úplnost je nutno uvést, že podle nových archeologických poznatků byl Snofru stavitelem i stupňovité pyramidy v Síle. Ve které pyramidě byl nakonec pohřben nelze jednoznačně říci. Ani v jedné se nenalezly jeho tělesné pozůstatky nebo přesvědčivé důkazy o uložení panovníka.