Ze světa - Afrika
Egypt - pyramidy
Lomená pyramida					zpět
					strana základny: 189,43 m strana v místě lomu: 123,58 m sklon stěny spodní části: 55° sklon stěny horní části: 43° výška dolní části: 47,04 m výška horní části: 57,67 m výška pyramidy: 104,71 m délka vzestupné cesty: 704 m
	Pyramida, která byla jako první od začátku plánovaná jako tzv. pravá, paradoxně dostala mezi egyptskými zcela ojedinělý tvar. Ten jí dal také její jméno – Lomená. Někdy je také nazývána Romboidální, Nepravá nebo O dvou svazích. Staří Egypťané ji nazývali “Snofru se zjevuje v záři.” Pyramida se nachází na vyvýšeném pouštním platu asi 3km od vesnice Dahšúr. Svým neobvyklým tvarem poutala pozornost evropských cestovatelů již od 17. století (např. Huntingtona, Meltona, Pockoka aj.). Počátky archeologických výzkumů však spadají až do 19. století a jsou spjaty s Perringem. Pozornost ji také věnovali Lepsius a také Petrie. Základní údaje poskytly výskumy, které v Lomené pyramidě prováděl v 1. polovině 50. let egyptský archeolog Ahmad Fachrí. Podloží na kterém je pyramida postavena, netvoří skála, ale nepříliš pevné hlinito-štěrkové podloží. Stavitelé tento fakt zjevně podcenili a přivodili si tak vážné komplikace se statikou celé stavby. Jádro pyramidy z místního vápence spočívá přímo na hlinito-štěrkovém podloží, kdežto obložení z jemného bílého vápence, dnes nejlépe dochované mezi všemi egyptskými pyramidami, stojí na uměle postavené základové plošině. Stavba byla započata podle prvotního plánu pod úhlem stěny 60° . V průběhu stavby byl však snížen na 55° , ovšem za cenu rozšíření základny. Tato stavební změna však nebyla poslední. Když stavba dosáhla do výšky přibližně 45 m, došlo k další redukci úhlu na pouhých 43° . Tato změna znamenala snížení objemu horní časti, které byla již pravděpodobně vynucena hrozícím poškození vnitřních komor. Pyramida tak získala svůj charakteristický tvar. Podle některých domněnek vedly ke změně původního sklonu náboženské nebo politické důvody. Podle jedné z nich mely dva svahy symbolizovat jednotu Horního a Dolního Egypta, podle další symbolizovalo devět stěn pyramidy helipolské Devatero. Systém vnitřních prostor je velmi originální. Obsahuje některé prvky, které se již nikde jinde nevyskytují. Neobvyklé jsou zejména dva vchody do pyramidy z různých světových stran a výškových úrovních. Severní vchod v severo-jižní ose pyramidy umístěný 12 m nad zemí následně pokračuje sestupnou chodbou do hloubky 25 m, kde se z úzké předsíně s přečnělkovou klenbou zvedá strmé schodiště vedoucí do tzv. dolní komory. Krátkou pasáží za touto komorou se v jihovýchodním rohu se lze dostat do svislé, částečně poškozené šachty, které dostala jméno „komín“ umístěné přesně v ose pyramidy. Západní vchod leží mnohem výš, asi 33 m nad zemí. Za ním se otevírá sestupná chodba, která je na dvou místech opatřena speciálně konstruovanými zátarasy. Chodba ústí do tzv. horní komory, která má rovněž přečnělkovou klenbu. Na jednou z bloků této klenby byl nalezený hrubě načrtnutý kurzívní nápis s kartuší obsahující Snofruovo jméno. Obě komory byly propojeny úzkým nepravidelným tunelem vysekaným ve zdivu jádra pyramidy. Dodatečný a provizorní charakter této spojky není zřejmý. Jasné není ani, to zda byly skutečně objeveny všechny prostory. Několik desítek metrů od jižní stěny stojí v ose pyramidy malá, kultovní pyramida. Vchod do této pyramidy je na severní straně těsně nad zemí. Zpočátku sestupná chodba posléze přechází vzestupné chodby do nevelké, necelých sedm metrů vysoké komory s přečnělkovou klenbou. Chodba bývá někdy považována za zdroj inspirace pro stavitele Velké galerie v Chufuově pyramidě.