Ze světa - Afrika
Egypt - pyramidy
Neferirkareova pyramida					zpět
					1. etapa strana základny: 72 m výšky pyramidy: 52 m sklon stěny: 76° 2. etapa strana základny: 104 m výšky pyramidy: 72 m sklon stěny: 54°30¢
	Nejvyšší pyramidu, vévodící celé abúsírské nekropoli nechal postavit král Neferikare. Její jméno „Kakai je duší“ je odvozeno od Nerirkareova tzv. rodného jména. I ona dnes spíše připomíná hromado kamení, nápadnou jen výrazně vystupující stupňovitou strukturou svého jádra. Její výzkum je opět spojen se jménem Perring, po němž následoval Lepsius. Toho upoutal obnažený tvar jádra do té míry, že právě na něm založil svoji teorii o stavbě egyptských pyramid pomocí skloněných vrstev. V letech 1904-1907 pokračoval s výzkumem Borchardt, který na počátku svého výzkumu poznamenal, že způsob stavby pyramidy nelze nikde jinde tak dobře studovat jako právě zde. Později se však ukázalo, jak byl tento úsudek ošidný. Pyramida byla ostavena v několika etapách a nebyla nikdy dokončena. Během první etapy byla projektována jako stupňovitá o šesti stupních. Šlo o poměrně neobvyklé rozhodnutí, protože éra stupňovitých pyramid již dávno pominula. Jádro bylo postaveno z poměrně dobře opracovaných bloků místního vápence. Nejnižší stupeň byl dvakrát vyšší, než stupně zbývající. Částečně bylo i obloženo jemným vápencem. Když však obložení dosáhlo výšky přibližně prvního stupně, byla práce přerušena. V tomto okamžiku zřejmě padlo rozhodnutí pyramidu rozšířit a také ji změnit na pravou. Již osmistupňová pyramida se tak stala jádrem pyramidy pravé. Rozšíření (2. etapa) bylo provedeno ledabyle a z málo kvalitních bloků kamene. Z absence zbytků obložení z okolí pyramidy lze usuzovat, že i obložení 2. stavební etapy pyramidy zůstalo nedokončené. Vchod do podzemí je umístěn přibližně ve středu severní stěny 2 m nad základnou. Počáteční sestupná část chodby ústila asi 2,5 m pod úrovní základny pyramidy do nevelkého vestibulu. Bezprostředně za ním byl umístěn hlavní žulový zátaras jednou padací deskou. Zbývající delší vodorovná část chodby se na dvou místech lomila a celkově se skláněla k východu. Přístupová chodba, která začínala v severojižní ose pyramidy, ústila do pohřební komory. Chodba byla postavena z vápencových bloků dost neobvyklým způsobem. Nad plochým stropem byl další, sedlový. Tento způsob stavby chodby zatím nebyl zjištěn z žádné pyramidy Staré říše. Předsíň i pohřební komora byly v minulosti velmi poničeny zloději kamene do té míry, že dnes je obtížné vůbec s určitostí rekonstruovat jejich původní vzhled. Obě místnosti byly orientované východo-západně byly stejně široké se sedlovým stropem. Do dnešních dob se dochovaly dvě ze tří vrstev obrovských vápencových bloků, které strop tvořily. Předsíň byla o něco delší. V pohřební komoře se nepodařilo nalézt nic z mumie, pohřební výbavy a ani sarkofágu. Zádušní chrám vznikal postupně a podobně komplikovaným způsobem jako pyramida. Z původní reliéfní výzdoby se podařilo nalézt pouze několik fragmentů. Pyramidový komplex postrádal údolní chrám a vzestupnou cestu. Komplex rovněž postrádá tzv. kultovní pyramidu. Celý komplex se dokončoval ve spěchu a některé jeho části dokonce až po jeho smrti. Neferirkare zemřel v 10. až 11. roce své vády, tedy v době kdy zádušní chrám ani vzestupná cesta vybudovány nebyly. Kolem zádušního chrámu a pyramidy byla postavena mohutná cihlová ohradní zeď. Měla pravděpodobně několik bran. Jednu z nich, jihovýchodní, se podařilo objevit české archeologické expedici při výzkumu sousedního pyramidového komplexu Neferirkareovy manželky, královny Chentkaus II.