Svatyně
Klokoty 450 m.n.m.

mapa

Klokoty - celkový pohled Na jihozápadním okraji města Tábor stojí potní místo - barokní kostel Klokoty s komendou premonstrátského řádu. 
Popis:
Východní vchod do ambitů, zvaný "táborský" má pod dvojitým železným křížem starý obraz P. Marie Klokotské, patronky tohoto chrámu. Pod obrazem čteme nápis: Hospodine miluji skvostný dům Tvůj, místo na kterém velebnost Tvá sídlí. Vejdeme-li branou, spatříme před sebou na nádvoří před kostelem kříž. 
Východní ambit s malým portálem ukončuje na jižní straně Růžencová kaple , pocházející z roku 1722. Na oltáři má obraz P. Marie Růžencové se světci Dominikem, Augustinem, Anežkou a Monikou. Na stropě pak výjevy z loretánských litanií. 
Na severní straně ambitu začíná rohová kaple sv. Anny. Vedle jejího oltářního obrazu vidíme na stropě obrazy z jejího života. 
Severní ambit je ukončen rohovou kaplí sv. Vavřince z r.1722. Zdobí ji oltář s obrazem sv. Vavřince . 
V severním ambitu je portál - hlavní vstupní brána pro poutníky. Rohová kaple z r. 1722 je zasvěcena sv. Vojtěchovi. Pod touto kaplí s přilehlým ambitem je umístěna kostnice. Kaple je vyzdobena oltářním obrazem sv. Vojtěcha a sochami národních světců na pilířích kolem kaple. 
V západním ambitu je ještě menší kaple sv. Jana Nepomuckého , z r. 1724. V ambitu se nacházejí lunetové obrazy, olejomalby malované technikou temnosvitu, z 18. století. Tyto ambity byly celé zbudovány v létech 1723 až 1730 nákladem táborských měšťanů. 
Jižní část ambitů je tzv. rezidence , z r. 1743, která je sídlem všech duchovních , kteří zde působili. 
V západní části ambitů je vchod na hřbitov
Překrásnou zvukovou kulisu Klokot tvoří chorál zvonů a zvonků. Z deseti zvonů je nejstarší s nápisem: "Campana 0000, octavo 1408 per magistrum Bartholemeum." 
Mezi historické památky Klokot patří kaple u Dobré Vody nad pramenem, kde se zjevila pasáčkům Panna Maria. Od chrámu k této kapli vede křížová cesta - 14 kamenných pomníčků s kovovými reliefy. Byla postavena kolem roku 1866. 
Na přístupových cestách od Tábora jsou dvě kaple a to sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského. Lipové stromořadí - 210 lip bylo vysazeno v roce 1836.
Chrám
Půdorys chrámu představuje dvojramenný kříž. Nádvoří obklopují ambity s rožními kaplemi, které jsou stejně jako na kostele zakončeny kupolemi a cibulovitými báněmi s lucernami. Klokoty mají celkem 10 těchto věží. 
Středem chrámu je obraz Panny Marie Klokotské na hlavním oltáři. Obraz byl vytvořen v době baroka, roku 1636, malířem Johanem Andreasem Burgerem z Prahy, podle předlohy původního obrazu z kaple nad řekou. Typem je kladen do 13. a 14. století, kdy byly zhotovovány kopie, obrazy dle stříbrné sochy milánské Madony, ulité na příkaz vévodkyně Kateřiny Visconti. Tyto obrazy Madony, zvané "klasové" podle klasů obilí rozsetých na Mariině rouchu jsou na četných místech ve střední Evropě. Patří k nim i Madona v dominikánském klášteře v Českých Budějovicích i nejznámější klasová Madona ve Strassengelu ve Štýrsku. V roce 1743 byl obráz umístěn na stříbrném oltáři od pražského zlatníka Františka Seitze, který pracoval také na stříbrném svatohorském oltáři a na stříbrném náhrobku-sarkofágu sv. Jana v dómu sv. Víta. Na oltáři je 12 hlaviček andílků a po stranách postavy andělů, kteří drží rám obrazu. Nad obrazem jméno MARIA okrášlené paprsky a nad ním koruna Královny nebe. V této úpravě se zachoval oltář do r. 1935, kdy byl znovu opraven a doplněn postavami klečících andělů s pochodněmi.
Strop presbytáře nad hlavním oltářem má klenutou báň, která je bohatě zdobena štukaturou s obrazy: Narození Páně, Útěk do Egypta, Svatba v Káni, Mateřství P. Marie, Judit, Královna nebes, Nanebevzetí. Na římsách u hlavic sloupů postavy andělů držících věnec nad deskami s biblickými nápisy. Ve velikosti písmen v nápisech je ukryt chronogram, který udává vznik stavitelského díla. K věčné lampě, dříve visící v presbytáři uprostřed, byla v r.1935 zhotovena kopie a obě lampy umístěny po stranách hlavního oltáře. Z presbytáře máme vchody do bočních kaplí, které se nyní používají jako sakristie. Nad vchody jsou okna od oratoří, které od chrámu oddělují ručně tepané mříže. Na stropě v presbytáři vidíme ve štukových rámech obrazy s náměty: smrt, soud, peklo, nebe. Mezi presbytáří a lodí je velký oblouk zdobený sochou Piety a nad ním erb patrona chrámu, města Tábora. Strop chrámové lodi je vyzdoben obrazy akademického malíře Václava Bartůňka z r. 1892, které znázorňují: Zvěstování, Nanebevzetí a Navštívení Panny Marie a také několik dalších biblických obrazů s texty. Po stranách hlavního oblouku pak boční oltáře svaté Barbory a svaté Doroty, doplnéné v hořejší části oltářů medailony sv. apoštolů Petra a Pavla. Také kazatelna, řezbářské dílo z roku 1720, která byla opravena v roce 1867 z daru císaře Ferdinanda, upoutává pozornost návštěvníků. Uprostřed lodi krypta zbudovaná v roce 1746, je kryta náhrobním kamenem. 
V kryptě jsou rakve označené jmény zesnulých kněží. Strop krypty je klenutý. Velká postranní schwarzenberská kaple zasvěcená svatému Václavu je vyzdobena oltářem k jeho poctě, který by před II. světovou válkou v době ohrožení našeho státu péčí duchovního strážce Klokot P. Aloise Matulíka doplněn sochami světců Cyrila a Methoděje, Ludmily a Anežky České. Tyto sochy vzbudily pozornost, nebo" u nohou sv. Ludmily je destička s obrysy celé naší republiky s nápisem" Československo Bože chraň" a u nohou sv. Anežky Ceské je střední znak naší republiky. Oba dva symboly byly kryty květinami a přežily doby temna bez povšimnutí. Jen oltářní mensa musila během okupace vydat své tajemstvi. Do schrány zabudované v oltáři byly vloženy drobné památky na popravené čs. občany u zdi kasáren. Tajemství bylo vyzrazeno a schrána byla násilně se svým obsahem vybrána.
Na stropě kaple jsou výjevy ze života sv. Václava a v pásu spojného oblouku tajemství z bolestného růžence uzavřené stylizovanou knížecí korunou rodu Schwarzenbergů. Vnitřek kaple nyní doplňuje socha sv. Terezie a zpovědnice. Protější kaple sv. Josefa s oltářem tohoto světce má opět na stropě ve štukové výzdobě obrazy z jeho života a v oblouku tajemství z radostného růžence s knížecím znakem rodu Lobkowitzů. Tato kaple je také vyplněna zpovědnicí a novou sochou sv. Antonína z Paduy. Ve velikonoční době zde bývá umístěna socha vzkříšeného Vykupitele. Chrámová okna během let všechna získala svoji barevnou náplň obrazů jako Nejsvětější Trojice, P. Marie a řady světců a světic. Vše bylo provedeno nákladem táborských občanů. Chrámové lavice jsou z roku 1720. V zadní části chrámu je kůr z r.1702 s varhanami již několikráte vyměněnými. Je také záznam v kronice, že zde příležitostně hrával i mistr Antonín Dvořák. 
Cyklus obrazů křížové cesty pochází z novější doby. Pod kůrem má své místo velký kříž s ukřižovaným Kristem a proti němu oltář Matky Boží bolestné s Kristem na klíně. Tato Pieta pochází také z doby před II. svět. válkou a zpřítomňovala bolest národa v rouchu P. Marie - červeném, modrém a bílém u mrtvého Božího syna - znázorňovala "trpící vlast". V poslední době byl celý prostor kostela uzavřen pod kůrem umělecky tepanou mříží s bránou, aby nedošlo k poškození památek. Na průčelí chrámové lodi je vyznačen rok její výstavby 1701 a mozaika s postavou svatého Jana z Nepomuku.
Když vyjdeme táborským (východním) vchodem před Klokoty máme před sebou nejkrásnější pohled na celé poutní místo se svými deseti věžemi. Snad znázorňují pro věřícího poutníka deset prstů sepjatých rukou P. Marie Klokotské. . . 
Právě zde si mnohý uvědomí nádhernou polohu poutního místa, které zde vévodí nad hlubokými kaňony řeky Lužnice.
Historie:
Po Klokotech psal se roku 1220 Vítek ze Klokot, praotec pánů z Landštejna. Jeden ze synů jeho, Ojíř (1257-1300) také se někdy z Klokot, obyčejně však z Lomnice psával. Od Ojíře neb dědiců jeho dostaly se Klokoty pánům z Rožmberka a drženy odtud ke Příběnicům. Přitom však zde měli dobře místo nápravníci neb manové pánův, z nichž jeden, Bartoš ze Svrabova jinak z Klokot k roku 1318 se připomíná. Vedle smlouvy roku 1437 o Příběnice učiněné postoupil Oldřich z Rožmberka Klokoty obci Táborské. Od těch dob drželi Táborští část Klokot, ostatek vsi byl snad statkem samostatným, kterýž držel Táborský měšťan Petr z Růže, ale i tato část se roku 1499 dostala Táborským. Jan Žižka dal v Klokotech upálit husitského kněze Petra Kániše a na padesát přívrženců sekty Adamitů.
Význam:
Pověst a další významy - Klokoty - poutní místo
Poznámky:
Klokoty - půdorys
Fotogalerie:
Klokoty - ambid na S straně  Klokoty - pohled od JV 
Klokoty - letecký snímek