Obecně 
   Katastrofy
Povodně - Velká záplava určitě přijde
 

Předpovědím povodní na více než dva dny moc nevěřím, říká v rozhovoru pro LN Jacob Host-Madsen. Na vědecké konferenci v Drážďanech představil projekt EUROTAS. Ten byl využit i při loňských záplavách v Praze.

LN: S jak velkým předstihem bude možné předpovídat povodně?
Systém se neustále zlepšuje. Záleží na prognóze meteorologů, když oni předpovědí deště s pětidenním předstihem, my pak můžeme udělat přesné modely stavu vod v řekách. Pokud meteorologové předpovědí srážky dva dny dopředu, je to také ještě možné. Takže je zde přímá závislost na předpovědích meteorologů. Právě ty se v poslední době velmi zlepšují.

LN: Může být ale dlouhodobá předpověď důvěryhodná?
Jsem realista, takže předpovědím na více než dva dny moc nevěřím. Ale myslím, že dvoudenní předstih předpovědi povodní pro Prahu je velice dobrý, protože můžete ochránit životy. Nikoliv majetek, protože na to je třeba více dní.

LN: Kolik dní dopředu je potřeba na ochranu majetku?
Záleží na tom, co zachraňujete. Například televizor můžete postavit na stůl a zabere vám to minutu. Ale když je potřeba ochránit budovy či památky, musí na to být několik dní. Když se ale zlepší předpovědi, budou mít lidé více času na záchranu většího množství věcí.

LN: Jak hodnotíte úroveň předpovědních služeb v ČR?
Spolupracoval jsem s vašimi úřady během loňských povodní. Vaše technologie je možné použít, ale záleží také na vašich státních orgánech, jak budou výsledky využívat v praxi. Protože když se to dělá správně, pak je teprve možné dosáhnout výsledků. Úřady musejí být připraveny varovat lidi a evakuovat je. Na tyto úřady musí být ale vyvíjen tlak, aby dokázaly držet krok s vývojem technologií.

LN: Měl by stát investovat více prostředků do rozvoje předpovědí a záchranných systémů?
Není pochyb o tom, že zdokonalení předpovědí záplav jak v České republice, tak v Německu bude vyžadovat nové zdroje peněz. Ale když srovnáte povodňové škody s náklady na předpovědní službu, tak to snad ani nejde... Je to prostě směšně levné v porovnání se ztrátami způsobenými záplavou. Je tedy třeba, aby stát do techniky investoval více peněz. Ale je také nezbytné mít kvalitní odborníky, aby mohli techniku využívat. A musí se předejít případům, kdy sice předpovědní služba funguje bezchybně, ale odpovědné orgány nejsou schopny výsledky včas využít.

LN: Řada odborníků tvrdí, že v budoucnu nás čeká více záplav v souvislosti s globálním oteplováním. Souhlasíte s tím?
Ano, je nepochybné, že povodně budou součástí naší budoucnosti. Ale nesouhlasím s těmi důvody, kterými je vysvětlován větší počet povodní. Lidé říkají, že je to kvůli změnám klimatu, ale musíme si uvědomit, že klima se vždycky měnilo a měnit bude.

LN: Při povodních se mluví o padesáti-, sto - či tisícileté vodě. V Praze byla vloni pětiset - až tisíciletá voda, znamená to, že několik dalších generací se nemusí velké vody bát?
Stejné záplavy jako loni můžete klidně očekávat už příští rok. Podle statistik lze sice říci, O. K., teď tady byla tisíciletá voda, tak se nemusíme bát. Statistiky jsou ale jedna věc a skutečný život druhá. Tak velká povodeň jako ta loňská nebude často, možná se vyskytne skutečně za pět set let, ale jisté je, že určitě přijde znova. O tom nejsou vůbec žádné pochybnosti.

Lidové noviny, 01. 11. 2003, kut