|
Předpovědím povodní na více než dva
dny moc nevěřím, říká v rozhovoru pro LN Jacob Host-Madsen. Na vědecké
konferenci v Drážďanech představil projekt EUROTAS. Ten byl využit i
při loňských záplavách v Praze.
LN: S jak velkým předstihem bude možné předpovídat povodně?
Systém se neustále zlepšuje. Záleží na prognóze meteorologů, když
oni předpovědí deště s pětidenním předstihem, my pak můžeme udělat
přesné modely stavu vod v řekách. Pokud meteorologové předpovědí
srážky dva dny dopředu, je to také ještě možné. Takže je zde přímá
závislost na předpovědích meteorologů. Právě ty se v poslední době
velmi zlepšují.
LN: Může být ale dlouhodobá předpověď důvěryhodná?
Jsem realista, takže předpovědím na více než dva dny moc nevěřím.
Ale myslím, že dvoudenní předstih předpovědi povodní pro Prahu je
velice dobrý, protože můžete ochránit životy. Nikoliv majetek, protože
na to je třeba více dní.
LN: Kolik dní dopředu je potřeba na ochranu majetku?
Záleží na tom, co zachraňujete. Například televizor můžete
postavit na stůl a zabere vám to minutu. Ale když je potřeba ochránit
budovy či památky, musí na to být několik dní. Když se ale zlepší
předpovědi, budou mít lidé více času na záchranu většího množství
věcí.
LN: Jak hodnotíte úroveň předpovědních služeb v ČR?
Spolupracoval jsem s vašimi úřady během loňských povodní. Vaše
technologie je možné použít, ale záleží také na vašich státních
orgánech, jak budou výsledky využívat v praxi. Protože když se to dělá
správně, pak je teprve možné dosáhnout výsledků. Úřady musejí být
připraveny varovat lidi a evakuovat je. Na tyto úřady musí být ale
vyvíjen tlak, aby dokázaly držet krok s vývojem technologií.
LN: Měl by stát investovat více prostředků do rozvoje předpovědí a
záchranných systémů?
Není pochyb o tom, že zdokonalení předpovědí záplav jak v České
republice, tak v Německu bude vyžadovat nové zdroje peněz. Ale když
srovnáte povodňové škody s náklady na předpovědní službu, tak to
snad ani nejde... Je to prostě směšně levné v porovnání se ztrátami
způsobenými záplavou. Je tedy třeba, aby stát do techniky investoval
více peněz. Ale je také nezbytné mít kvalitní odborníky, aby mohli
techniku využívat. A musí se předejít případům, kdy sice předpovědní
služba funguje bezchybně, ale odpovědné orgány nejsou schopny výsledky
včas využít.
LN: Řada odborníků tvrdí, že v
budoucnu nás čeká více záplav v souvislosti s globálním oteplováním.
Souhlasíte s tím?
Ano, je nepochybné, že povodně budou součástí naší budoucnosti.
Ale nesouhlasím s těmi důvody, kterými je vysvětlován větší počet
povodní. Lidé říkají, že je to kvůli změnám klimatu, ale musíme
si uvědomit, že klima se vždycky měnilo a měnit bude.
LN: Při povodních se mluví o padesáti-, sto - či tisícileté vodě.
V Praze byla vloni pětiset - až tisíciletá voda, znamená to, že několik
dalších generací se nemusí velké vody bát?
Stejné záplavy jako loni můžete klidně očekávat už příští rok.
Podle statistik lze sice říci, O. K., teď tady byla tisíciletá voda,
tak se nemusíme bát. Statistiky jsou ale jedna věc a skutečný život
druhá. Tak velká povodeň jako ta loňská nebude často, možná se
vyskytne skutečně za pět set let, ale jisté je, že určitě přijde
znova. O tom nejsou vůbec žádné pochybnosti.
Lidové noviny, 01. 11. 2003, kut |
|