Země starého kontinentu spolupracují na projektech, jež mají zlepšit předpověď záplav a snížit škody a ztráty na životech. Povodní bude přibývat, musíme se naučit s nimi žít, varují a doporučují v posledních letech vědci.

DRÁŽĎANY - Když budou lidé na záplavy připraveni, mohou snížit ztráty na životech a škody, které velká voda působí. Naučit se "žít s povodněmi" znamená zdokonalit jejich předpovídání. Už několik dní předem by v budoucnu mělo být jasné, kdy, kde a s jakou silou vodní živel udeří. Systém předpovědí se totiž neustále zdokonaluje, a to nejen díky lepšímu technickému vybavení, ale i díky spolupráci mezi jednotlivými zeměmi. Evropská unie za posledních deset let investovala 58 milionů eur do projektů, jež by měly předpovědi záplav zlepšit. O výsledcích této snahy informovali nedávno vědci z celé Evropy na konferenci v Drážďanech, kde vzniklo nové Středisko pro výzkum povodní. Právě drážďanské historické centrum a stovky dalších domů vloni zaplavila voda vylitá z koryta Labe a říčky Weisseritz. Rozdíl mezi letošní a loňskou výškou hladiny je 7,5 metru. "Vědecké studie dokazují, že extrémní záplavy lze očekávat poměrně často. Dokonce musíme počítat s tím, že znovu přijdou i tak velké katastrofy jako loňská povodeň ve střední Evropě či letošní sucha. Musíme spojit síly na všech úrovních, ať celoevropské, národní, regionální či oblastní. Jen tak lze minimalizovat povodňové škody," vysvětlil Phillipe Busquin, komisař EU pro vědu a výzkum.

Jde o směšné sumy
Jedním z důvodů, proč Evropská unie vyčleňuje na předpovědi záplav tolik peněz, je fakt, že velká voda působí miliardové škody. Například v Itálii a Německu to za posledních 12 let činilo 11 miliard eur. "Když prostředky vynaložené na výzkum a na prevenci porovnáme se škodami, tak jde skutečně o směšné částky. Investice se mnohonásobně vrátí," uvedl jeden z účastníků konference, Jacob Host-Madsen z dánské společnosti DHI Water & Environment. "Další výzkumy musíme podporovat, protože poznatky mohou zlepšit celkovou strategii obrany proti záplavám, tzv. povodňový management. Musíme myslet a jednat s předstihem," řekl komisař Busquin. Zkušenosti s bojem proti povodním by si měly úřady vyměňovat po celé Evropě, takže postupně vzniknou profesionální protipovodňové týmy. Jejich členové budou vyhodnocovat mnoho faktorů. Například počasí, klima, hydrologii, využití pozemků, systém varování, možnosti a schopnosti povodňových managementů, rychlost předávání informací... Jedním z cílů evropského výzkumu je především rychlejší reakce na blížící se povodeň. To bude možné díky lepšímu systému včasného varování. Odborníci mají i další záměry. Matematickými modely chtějí předpovídat následky povodní, s pomocí satelitů sledovat změny počasí, vědce zajímá také frekvence záplav v dávné minulosti. Nyní v Evropské unii probíhají celkem čtyři velké projekty, z nichž každý je zaměřen na jinou oblast. Vzájemné propojení a vyhodnocení údajů by mělo přinést efektivní výsledky.

Tajemství na dně řek
Jak často řádily povodně v minulosti, jaké měly následky a kde se vyskytovaly nejvíce? Opakovaly se s určitou pravidelností, nebo byly náhodné? Na tyto otázky hledají odpovědi týmy vědců pracující na projektu SPHERE. Jeho cílem je poskytnout informace o povodních za posledních deset tisíc let. "Povodním se nelze vyhnout, ale můžeme jim porozumět," tvrdí člen jednoho týmu Mariano Barriendos z barcelonské univerzity. Vědci našli metodu, jak určit četnost a průběh povodní v dávné minulosti. Umožňuje jim to rozbor usazenin ze dna řek. Dosud získané poznatky ukazují, že v pozdní době bronzové (1200 až 700 let př. n. l.) a v 16. až 18. století n. l. nastávaly povodně mnohem častěji než jindy. "V sedimentech tří řek ve Španělsku a dvou ve Francii jsme našli stopy po 15 povodních za posledních 3000 let," upřesnil Gerardo Benito, koordinátor projektu. Podle vědců souviselo toto množství se změnou klimatu v daném období. Při vyšších teplotách se odpařuje více vody, která se vrací na zem v podobě dešťů. V současné době se klima opět otepluje, proto lze očekávat více záplav.

Pomoc z vesmíru
Dalším projektem, na němž se podílí sedm evropských zemí, je EURAINSAT. Jeho úkolem je monitorovat dešťové a sněhové srážky pomocí satelitů. Data o výskytu mraků poskytuje pět družic umístěných 36 tisíc kilometrů nad rovníkem. Čerstvé údaje vysílají každou půl hodinu a denně poskytnou 1,5 miliardy vzorků. Satelity ale zachycují jen oblast nad mraky. "Proto budeme tyto údaje kombinovat s detailnějšími snímky z družic na nízké oběžné dráze," popisuje Chris Kidd z Univerzity v Birminghamu cíl projektu. Systém má být hotov do konce roku. Pak bude možné lépe modelovat vznik a dopad srážek. "Rozsáhlé záplavy na velkých řekách lze předpovídat mnohem snadněji než rozvodnění potoků a říček. Přesně tak jsme to například viděli zde v Drážďanech, kdy ty největší škody nezpůsobilo Labe, ale malé rychlé přítoky a pramínky, které jsou za normálního stavu sotva vidět," uvedl Bernhard Müller z drážďanského výzkumného centra. Právě bez satelitních dat se neobejde projekt s názvem MUSIC. Ten kombinuje data ze družic, z pozemních meteorologických stanic a z radarů. Počítač "nakrmený" touto směskou pak modeluje předpovědi o množství srážek i pro malé území. Vědci přitom berou v úvahu také druh půdy v dané oblasti, aby mohli vypočítat, kolik vody pojme. Nejvíce členů, celkem 15, se podílí na projektu EUROTAS. Jeho cílem je vytváření modelových povodňových map, podle kterých se organizuje evakuace obyvatel a ochrana majetku. Právě EUROTAS, jehož členem je i Česká republika, využili odborníci při loňských záplavách v Praze. "Škody napáchané povodněmi neustále rostou. Hlavním důvodem je rozrůstání měst do volné krajiny a změny ve využívání ploch v okolí řek. Proto je nezbytné mít povodňové managementy, které budou pracovat na eliminaci těchto škod," uvedl Jacob Host-Madsen. Společně s drážďanským centrem nyní vzniká i nový česko-německý projekt zaměřený na povodí Labe. "Má být dotován ze strukturálních fondů. Bude to skvělá příležitost, jak zintezivnit naši spolupráci. Vaši odborníci jsou na vysoké úrovni a je báječné, že teď budeme kolegy," pochvaluje si ředitel centra Müller.

Lidové noviny, 01. 11. 2003, Markéta Kutilová; zvláštní zpravodajka LN v Německu