Obecně
Katastrofy
Povodně - 2002
	Příčinná meteorologická situace Dne 5. srpna 2002 se nad západním Středomořím vytvořila tlaková níže, která se svým frontálním systémem postupovala k severovýchodu a do 6. srpna postoupila nad východní Alpy. Toho dne již začala ovlivňovat vydatným trvalým deštěm a místy i přívalovými srážkami jižní Čechy. Ve středu 7. srpna začala tato tlaková níže postupovat k jihovýchodu a vydatné srážky na našem území skončily ve čtvrtek 8. srpna v ranních hodinách. Další tlaková níže postupovala 9. srpna 2002 přes Britské ostrovy k jihovýchodu. V sobotu 10. srpna večer regenerovala nad Itálií a začala postupovat se svým frontálním systémem k severu. Během 11. srpna postoupila nad území ČR a v průběhu 12. srpna zvolna postupovala nad Polsko. Vydatné trvalé srážky zasahly postupně od jihu celé naše území. Srážky byly navíc orograficky zesíleny, takže největší intenzity srážek byly zaznamenány zejména v oblasti Šumavy, Krušných hor, Brd, Českomoravské vrchoviny, postupně i v Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách a v následných dnech i v Beskydech. Během pondělí 12. 8. 2002 se v oblasti frontálního rozhraní (v povodí Vltavy, Sázavy, Labe a Dyje) vyskytly v bouřkách i krátkodobější intenzivní srážky, které zapřičinily rychlý vzestup hladin na horních a středních tocích. V úterý 13. srpna začala srážková činnost nad naším územím zvolna od jihozápadu slábnout a během 14. srpna ustala.
	Množství spadlých srážek První vlna srážek ve dnech 6.-7.srpna zasáhla hlavně jižní Čechy, méně již západní Čechy, střední Čechy a jižní Moravu. Nejvyšší srážkové úhrny za tyto dva dny byly naměřeny v jižní části Šumavy a Novohradských hor 130 - 200 mm, avšak např. ve stanici Staré Hutě 254 mm, ve stanici Podhorská Ves 277 mm. Druhá vlna srážek byla v této části území 11.-12. srpna, přičemž 12. srpna již byly zasaženy celé Čechy a 13. srpna významně východní Čechy včetně Orlických hor a část severní Moravy. Nejvyšší srážkové úhrny za tyto 3 dny byly v Krušných horách, místy 200-300 mm, nejvíce bylo naměřeno na Cínovci 400 mm. V jižních Čechách spadlo převážně 130 - 190 mm, místy přes 200 mm (Prachatice, Slavkov), ale také srážky na jiných místech Čech významně přesahovaly 100 mm (Jizerské hory, Orlické hory, Českomoravská vrchovina). Rozdělení srážek těchto dvou vln je v mapkách v příloze zprávy. Mapky jsou sestaveny na základě omezeného počtu stanic, ze kterých jsou k dispozici operativní údaje. Vyhodnocení údajů z celé sítě srážkoměrných stanic bude provedeno v rámci projektu na vyhodnocení povodně. Rovněž bude provedeno posouzení extremity spadlých srážek. Zatím se zdá, že z hlediska naměřených hodnot v jednotlivých stanicích se během první vlny vyskytly 50- až 100-leté úhrny na omezeném území jižních Čech (především povodí Malše). Během druhé vlny se jedná o kombinaci plošně velmi rozsáhlých srážek s dobou opakování kolem 50 let a místním výskytem extrémních srážek s více než stoletou dobou opakování. Vysoké srážky zasáhly plošně velké území, prakticky celé povodí řeky Vltavy včetně Berounky a Sázavy a povodí několika dalších řek.
	Hydrologická situace V návaznosti na dvě vlny srážek došlo k výskytu povodní na všech tocích v zasaženém území. V průběhu první povodňové vlny kulminovaly toky v jižní a západní části Čech většinou na úrovni 2- až 10-letých vod. Vodní stavy odpovídající 3. SPA při první vlně, t.j. od 7. do 11. srpna 2002, byly dosaženy nebo překročeny v těchto stanicích (výčet není úplný): Vltava - Březí, Č. Budějovice, Vraňany, Černá - Líčov, Malše - Roudné a Římov, Lužnice - Pilař, Bechyně, Volyňka - Nemětice, Blanice - Heřmaň, Otava - Písek, Úhlava - Klatovy, Úslava - Koterov, Labe - Ústí, Děčín, Mor. Dyje v Janově, Rakouská Dyje - Schwarzenau, Raabs, Dyje - Podhradí, Želetavka - Jemnice, Vysočany. Při druhé vlně srážek, v důsledku předchozí nasycenosti povodí a stále ještě plným korytům toků, nastal velmi rychlý nový vzestup hladin. V porovnání s první vlnou byly kulminační stavy během druhé vlny značně vyšší, na většině toků v zasažené oblasti přesahující 50-letou nebo 100-letou vodu. V celé řadě profilů byly zaznamenány zatím historicky nejvyšší vodní stavy a průtoky. Nově vznikly povodně na tocích v severních Čechách, zejméma na Ohři, Bílině a jejich přítocích a na Jizeře, rovněž ve větším rozsahu na Dyji a Jihlavě. Vodní stavy odpovídající 3. SPA při druhé vlně, t.j. od 12. do 20. srpna 2002, byly dosaženy nebo překročeny v těchto stanicích (výčet není úplný): Vltava - Vyšší Brod, Březí, Č. Budějovice, Slapy, Vrané, Chuchle, Vraňany, Lomnice - Dolní Ostrovec, Teplá Vltava - Chlum, Kocába - Štěchovice, Černá - Líčov, Malše - Roudné a Římov, Lužnice - Pilař, Klenovice, Bechyně, Nežárka - Lásenice, Volyňka-Němětice, Blanice - Heřmaň, Vydra - Modrava, Otava - Sušice, Katovice, Písek, Radbuza - Staňkov, Lhota u D., Úhlava - Klatovy, Štěnovice, Mže - Stříbro, Úterský potok - Trpísty, Berounka - Plzeň, Beroun, Úslava - Koterov, Klabava - Nová Huť, Střela - Plasy, Litavka - Čeňkov, Beroun, Sázava - Chlístov, Zruč, Nespeky, Želivka - Soutice, Chrudimka - Nemošice, Jizera - Jablonec, Železný Brod, Bakov, Labe - Mělník, Ústí, Děčín, Ohře - Terezín, Bílina - Trmice, Lužická Nisa - Hrádek, Smědá - Frýdlant, Bílý Potok, Moravská Dyje - Janov, Rakouská Dyje - Schwarzenau, Raabs, Dyje - Podhradí, Vranov, Hevlín, Trávní dvůr, Jihlava - Dvorce, Ptáčov, Bransouze, Svratka - Borovice, Dalečín, Želetavka - Jemnice.
	Vývoj povodně na Vltavě v Praze a na Labi Vývoj povodně na Vltavě v Praze byl výsledkem střetu povodňové vlny na odtoku z Vltavské kaskády a povodňové vlny na Berounce. Přítok ze Sázavy byl sice také velký , ale v tomto ohlednu nepodstatný. Přítok vody do horní nádrže Vltavské kaskády Orlík není přímo měřitelný. Určitým vodítkem může být součet maximálních průtoků na Vltavě v Českých Budějovicích, Otavě v Písku a Lužnice v Bechyni. Je však nutno si uvědomit, že tyto stanice podchycují v součtu pouze asi 80% povodí Orlíka a navíc nelze přesně vysledovat střetávání vln přitékajících do nádrže. Proto jako hodnota kulminačního přítoku je předběžně uvažována hodnota vyčíslená podnikem Povodí Vltavy, který ji odvodil ze stoupání hladiny vody v nádrži bilančním výpočtem. Jako maximální přítok je udáváno cca 4400 m3.s-1 dne 13.8. v 11 hodin. Kulminace povodně na Berounce v Berouně nastala 13.8. těsně před půlnocí na odhadnuté hodnotě 1800 m3.s-1. Tato kulminace určitě postoupila do Prahy v době maximálního odtoku z Vltavské kaskády. Manipulace na kaskádě byly řízeny vodohospodářským dispečinkem Povodí Vltavy s ohledem na situaci na dolním toku Vltavy a provádění mimořádných opatření. Tato byla již v té době prakticky neovladatelná, neboť všechny přelivy byly otevřeny na maximální kapacitu a velikost odtoku byla závislá od pohybu hladiny vody v nádrži Orlík. Vyhodnocení vlivu nádrží Vltavské kaskády bude provedeno podnikem Povodí Vltavy v rámci projektu vyhodnocení povodně. Hladina Vltavy na limnigrafu v Praze Chuchli přesáhla dne 12.8. ve 12 hodin hladinu odpovídající 3.SPA pro Prahu. Dne 14.8. ve 12 hodin kulminovala na stavu 785 cm (odhad 5300 m3.s-1) a pak postupně stupňovitě klesala podle snižování odtoku z kaskády. Pod úroveň 3.SPA se dostala až v noci z neděle na pondělí 18.8. v 02 hodin. Je třeba upozornit, že vzestupy a poklesy hladiny vody v různých částech Prahy, především v zatopených oblastech, se mohly od časového průběhu hladiny na limnigrafu v Chuchli významně lišit. Průběh povodně na Labi v úseku Mělník - Děčín se v podstatě odvíjel od postupu povodňové vlny z Vltavy. Postup vlny byl ovlivněn velkými rozlivy, zejména v oblasti Litoměřicka. Labe v Mělníku kulminovalo dne 15.8. ve 13-16 hodin na stavu 1035 cm, v Ústí n.L. 16.8.ve 14-17 hodin na stavu 1185 cm a v Děčíně také 16.8. v 19-24 hodin na stavu 1230 cm.
	Posouzení extremity povodně V současné době nejsou ještě k dispozici všechny údaje pro řádné analyzování proběhlých meteorologických a hydrologických jevů. Faktem je, že hladiny vody v zasažených tocích v řadě případů přesáhly povodňové značky nejvyšších zaznamenaných historických povodní. zároveň znamená, že jsme mimo prověřený a věrohodný rozsah pracovních pomůcek, které se používají pro zpracování a vyhodnocení hydrologických měření (měrné křivky průtoků, postupové doby, hydrologické modely). Navíc v řadě případů měřené hodnoty chybí, protože stanice byly za povodně zničeny. uvedených důvodů jsou všechny uváděné hodnoty průtoků a na ně navazující odhady N-letostí výskytu předběžné. V rámci projektu vyhodnocení povodně bude třeba jako první kroky provést rozsáhlé zaměřovací práce a jejich vyhodnocení a pomocí hydraulických výpočtů ověřit a v podstatě rekonstruovat průběhy průtoků na jednotlivých tocích. Maximálnímu průtoku v Praze dne 14.8.2002 byla předběžně přiřazena doba opakování 500 let (s výhradou uvedených nejistot a potřeby dalšího upřesnění v rámci projektu vyhodnocení povodně). Hodnoty kulminačních průtoků a čas jejich výskytu v některých vybraných důležitých stanicích je uveden v tabulce v příloze. Hodnoty průtoků jsou odvozeny většinou s prozatímně extrapolovaných měrných křivek, se zohledněním návaznosti průtoků v podélném profilu, postupových dob a odhadnutého vlivu rozlivů. Velikost kulminačního přítoku do nádrže Orlík byla převzata od podniku Povodí Vltavy. nutno upozornit na značné nejistoty v odhadu N-letostí u extrémních průtoků nad hodnoty 100-letých vod. Funkce překročení v oblasti vysokých hodnot má již velmi plochý průběh a odhady na úrovni 1000-letých nebo vyšších hodnot na základě zhruba 100-letých pozorování jsou nejisté. V tomto smyslu je třeba s uvedenými hodnotami nakládat.
	Porovnání povodně v srpnu 2002 s historickými povodněmi Pro Vltavu v Praze bylo provedeno porovnání této povodně s kulminacemi historických povodní, které jsou zaznamenány od roku 1827. Vodočet v Praze se od té doby několikrát překládal na jiné místo a nelze tedy porovnávat naměřené vodní stavy, nicméně se zachovaly vyčíslené hodnoty kulminačních průtoků. Z grafické přílohy vyplývá, že kulminace letošní povodně v Praze byla přibližně o 800 m3.s-1 větší než doposud největší změřená povodeň v březnu 1845, která byla ovšem v období tání sněhu. Největší letní povodeň způsobená pouze srážkami byla v září 1890, při které byl pobořen Karlův most. Ta má kulminaci přibližně o 1300 m3.s-1 nižší než srpen 2002. Obdobné porovnání bylo provedeno pro Labe v Děčíně. Zde je jako doposud nejvyšší průtokově vyhodnocená povodeň udávána povodeň z roku 1845, jejíž kulminační průtok nebyl v srpnu 2002 překročen. Naopak však podle předběžné informace z této oblasti byly při maximální hladině vody zatopeny historické značky povodně 1845 v Ústí n.L. a v Děčíně také značky některých dalších povodní na Děčínské skále pod zámkem. Informace bude třeba ověřit, až bude místo přístupné a rozpor řešit v rámci projektu vyhodnocení povodně. V zatopených oblastech bylo provedeno množství prozatímních značek označujících maximální hladinu vody při této povodni. Tyto značky bude třeba zanivelovat, údaje soustředit a vyhodnotit. Dohodlo se, že tyto práce budou koordinovat státní podniky Povodí ve svých rajonech. ČHMÚ zatím provedl rychlé porovnání stop po maximální hladině vody v některých částech Prahy. Při srovnání s povodňovými značkami ze září 1890, kterých je po Praze nejvíce, byla nyní voda na levém břehu Vltavy (prostor Smíchova a Kampy) o 110 až 150 cm výše. Na pravém břehu Vltavy na Novotného lávce byla výše o 70 cm, avšak v Karlíně u budovy Ústředního vojenského archivu byla voda o téměř 3 m výše než v roce 1890. jednom místě na levém břehu nad Karlovým mostem bylo možno porovnat stopy po maximální hladině s povodňovými značkami z let 1845 a 1784. Nad značkou z března 1845 byla voda o 75 cm výše, nad značkou z roku 1784 byla voda o 55 cm výše. Vyšší značky podle dostupných publikací již v Praze nejsou.
	Tabulka kulminací a vyhodnocení povodně - zde
	Zdroj: Český hydrometeorologický ústav