Obecně
Katastrofy
Povodně - 2000
	9.3.2000 - Jaroměř
	Bez tří dnů, přesně po 19 letech od poslední povodně ve Dvoře Králové (12.března 1981), která dosáhla úrovně stoleté vody, jsme měli v uplynulých dnech možnost se přesvědčit o tom, že pojem stoletá voda neznamená průtok opakující se pravidelně jednou za sto let, ale že se jedná o statistickou veličinu vyjadřující průměrnou četnost opakování daného průtoku, což nevylučuje, aby se tzv. stoletá voda v krajním případě nevyskytla např. 2x za kalendářní rok. Velikost průtoku pod přehradou Les Království tehdy dosáhla 326 m3/s a důsledky a rozsah záplav ve Dvoře Králové jsou v živé paměti. Letošní velká voda měla v podstatě stejnou příčinu i charakter, bohužel však dosáhla větších hodnot a tím i ničivějšího dopadu na území pod přehradou Les Království. Příčinou zvýšených průtoků na horním Labi, byly opět trvalé silné deště na Krkonoších a v podhůří Krkonoš. Od 8.3. do 10.3. spadlo na přehradě Labská pod Špindlerovým Mlýnem více než 150 mm srážek. Je to množství, které spadne v našich podmínkách za 2 měsíce. V podhůří Krkonoš, kde byla vrstva mokrého sněhu, došlo vlivem silného a teplého větru k rychlému rozpuštění sněhové pokrývky, na horách k prosáknutí sněhu dešťovou vodou, která odtékala pod sněhem. 9.3. bylo na přehradě Labská naměřeno 96 cm sněhu a přesto přítok do této nádrže přesáhl 50 m3/s. V podhůří Krkonoš došlo vzhledem k silnému dešti a větru k nezvykle rychlému rozpuštění značně mokrého sněhu na velké ploše a k velmi rychlému vzestupu hladin potoků a řek nejen Labe, ale i Úpy a Jizery (a dalších v celých severních Čechách). Ve velmi krátkém časovém úseku došlo k vybřežení potoků a řek pod horami a k povodni, která na Labi byla větší než povodeň stoletá. Hranicí, odkud se tání velmi intenzívně projevovalo, je zhruba silnice I/14 - Jilemnice - Vrchlabí - Mladé Buky. Došlo k rozvodnění především toků podhorských, jako je Sovinka v Dolní Branné, Vápenický potok ve Vrchlabí, Malé Labe od Prostř. Lánova, Čistá od Čisté v Podkrk., Kalenský a Pilníkovský potok, kde všechny tyto toky vybřežily a způsobily rozsáhlé zátopy a povodňové škody. V samotném Labi pod přehradou Labská ve Špindlerově Mlýně byl v těchto dnech největší průtok 55m3/sec (rovnající se v této době přítoku do nádrže Labská). Na přehradě v Lese Království, i přes včasné vypouštění došlo velmi brzy nejen k zaplnění retenčního (ochranného) prostoru, ale i k překročení maximální hladiny v nádrži, která má převést stoletou vodu přehradou. Množství odtékající vody bylo takové, že u kamenné vodočetné latě odtokového limnigrafu z roku 1904, která v historii přehrady nebyla nikdy přelita vodou, při této povodni byla její horní hrana značně (o 30 cm) překročena odtékající vodou z přehrady a výpočet při kulminaci povodně přesáhl hodnotu 350 m3/s. Jaký důsledek mělo dosažení tohoto průtoku pro Dvůr Králové a níže položené obce a město Jaroměř, je v čerstvé paměti. Sami jste mohli zaznamenat, že dosud nejvyšší dosažené hladiny zátopy byly ve městě překročeny podle místa až o 0,8 m. Podle zaznamenaných stavů velkých vod na budově mlýna ve Stanovicích se jednalo o druhou největší zde zaznamenanou povodeň vůbec, a stejnou jako v r. 1834 (větší byla v r. 1897) a největší povodeň po postavení přehrady Les Království. Hladina povodně z r. 1981 byla nyní v tomto místě překročena o 80 cm. Každý se musí zamyslet zda tuto informaci využil tak, aby pokud možno co nejvíce, zmírnil škody na svém majetku. V době povodní se senzacechtiví reportéři televizních stanic staví např. na náměstí ve Vrchlabí a sdělují televizním divákům, že hrozí protržení přehrady a v tom případě bude na náměstí 8 m vody. Chtěli bychom ubezpečit čtenáře, že přehrady podléhají mimo pravidelné prohlídky osádkou vodních děl podle programu, ještě tzv. prohlídkám technickobezpečnostního dohledu, který hodnotí ve dvouletých intervalech jejich technický stav a provozuschopnost díla. Pravidelně jsou prováděna měření svislých i vodorovných posunů tělesa hráze, ap. Především pak tělesa přehrad jsou konstruována na mnohonásobně větší bezpečnost než je požadována. Dalším úspěšně šířeným mýtem je přelití přehrady. Po poslední povodni 9.3.2000 se i ve Dvoře Králové nacházejí "pamětníci", kteří si pamatují, že v 50tých letech došlo k tomu, že voda přetékala přes vozovku na hrázi. Lidská paměť je bohužel krátká, k této situaci v celé historii přehrady nedošlo, neboť nejvyšší dosažená tloušťka paprsku přepadajícího přes hrázové přelivy byla 9.3.2000 75cm, přičemž výška otvorů hrázových přelivů je 2,20 a šířka 10,80 m při celkovém počtu pěti pilířů. Všechna výpustná zařízení vodního díla včetně těchto přelivů jsou dimenzována tak, aby bezpečně převedla tzv. tisíciletou vodu. Při hledání příčin povodně se ve veřejnosti vyskytuje rovněž tvrzení, že přehrada je "zanesená" a není tedy schopna pojmout větší množství vody z povodně. Ani toto tvrzení není správné. Přestože od doby existence přehrady se v ní usadilo zhruba 1.300.000 m3 nánosů, nacházejí se v prostoru stálého nadržení, nikoliv v ochranném prostoru nádrže. Jednoduše řečeno leží pod úrovní, pod kterou při běžném provozu nádrže hladina, až na výjímečné případy (opravy vodního díla), nikdy neklesne. Nánosem není tedy zmenšen prostor určený pro ochranu před povodní. Tolik na vysvětlenou k příčinám a důsledkům povodně z 9.března. Josef Fejk Ing. Josef Mokrý
	Vlivem prudkého tání sněhu v Krkonoších a dlouhodobých dešťů, které v horských oblastech Krkonoš dosahovaly až 80 mm/m2, došlo 9. března 2000 k prudkému nárůstu vody v horním toku Labe. Již v 8.15 hodin byl vyhlášen II. stupeň povodňové aktivity (SPA) v obcích Heřmanice, Hořenice a v Jaroměři. Ve 12.00 hodin byl na Labi vyhlášen III. SPA a povodňová komise v Jaroměři již pracovala v plném složení a připravila potřebná opatření. Přednosta Okresního úřadu v Náchodě Ing. Lubomír Šmída svolal ve 13.30 hodin okresní povodňovou komisi (OPK) a v 15.15 hodin předal Rádiu Metuje a Českému rozhlasu Hradec Králové informace o situaci na řece Labi v okrese Náchod. Vodní nádrž Les Království hlásila 9. 3. v 15.40 hodin přítok 350 m3/s a odtok 120 m3/s. Jelikož déšť v oblasti Krkonoš neustával, očekávalo se zvyšování přítoků do vodní nádrže a z toho plynoucí neregulovatelný průtok. Hasičský záchranný sbor okresu Náchod vyhlásil pohotovost všem svým příslušníkům. Po zkušenostech z dřívějších povodní byla nutná evakuace požární stanice Jaroměř HZS okresu Náchod a bylo dohodnuto se závodem Mileta, a. s., že v jejích prostorách bude zřízena provizorní stanice. Rychle tam byly přestěhovány všechny síly a prostředky nutné pro případnou pomoc občanům Jaroměře.