Obecně
Ze světa
Atlantida - podle Platóna
	Jak již bylo řečeno, legenda o Atlantidě má původ ve dvou Platónových dialozích, Timaios a Kritias. Ty měly být součástí tetralogie, jež měla korunovat Platónovo pozdní dílo. První částí je dialog Politeia - Ústava, v níž je podána Platónova představa o státním zřízení ideální obce. Další dialogy nesly jména účastníků diskuse, ovšem vyjma tradičního průvodce Platónovými dialogy, Sokrata: Timaios, nedokončený Kritias a nikdy nerealizovaný Hermokratés. Timaios začíná Kritiovým vyprávěním o Atlantidě, jeho hlavním obsahem je však rozsáhlý výklad o podstatě přírody. Líčení Atlantidy je jen velmi stručné, neboť jeden z účastníků rozpravy, Kritias, jen nastiňuje vyprávění o Atlantidě, aby mohli ostatní besedníci posoudit, zda jim příběh vůbec stojí za vyslechnutí v podrobnější podobě při příští schůzce, rozuměj v dialogu Kritias. Dozvídáme se, jak se příběh k vypravěči dostal, kde se Atlantida nacházela, o její moci, o válečné výpravě proti "zbytku světa", o hrdinném boji osamocené Athénské obce, a o záhubě Atlantidy i Athénských vojsk. To vše na pěti stránkách tradičního stránkování. Dialog Kritias je celý věnován líčení Atlantidy, končí však doslova uprostřed věty. Na patnácti stránkách se Platón dostal, ovšem po absolvování povinných úvodních zdvořilostí, pouze k popisu dělení zemí mezi jednotlivé olympské bohy po vzniku světa, pojednává o skvělosti tehdejší Athénské obce i o jejím zřízení, o založení Atlantidy z krve Poseidonovy, o přírodních podmínkách, velkoleposti staveb a společenském uspořádání. Pátráme-li po Atlantidě, je nutno si nejprve ujasnit, co vlastně hledáme, jinými slovy, co nám o Atlantidě vlastně Platón říká.
	zdroj: http://www.pagoda.cz/zaniklesvety/0_zanikle_svety.htm