Atlantidu dostal při prvotním rozdělování v úděl Poseidón, bůh nejen moří, ale i zemětřesení. Od moře ke středu celého ostrova prostírala se rovina, která prý byla ze všech rovin nejkrásnější a dostatečně úrodná, s tou rovinou pak se stýkala uprostřed ostrova ve vzdálenosti asi padesáti stadií hora, na všech stranách mírně vystupující (IV, 113 c). Tuto horu opevnil tím, že vytvořil ...vzájemně se objímající menší a větší kruhy střídavě moře a země, a to dva země, moře pak tři, jako by je vyráběl na soustruhu, maje střed ostrova osou ...(IV, 114 d) a zavedl tam pitnou vodu. Víme tedy, že ostrov byl rovinatý, přibližně kruhový s poloměrem asi 9 km, tedy o ploše kolem 250 km čtverečních. Centrum Atlantidy pak můžeme identifikovat podle tří soustředných příkopů, oddělených valy.

Genealogické detaily deseti vládnoucích Atlantských rodů odvozujících svůj původ od Poseidónových synů jsou pro hledání nepodstatné, kromě jména nejstaršího syna Atlas a zmínce o území daném druhému synovi: úděl na okraji ostrova (Atlantidy) k Herakleovým sloupům až tam, kde se prostírá kraj nyní zvaný Gadeirský (IV, 114 b). Gadeira neboli Gades byla fénická osada na místě dnešního Cádizu, tedy v jižním Španělsku asi 90 km severozápadně od Gibraltaru. Její vznik je kladen do doby 1100 př. Kr. Jestliže tedy byl Gades znám pod svým jménem Platónovi, potažmo Kritiovi a spol., a nemáme důvodu o tom pochybovat, pak je vyřešena otázka donekonečna rozebíraná v atlantologické literatuře, totiž kterou úžinu mínil autor Heraklovými sloupy: jsou totožné s Gibraltarskou úžinou, a Atlantidu musíme hledat v její blízkosti v Atlantiku, neboť by nemělo smysl spojovat v jedno panství území od sebe příliš vzdálená.

Další popis zaujme především svou pohádkovostí: Bohatství, jaké se nikdy dříve nevyskytlo (jaké dříve!?), a ani v budoucnu asi nebude, pevné i tavitelné hmoty, cín, stříbro, zlato, železo, měď, hojnost všeho zvířectva i rostlinstva, lesy pro stavitele, dostatek krmení pro zvířectvo, velmi mnoho slonů, ... všeliké vonné kořeny byliny, dřeva i kapalné šťávy, květy a plody, co jen jich země nyní chová ... jedlé plody takové i onaké, a to vše v nesčíslném množství. Na ostrově byly roviny i hory, močály i řeky, sklizeň dvakrát do roka, velmi mnoho slonů, postříbřený chrám Poseidonův se zlatými akroterii, zlaté sochy bohů... Asi bychom těžko hledali něco, čím ostrov neoplýval, navíc ...ústí pak a největší přístav se hemžily loďmi a kupci, přicházejícími ze všech stran... (IV, 117 e), takže si Atlantida neodpírala ani čilé obchodní kontakty se "zbytkem světa".

Uspořádání ostrova je také věnována velká pozornost. Mezi Poseidonovými kanály kolem hlavního města prokopali kanály a sklenuli nad nimi mosty. Centrální kruh pevniny měl v průměru pět stadií, příkopy od centra k okraji pak šířku jedno, dvě a tři stadia, pruhy země dvě a tři stadia, přičemž jedno stadion činí přibližně 190 m. Vnější pruh měl potom podél vnějšího břehu průměr dvacet sedm stadií, tedy cirka pět kilometrů. Přitom ...hradbu kolem vnějšího pásu obložili po veškerém obvodě mědí jakoby nátěrem, hradbu pak vnitřního polili cínem a kruh kolem samé akropole mosazí s ohnivým leskem. (IV, 115 d). Při tloušťce desek 1 mm a výši hradeb 2m tak jen na vnější val potřebovali asi 30 tun mědi, a takové množství by jistě nemohli získat bez znalosti zpracování rud. Stejnou úvahu pak můžeme provést i pro ostatní kovy. Kruhové příkopy kolem centra Atlantské civilizace byly propojeny s mořem kanálem padesát stadií dlouhým (9 km), tři sta stop širokým (90 m) a sto stop hlubokým (30 m). Zcela jasně z toho plyne, že město leželo v úrovni moře asi 10 km od břehu. Velikost a tvar ostrova jsou zjevné z následujícího úryvku: ... zdvihal se ostrov z moře velmi vysoko a příkře, ale krajina kolem města byla úplná rovina; objímala město a sama byla kolem dokola objímána horami, svažujícími se až k moři, holá a rovná, podoby obdélné, prostírající se na jedné i druhé straně tři tisíce stadií a na šířku majíc od moře vzhůru středem dva tisíce. Tato pak část celého ostrova byla obrácena k jihu, chráněna proti straně severní. Hory kolem ní tehdy prý vynikaly množstvím i velikostí nade všechny nynější ... (IV, 118 a). Centrální rovina tedy měřila 2000 krát 3000 stadií, po našem 380 krát 570 kilometrů, což činí 217 tisíc kilometrů čtverečních. Připočteme-li ještě obvodové hory, je rozloha ostrova minimálně 300 tisíc čtverečních kilometrů. Podle popisu se dá soudit, že se jedná o ostrov se skalnatým pobřežím a velkou náhorní plošinou, obklopenou horami. kolem planiny byl vykopám zavlažovací příkop sto stop hluboký (30 m), stadion široký (190 m) a deset tisíc stadií dlouhý (1900 km). Tuto na první pohled nesmyslnou hodnotu zpochybňuje sám autor, ... ale je třeba říci, co jsme slyšeli...(IV, 118 d).

Branná moc byla na hlavním ostrově organizována podle statků. Každý ze 60 000 statků, které hospodařily každý na výměře 100 čtverečních stadií (360 ha) a zároveň pod každý spadalo v branné povinnosti určité území v horských oblastech, musel poskytnout vůdce, 2 jezdce, bojovníka a otěžníka na vůz, 2 těžkooděnce, 2 lučištníky, 2 prakovníky, 3 lehkooděnce, 3 kopiníky a 4 lodníky, celkem tedy 21 duší, což činí dohromady brannou moc 1 260 000 vojáků, k tomu 10 000 vozů, 1 200 lodí. A to je jen hlavní ostrov!

Text je ukončen na shromáždění bohů, neboť se Atlantiďané po mnoha generacích, kdy jejich smýšlení bylo "pravdivé a veskrze ušlechtilé" a pomíjeli "vše mimo mravní a tělesnou dokonalost " poněkud zvrhli a "kazili se a ohyzdnými se jevili" zvláště protože "se plnili nespravedlivou zištností a mocí". Proto si "bůh bohů Zeus ... toto všechno vidoucí" své podřízené svolal "a shromáždiv je pravil: ". Ovšem co jim pravil, to už se nikdy nedovíme.