|
Chufuůf syn opustil královské
pohřebiště v Gíze a založil si nové 7 km severněji na skalnatých
pahorcích u vesnice Abú Rawáš. Pyramidu nazval "Radžedefovo hvězdné
nebe." Radžedefova pyramida je umístěny ze všech egypských
pyramid nejseverněji. Jako první ji zkoumal Perring a po něm Lepsius. Přes
několik dalších výzmumů zůstavají mnohé otázky nevysvětleny.
Snad je zodpoví francouzko-švýcarská expedice, která v Abú Rawáši
působí od jara 1995. Jádro se skládá zčásti z upraveného podloží
a z bloků místního vápence. Do dnešních dnů se z jádra dochovalo
asi patnáct horizontálně kladených vstev. Z obložení se nezachovalo
nic. Délka strany základny byla 106 m a současná výska dosahuje pouhých
11,4 m. Diskusi vylolává i sklon stěny paramidy 60°, který byl
odhadnut podle zbytků opracovaných bloků z červené žuly nalezených
před východní stranou pyramidy. Objevily se domněnky, že mohlo jít o
velmi strmou pyramidu a později rozebranou, nebo o nedončenou, a nebo
dokonce o stupňovitou. Každá z teorií má svá pro a proti. Nástup
Radžedefa a jeho vláda jsou rovněž zahaleny četnými nejasnostmi. Radžedef
byl synem Chufua a jeho hruhé manželky libyjského původu. Radžedef
zavraždil Chufuova staršího syna Kauaba, který jako syn egyptské královny
měl větší šanci stát se Chufuovým nástupcem na trůn. Radžedef se
však dočkal odplaty od mladšího Chufuova syna Rachefa, který ho po
osmi letech jeho vladnutí také zavraždil a pomstil smrt svého staršího
bratra a následně se stal jeho nástupcem. |
|