Ze světa - Afrika
 Egypt - pyramidy
Sechemchetova pyramida zpět
 
 
Na radu svého přítele Lauera se začal mladý egyptský egyptolog Ghoném věnovat odkryvu čtyř rohů záhadné stavby jihozápadně od Džoserova pyramidového komplexu. K velkému překvapení obou egyptologů se ukázalo, že se jedná o nároží vápencové ohradní zdi rozsáhlého, dosud neznámého pyramidového komplexu. Podle výklenků ve zdi nebylo pochyb, že se jedná o stavbu ze 3. dynastie. V průběhu několika let v první polovině 50. let archeologické poznatky začaly přibývat. Ukázalo se že, komplex byl vybodován na nerovném skalnatém podloží. Stavitelé proto museli nejprve srovnat terén a postavit mohutné někdy až 10 m vysoké terasy. Není zcela jasné proč bylo zvoleno toto tak na úpravy náročné místo a navíc tak odlehlé, že by pyramidu bylo z nilského údolí jen stěží vidět. Sechemchetův komplex byl až nápadně podobný komplexu Džoserovu. Tuto podobnost vysvětluje graffito na ohradní zdi, které obsahovalo jméno Imhotepovo – stavitele Džóserova pyramidového komplexu. Ghonémovy vykopávky ukázaly, že se pyramidy dochovala do výšky 8 m a nikdy nebyla dokončena. Původně byla projektována jako stupňovitá. O počtu (6-7) stupňů se egyptologové dodnes přou. Jádro bylo postaveno metodou skloněných vrstev. Odhaduje se, že při těchto parametrech by pyramida dosáhla výšky okolo 70-ti metrů, tedy asi o 10 m více než Dřoserova. Zvýšená pozornost byla věnována výkopům na severní straně pyramidy, kde se předpokládalo objevení vchodu. To se také podařilo. V severojižní ose pyramidy byl objeven 80 m svažující se tunel vedoucí do pohřební komory. Tunel byl přerušen svislou chodbou, která provázela jak podzemní částí, ale i zdivem nadzemní části pyramidy. Šachta bylo součástí zabezpečovacího systému pohřební komory. V šachtě se podařilo nalézt předměty různého stáří a charakteru. Mino jiné v něm byl nalezen zlatý poklad obsahující 21 náramků, mušliček a korálků potažených zlatou fólií. Poklad představuje zatím nejstarší sbírku staroegyptských zlatých šperků. Pod vertikální šachtou, asi 47 m před pohřební komorou, se ve východní stěně svažujícího se přístupového tunelu otevírá vchod do řady hřebenovitě uspořádaných úzkých a dlouhých skladištních komor. Pohřební komora se nachází až na samém konci svažující se chodby asi 32 m pod základnou pyramidy a přesně v její svislé ose. V severo-jižně orientované komoře ležel alabastrový sarkofág s dokonale hlazeným povrchem. Neměl víko, ale posuvnou čelní stěnu se dvěma otvory k provlečení manipulačního lana. Ghonémovi se při pohledu na sarkofág zatajil dech. Posuvná stěna byla zapečetěna a na sarkofágu ležely zbytky uschlé kytice. Po jeho otevření, ale následoval šok. Sarkofág byl prázdný. Stejně jako u případě Džoserovy pyramidy i zde se počítalo s objevem tzv. jižního hrobu. To se také podařilo když byly objeveny zbytky jižního křídla ohradní zdi. Lauerovi se ji podařilo nalézt až po čtyřech letech, v roce 1967. Nadzemní část tvořila mastaba postavená z vápencových bloků. Vchod byl od západu. Dlouhá, k východu se svažující chodba, přerušena svislou šachtou, přecházela na dolním konci na vodorovnou a ústila do malé pohřební komory. V chodbě poblíž komory byly objeveny zbytky malé dřevěné rakve a pozůstatky asi dvouletého chlapečka, snad Sechemchetova syna. Komora byla vyloupena zloději již ve starověku. Ghonémovy a Lauerovy výzkumy ukázaly, že podle původního projektu měl být komplex menší, jen pyramida měla být vyšší. Německý archeolog Hanns Stock vyslovil domněnku, že Sechemchetův komplex byl původně projektován jako kopie komplexu Džoserova. Vzhled k nepředvídaným okolnostem však nebyl dokončen a rozestavěny byl zasypán a změněn na obrovskou mastabu, jejíž vnější stěny tvořila ohradní zeď.