Ze světa - Afrika
 Egypt - pyramidy
Rachefova pyramida zpět
 
strana základny: 215,25 m
sklon stěny: 53º 10¢
výška 143,5 m
 
Dějiny novodobého výzkumu jsou téměř totožné s výzkumem Chufuovy pyramidy. Jako první se do ní neúspěšně pokoušel vniknout v roce 1817 Caviglia. Podařilo se to o něco později Belzonimu, který objevil tzv. horní vchod. V roce 1850 zahájil vykopávky v údolním Rachefova komplexu Mariette. Komplexu věnoval pozornost také Petrie. Systematický archeologický výzkum však provedla v letech 1909-1910 německá expedice von Siegelinova. Vynechala ovšem pohřební lodě, jejichž existenci v okolí Rachefovy pyramidy tehdy nikdo nepředpokládal. Byly objeveny až ve 30. letech minulého století při výzkumech které vedl Hasan. Pyramida je postavena na skalnatém výběžku, který zvyšuje stabilitu jádra. Nejspodnější stupně jihozápadního nároží pyramidy jsou dokonce do tohoto výběžku přímo vytesány. Jádro tvoří vodorovně uspořádané, přibližně stejně vysoké vrstvy hrubých bloků vápence pocházejících z lomů přímo u staveniště. Jádro pyramidy však nebylo postaveno tak kvalitně jako v Chfuově pyramidě. Vrstvy nejsou vždy přesně vodorovné, spáry jsou často široké a mezi bloky někdy chybí malta. Obložení bylo z vápence jen nejspodnější vrstva byla obložena červenou žulou. Z původního obložení se dochovala pouze nevelké část pod vrcholem. Pyramidion a z části i vrchol pyramidy dnes již neexistují. Rachefova pyramida měla být původně větší a měla stát dále k severu. Plán byl však změněn, jako doklad zůstaly jen dva vchody do nitra pyramidy. Původní a starší leží asi 30 m severně, mladší je v severní stěně asi 12 m nad zemí. Starší, někdy také nazývána spodní, je celá vytesána ve skalním podloží. Zpočátku sestupná chodba se mění na vodorovnou a nakonec stoupá, aby se spojila přibližně na úrovni základny pyramidy s mladší, horní cestou. Horní chodba, zpočátku sestupná a obložena bloky červené žuly, přechází po dosažení základny pyramidy ve vodorovnou. V místě zlomu byl zátaras z červené žuly. Navzdory bezpečnostním opatřením si zloději dokázali prorazit chodbu, kterou tento zátaras obešli. Přibližně uprostřed vodorovné chodby se v její východní stěně otevírá krátká pasáž vedoucí do malé místnosti, které pravděpodobně sloužila jako skladiště pohřební výbavy. Chodba pak pokračuje dále k jihu, kde ústí do pohřební komory umístěné ve svislé ose pyramidy. Pohřební komora byla kromě stropu vytesána do skalního podloží a má východo-západně orientovaný půdorys. Sedlový strop, přesahující na d základnu pyramidy, tvoří obrovské vápencové bloky. Poblíž západní steny, mírně zapuštěn do podlahy leží sarkofág z červené žuly opatřený původně zasouvacím víkem. Po Rachefových ostatcích čí zbytcích pohřební výbavy se nedochovaly ani stopy. Umístění i poměrně jednoduchá konstrukce napovídá, že stavitele se chtěli vyhnout komplikacím provázející stavbu technicky náročného systému v Chufuově pyramidě. U jižní stana pyramidy leží malá, téměř zcela pyramida. Její podzemí je jednoduché a skládá se ze sestupné chodby a podzemní komory s půdorysem ve tvaru „T“. V komoře byly nalezeny zlomky dřeva a zvířecích kostí. Stopy pohřbu nalezeny nebyly, přesto si někteří egyptologové myslí, že v pyramidě byla pohřbena královna, Rachefova manželka. Nyní se spíše zdá, že se jedná o kultovní pyramidu. Zádušní chrám k pyramidě přímo nepřiléhal, ale byl od její východní stěny oddělen křídlem pyramidového dvora. Má obdélníkový půdorys s východo-západní orientací. Zádušní chrám spojovala s chrámem údolním vzestupná cesta, z které se dochovaly pouze zbytky. Předpokládá se, že šlo o zastřešenou chodbu z vápencových bloků. Cesta byla posunuta k jihovýchodu. Výškový rozdíl, který cesta překonávala mezi oběma chámy byl 46 m.