Ze světa - Afrika
Egypt - pyramidy
Pyramidy Chufu - G					zpět
	Pyramida Chufu - G Ia
			strana základny: 45,4 ´ 47,4 ´ 46,5 ´ 45,7 m výška pyramidy: 29 m sklon stěny: 51° 50¢
	Jako první od severu je pyramida označená jako G Ia. Bývá připisována královně Meretites, pravděpodobně starší Chufuově manželce. Byla matkou korunního prince Kauaba. Její titul královská matka, ale neví se jistě, který z Chufuových nástupců byl jejím synem. Snad Radžedef. Jádro bylo původně tvořeno třemi, možná i čtyřmi stupni ze žlutošedého vápence z místních lomů. Z obložení se dochovaly pouze zbytky. Vchod leží v severní stěně mírně nad základnou. Sestupná chodba se přibližně pod středem pyramidy lomí doprava a ústí do malé pohřební komory vytesané ve skále a obložené vápencovými bloky. Sarkofág objeven nebyl. Z zádušního chrámu před východní stranou pyramidy zůstaly jen nepatrné zbytky. U jižní strany G Ia je skále vyhloubena jáma, v níž kdysi byla pohřbena loď. Po té však žádné stopy nenašly.
	Pyramida Chufu - G Ib
			strana základny: 47,8 ´ 49,4 ´ 48,2 ´ 47,1 m sklon stěny: 51° 50¢
	Pyramida G Ib se svým plánem velmi podobá G Ia, včetně zádušního chrámu a pohřbu lodi. Ani v této pyramidě se nepodařilo nalézt pozůstatky pohřbu. Není ani jasné, která z královen zde byla pohřbena.
	Pyramida Chufu - G Ic
			strana základny: 45,5 ´ 46,7 ´ 46,8 ´ 45,2 m výška pyramidy: 29 m
	Nejjižnější z pyramid, G Ic, je připisována královně Henutsen. Reisner se domnívá, že její obložení nebylo nikdy dokončeno. Svým plánem je velmi podobná oběma předchozím. U jižní strany pyramidy však nebyla pohřbena loď. Důvodem mohlo být již velmi se svažující podloží. Od obou pyramid se však liší zádušním chrámem. Podle Reisrera byl spěšně dostavěn ze sušených cihel za Šepseskafovy vlády.