Ze světa - Afrika
Egypt - pyramidy
Chufuova pyramida					zpět
			Pyramidy Chufu - G		strana základny: 230,38 m výška pyramidy: 146,5 m sklon stěny: 51° 50¢ 35¢¢
	Chufu pravděpodobně opustil královskou nekropoli v Dahšúru proto, že zde již nebylo místo pro velký pyramidový komplex a ani zřejmě vhodné lomy s dostatečnou zásobou vápence. Svou pyramidu se rozhodl postavit na okraji Libyjské pouště u dnešní Gízy. Skála byla upraven a do přibližně vodorovné plošiny. Pouze uprostřed byl ponechán skalnatý výčnělek, který usnadnil a zpevnil konstrukci jádra pyramidy. Úprava plošiny a zaměření základny proběhly v několika fázích. Staří Egypťané používali jednoduchých a přitom relativně přesných pracovních metod. Horizontální rovinu určili pomocí kanálků naplněných vodou, pravý úhel získali konstrukcí trojúhelníka s poměrem stran 3:4:5. Materiál na stavbu jádra byl získáván přímo na místě, v lomech jihovýchodně od pyramidy. Pyramida jako taková byla vybudována pomocí celé soustavy ramp. Borchardt a Lepsius se domnívali, že zdivo jádra bylo uspořádáno do skloněných vrstev. Nedávné francouzské geofyzikální výzkumy však ukázaly, že jádro netvoří kompaktní kamenné zdivo, ale že obsahuje také velké nepravidelné prostory vyplněné čistým pískem. Pískem naplněné komory pomáhaly účinně rozkládat tlaky uvnitř pyramidy. Bylo by zajímavé zjistit do jaké míry je Velká pyramida horou kamene a do jaké písku. Vnější stěny jádra tvoří mohutné bloky uspořádané do vodorovných vrstev. Nyní je jich 203, původně jich snad bylo 210 (nejvyšších 7 bylo strženo). Jejich výška kolísá od 1 do 1,5 m. Stěny byly mírně konkávní, což mělo přispět k lepší stabilitě pláště pyramidy. Obložení, dodnes na několika místech dochované, tvořily velké bloky jemného bílého vápence. Mezi jádrem a pláštěm byla ještě vrstva menších kamenů spojených maltou, které usnadňovaly vazbu obou materiálově a konstrukčně odlišných druhů zdiva. Vrcholek pyramidy, pyramidion, se najít nepodařilo. Složitý systém místností v podzemní i nadzemní části patří k vrcholným dílům staroegyptského, ale i starověkého umění. Jde o tak složitý a originální systém, že egyptologové dodnes nejsou jednotní zda byl vytvořen podle jednotného plánu, nebo v etapách. Původní vchod do pyramidy, pouhých 96 cm vysoký, byl umístěn v severní stěně v 19. vrstvě bloků jádra. Neležel přesně v ose pyramidy, ale byl posunut o 7 m na východ. Podle Strabona byl uzavřen pohyblivým kamenem. Dnes se do pyramidy vstupuje vchodem, který dal v 9. století do pyramidy vylámat chalífa Maamún. Podle arabských cestovatelů si při tom pomáhal ohněm a vodou. Je však pravděpodobné, že pouze navázal na chodbu, kterou do pyramidy probourali zloději již ve starověku. Původní sestupná chodba prochází zpočátku zdivem jádra a posléze skalním podložím. Více jak 30 m pod základnou se mění na vodorovnou a ústí do komory jejíž význam je poněkud záhadný. Nebyla totiž dokončena a vchod do ní nebyl chráněn zátarasem. Nikdy také neobsahovala sarkofág, ostatně přístup do komory je tak úzký, že by jím ani neprošel. Od jižní stěny komory vede k jihu nedokončená slepá chodba. Existují domněnky, že jde šlo o původní, posléze nedokončenou a opuštěnou pohřební komoru, nebo o komoru záložní pro případ, že by panovník zemřel dříve než byla dokončena pohřební komora v nadzemní části. Od sestupné chodby se na úrovni základny odvětvuje další, vzestupná chodba, původně zapečetěna bloky z červené žuly, které chalífa Maamún svým tunelem obešel. Na ni plynule navazuje Velká galerie s nepravou klenbou tvořenou ze sedmi vrstev obrovských vápencových bloků, které se přesahují vždy o jednu dlaň, tj. asi 7,5 cm. Na dolním okraji Velké galerie je těsně nad podlahou v západní stěně nevelký otvor. Jde o ústí úzké šachty, které se někdy říká úniková nebo služební a které končí hluboko pod pyramidou, nedaleko vchodu do podzemní komory. Šachta byla původně zasypána úlomky vápence a pískem. Význam této šachty není dodnes zcela jasný. Přístup do tzv. Královniny komory umožňuje vodorovná chodba začínající rovněž při dolním okraji Velké galerie a vedoucí směrem k jihu. Asi pět metrů před koncem chodby je schod a podlaha klesá o 60 cm, na úroveň podlahy Královniny komory. Význam tohoto schodu je rovněž otázkou. Královnina komora je celá z vápencových bloků, včetně sedlového stropu. V její východní stěně je asi 4,5 m vysoký výklenek, jehož strop tvoří přečnělková klenba. Ve výklenku měla pravděpodobně původně stát panovníkova socha. Nevyjasněnou otázkou je i význam úzkých šachet čtvercového průřezu 20 cm směřujících šikmo vzhůru. Jedni je považují za větrací otvory, jiní jim připisují astronomický nebo kultovní význam. Obecně však převládá myšlenka že šachtami měla vystoupat panovníkova duše na severní nebe mezi nezapadající hvězdy. Šachty ale stejně dobře mohli složit jako větrací otvory. V krátké pasáži mezi horním koncem Velké galerie a Královskou komorou se nachází poslední blokáda, která bránila v přístupu i mumii. Byla z červené žuly a tvořili ji tři desky, která se pohybovaly ve svislých drážkách. Králova komora, v níž byl Chufu pravděpodobně pohřben, představuje další z mistrovských děl staroegyptských stavitelů. Aby odolala obrovským tlakům, která na ni působily zejména při zemětřeseních, byla celá postavena z červená žuly. Její plochý strop tvoří devět obrovských bloků (dohromady měly přes 400 tun). Až na několik drobných trhlin strop přečkal více než čtyři a půl tisíciletí bez vážnějších problémů vděčí komora pouze použitému materiálu a především důmyslné konstrukci pěti odlehčovacích komor nad jejím stropem. Komory jsou nízké a jejich plochý strop tvoří obrovské, hrubě opracované bloky červené žuly. Pouze nejvyšší z nich má sedlový strop. Současný vstup do komor se nachází pod stropem v jižní stěně Velké galerie na jejím horním konci. Výška celé konstrukce od po podlahy Královy komory až po vrchol sedlového stropu je něco přes 21 metrů. Tak jako v Královnině, tak i Králově komoře ústí v severní a jižní stěně malé šachty. Poblíž západní stěny leží Chufuv sarkofág z červené žuly. Víko sarkofágu chybí stejně jako jakékoliv tělesné pozůstatky. Vzhledem k rozměrům sarkofágu je zřejmé, že do komory musel být umístěn již v průběhu stavby. Jednoduchost a skromnost ostře kontrastuje s s honosnou a důkladnou stavbou celé pyramidy. Navzdory starším i těm nejnovějším výzkumům je mnoho otázek nezodpovězeno a Velké pyramida si ponechává svá tajemství.
	Na všech stranách byla Velká pyramida obklopena mohutnou, něco přes 3 m silnou ohradní zdí. Stála překvapivě blízko, pouhých 10 m od ní. Ze zádušního chrámu, který původně stál na úpatí východní stěny zůstalo pouze několik zlomků reliéfů a zbytky podlahy. Devastace chrámu, k níž postupně docházelo již os starověku, byla tak rozsáhlá, že je dnes obtížné rekonstruovat jeho původní plán. Zbytky údolního chrámu ježí na okraji pouště, severovýchodně od pyramidy, pod vesnicí Nazlit es-Siman. V okolí údolního chámu existovalo původně velké sídliště, pyramidové město. V bezprostřední blízkosti pyramidy bylo objeveno pět jam, v nichž byly pohřbeny lodě. Dvě leží východně od pyramidy a jsou dnes prázdné. Třetí jáma je u severního okraje vzestupné cesty. Zbývající dvě, v nichž se dochovaly lodě až do současnost, leží u jižní strany pyramidy. Loď ze západní jámy byla vyzvednuta a složena a následně umístěna do speciálního muzea na jižní straně pyramidy. Západní jáma zůstává i s lodí zapečetěna. Význam pohřbů lodí bývá vysvětlován, že měly panovníkovi sloužit k plavbě po nebeském oceánu ve družině slunečního boha Rea. Celkem nedávno se podařilo Hawásovi nalézt poblíž jihovýchodního rohu Velké pyramidy zbytky malé, kultovní pyramidy. Součástí Chufuova pyramidového komplexu jsou také tři malé pyramidy královen, které dostaly označení G Ia-c. Stojí jihovýchodně od Chufuovy pyramidy na svažujícím se skalním podloží. Svými rozměry, plánem a způsobem stavby jsou si velmi podobné.