Kalendář svátků
Křesťanství - Symboly Velikonoc
	Pomlázka - dynovačka, mrskačka, šlehačka, binovačka, na Moravě - tatary, březové metličky Proč se šlehalo aby byla děvčata zdravá, pilná, a veselá celý rok předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého proutku hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná také na znamení přátelství mezi rodinami - děti nechodily k těm sousedům, jejichž rodiče nebyli zadobře.
	Vysévání obilí znamená počátek zemědělských prací Do sesazovaných misek používáme rychlené jarní květiny např. hyacint, narcis, krokus, tulipán, sněženky a petrklíče atd. Součástí aranžmá může být vyseté obilí, rychlené větve keřů, malovaná vajíčka a ozdobná zvířátka.Vytváříme sesazované misky, aranžmá na stůl a na zavěšení, ošatky, košíky, jarní kytice a vázy. Převládající barvy jsou žlutá, oranžová, zelená a jasně modrá, které jsou hřejivé, veselé a jásavé
	Velikonoční beránek pohané - symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci židové - ovce symbolizovaly Izraelitu jako člena "Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí, beránekse také zbíjel na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví křesťané - v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství na Šumavě se věřilo, že jeho posvěcení pomůže najít pocestným ztracenou cestu z lesů
	Velikonoční vajíčko bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocům předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr je také symbolem životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara a skořápka pocit bezpečí vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život tady je zřetelné symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi symbolem nového života je již od pohanských dob Malovaná - nejčastěji červená Bohatě malovaná Jinak zdobené kraslice Legenda o tradici malování vajec Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných.
	Velikonoční zajíček v mytologii řecké, egyptské, čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života v Bibli je zajíc řazen mezi stvoření "maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce", symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti dnes je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová - přišel k nám z Německa jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo, hledání ukrytých vajíček v zahradě