Kalendář svátků
Keltové - Svátky
 
Imbolc
 
Den 1. února byl v celém keltském světě znám jako důležitý svátek roku - Imbolc, v Irsku nazývaný Oimealg, který později přešel i do křesťanské tradice jako Hromnice. Imbolc byl především slavností keltské bohyně Brighid, konce zimy spojeného s laktací ovcí, a slavnost ochranných ohňů.
Keltská bohyně Brighid byla jednou ze tří podob jedné bohyně. V zimě vystupovala v podobě "stařeny" (cailleach), obávané bohyně spojované se smrtí, ale i znovuzrozením. Nyní přichází v osobě panenské a čisté bohyně, symbolizující příchod jara. Brighid je bohyně inspirace a učení, patronka kovářů, léčitelka a zastánkyně všech opuštěných. Jako taková byla všude bohyní velmi oblíbenou na mnoha místech po celé Evropě je jí zasvěceno mnoho studní a léčivých pramenů. Její oblíbenost nezmizela ani po příchodu křesťanství, proto se mezi svatými objevila v podobě sv. Brighid z Kildare. Podle starých legend chodí tato bohyně dosud po světě (jako sv. Brighid), neboť mezi její nesčetná umění patří též schopnost udržovat věčný oheň keltské tradice.
Znakem bohyně Brighid byl ochranný uzel, který se vázal ze slámy a připevňoval nad vchod domu jako ochranné znamení. Ze stébel obilí se také vyráběly malé panenky, které pak dívky oblékly do šatů a nosily je od domu k domu. Každá domácnost dávala této symbolické nevěstě malý dárek.
Součástí oslav tohoto svátku bylo také zapalování malých ohníčků před vchodem do domu. Věřilo se, že mají symbolickou moc chránit dům před kroupami a úderem blesku. V tento den se také zhášely všechny ohně v kovárnách. Po vyčištění ohniště je znovu směly zapálit jen mladé dívky-panny, symbolizující bohyni Brighid.
V předvečer svátku Imbolc se obvykle konala bohatá hostina, na níž nesmělo chybět pečivo ozdobené symbolickými znaky. Nesmělo se také zapomenout nechat něco z jídla jako oběť bohům. V období tohoto svátku bývalo také zvykem, vykonat první jarní orbu. Ta se konala také slavnostním způsobem, pluhy se ozdobily barvenými pentlemi, polévaly (křtily se) pálenkou a byly doprovázeny mladými dívkami. Do brázd se pak vkládaly symbolické oběti bohům - kousky chleba a sýra. Různých tradic a krajových zvyklostí je mnohem více, než lze uvést v tomto stručném výčtu. I tak lze však vystopovat starobylý původ mnoha tradic, na které tak často zapomínáme a řadíme je k "hloupým pověrám".
Zdroj: Stránky Bratrstva keltů