Kalendář svátků
Keltové - Svátky
	Beltane
	Jeden ze dvou nejdůležitějších svátků ročních období, které dělily rok ostrovních Keltů na dvě stejně dlouhé poloviny, je beltene nebo beltine, beltain, 1. květen. Slovo se skládá ze slabiky "bel" - "jasný, zářící", a "tine", "oheň". Byl to nástup k letnímu období, letní pastvě a k bezstarostnějšímu životu danému snadným obstaráváním potravy pro ženy, děti a pastevce na výše položených letních lukách. Již z tohoto důvodu druidové v tuto dobu vodili se zaklínáním dobytek mezi dvěma ohni, aby jej pro nadcházející rok chránili před nemocemi a jinou škodou. Tento zvyk se mezi irskými rolníky uchoval dlouho do novověku. Jakkoli byl beltene den radostný, noc před ním patřila obyvatelům Jiného světa, vílám a čarodějnicím, proti nimž chránily ohně zapalované na návrších a větve jeřábu. Mabinogion uvádí několik případů neblahých věcí, jež se oné noci mohou stát. Rhiannonin novorozený synáček zmizí a po hříběti Teyrnona Twrvlianta, které každý rok o beltenu přichází na svět, není ráno ani stopy. Kdyby Teyrnon neměl dost odvahy k tomu, aby u klisny bděl, nikdo by si nevšiml obrovské pracky, která oknem po hřebečkovi hrábla. Uťal ji a vyřítil se za zvukem bolestného řevu ven - ale tam nachází Rhiannonino dítě Pryderiho, kterého nestvůra rovněž uloupila. V příběhu o Lludovi a Llevelys se ozývá jako druhá ze "tří ran stíhajících Británii" každý květnový večer hrůzostrašný ryk bojujícího draka, "jenž lidem pronikal srdce, vyvolával v nich paniku, takže muži ztráceli barvu a sílu, ženy potrácely, děti propadaly zmatení a zvířata, stromy, půda a voda se stávaly neplodnými". Noc a k ní patřící den, tato směsice dobra a zla, tvoří šev, hranici mezi oběma polovinami roku, což se v mnoha krajích Irska symbolicky projevovalo dlouho praktikovaným, tradičním opravováním plotů k tomuto datu. V zásadě byl beltene slavností nového počátku, mytologicky předznamenaný příchodem Partholona, Tuatha Dé Danannů a Bíla s jeho Milesiany do Irska. Také v sociálním ohledu byl beltene výchozím bodem: začínal velkým shromážděním na Uisnechu, při němž se mj. urovnávaly spory, sjednávaly se služební a svatební smlouvy a který byl také zákonem stanoveným termínem k rozvodům.
	Zdroj: Sylvia a Paul F. Botheroydovi: Lexikon keltské mytologie