| Sídla | ||||
| Zbuzany | 360-370 m.n.m. | |||
|
|
||||
| Popis: | ||||
| Historie: | ||||
| Ve
13.století náležela obec z poloviny klášteru Břevnovskému a druhá
polovina k Pražskému arcibiskupství. Nejstarší písemná zmínka se váže
ke klášteru v Břevnově a je z roku 1395. Obyvatelé Zbuzan se živili
především zemědělstvím. V okolí návsi je zachováno několik statků
nebo jednotlivých budov. Uprostřed návsi stojí zvonička svaté Alžběty
s chráněnou lípou. V letech 1852-1872 bylo jižně od Dobříče v trati "Písky" otevřeno a těženo ložisko železných rud Zbuzany směrnou štolou údajně 1500 m dlouhou a šachticí 25 m hlubokou. V letech 1941-1942 bylo ložisko zkoumáno Pražskou železářskou společností 22 m dlouhým překopem. Z 18 m hluboké šachtice byly však zastiženy stařiny. Podle údajů v literatuře (M. V. Lipold, 1863) byl zde těžen limonit a siderit z poruchového pásma mocného až 5,5 m směru zhruba V-Z. Tektonické podloží této zóny tvoří diabasy a diabasové tufy, nadloží pak jílovito-tufitické břidlice, vlastní výplní pásma jsou břidlice a vápence, silně drcené a údajně metasomaticky zatlačované sideritem, který je v připovrchových partiích přeměněn na limonit (F. Prantl, 1942). Pro výrobu železa byly v minulém století a počátkem tohoto století těženy zrudnělé partie siluru (wenlock-ludlow) mezi Tachlovicemi a Zbuzany. Katastrální území Zbuzany je komplikované hlavně geologicky a hydrogeologicky, oběh mělkých i hlubinných podzemních vod zde není zcela přesně podchytitelný. |
||||
| Význam: | ||||
| Poznámky: | ||||
| Fotogalerie: | ||||