|
Zvláštní je případ,
který stál u zrodu poutního místa Panny Marie Pomocné (Maria Hilf) ve
Zlatých Horách (dříve Zuckmantel). V době 30leté války za vpádu švédských
vojsk utekla Anna Tannheiserová, která byla v požehnaném stavu, na
horu Boží Dar (Gottesgabe), kde osamocená porodila syna Martina, který
se stal pozdějším váženým občanem a městským radním. Z vděčnosti
za záchranu při svém narození přikázal v poslední vůli, aby na
tomto místě byl zavěšen obraz Panny Marie. Tento příkaz splnila jeho
dcera Marie Weisová a nechala zhotovit malířem Šimonem Schwarzerem
kopii slavného obrazu pasovské Madony s dítětem namalovaného Lucasem
Cranachem st. (žil v letech 1472-1553). Zlatohorská kopie se liší oblečením
a korunkami, které na originále nejsou. Obraz začal přitahovat zástupy
poutníků svým zvláštním kouzlem i vyslyšením a uzdravením z různých
nemocí. Během 10 roků byla zde postavena kaple, v r. 1729 rozšířena
a zavěšena jiná kopie obrazu, protože původní obraz Panny Marie
Pomocné byl přenesen do farního zlatohorského kostela Nanebevzetí
Panny Marie. V době josefínských reforem přišel několikrát příkaz
k odstranění lesní kaple, který však nebylo možné provést, protože
se nenašel nikdo, kdo by byl ochoten rozkaz splnit. Kapacita kaple
nedostačovala, a proto byla posléze nahrazen poutním kostelem vybudovaným
v letech 1834-1841. Postupně bylo doplněno i okolí, křížová cesta
ve formě dvoumetrových kamenných pyramid, kaple sv. Anny, sv. Marty,
lurdská jeskyně, vodní kaple se studánkou, poutní dům a aj. Počet
poutníků před 2. svět. válkou se pohyboval kolem 80-100 tis. ročně.
Válečné události Maria Hilf nepoškodily.
V letech komunistické diktatury byly pod různými záminkami zakázány
nejdříve poutě (1952) a poté následovala celková devastace zvýrazněná
"řízeným" vandalismem. Marná byla snaha zachránit svatyni v
r. 1968, kdy byla renovována střechou a učiněna příprava pro rozsáhlou
generální opravu. Nerovný souboj trvající bezmála 20. roků skončil
22. září 1973, kdy byl kostel vyhozen do vzduchu a buldozery srovnán
se zemí...
Po revoluci je již v r. 1990 ustanoveno "Sdružení pro obnovu poutního
místa". V dubnu 1990 je posvěcen základní kámen papežem Janem
Pavlem II. na Velehradě. Stavební práce započaly na jaře 1993 a dne
23.9.1995 byl kostel posvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem.
V dalších létech je posvěcen klášter a poutní dům, ambity, venkovní
obětní stůl a zvony. Bylo rovněž upraveno okolí. Na místě zničeného
kostela se obnovily poutě, bohoslužba slova je uskutečňována v jazyce
českém, německém a polském, setkávají se zde různé iniciativy,
zejména mládeže. Vzhledem k prvotnímu aspektu vzniku poutí je toto místo
zasvěceno taky Panně Marii Ochránkyni počatého života. |
|
