Velkolepé schodiště vede k průčelí kostela ozdobenému erbem zakladatele a sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra. Věž výšky 37 m nepříliš přesahující střechu kostela je vychýlena od svislice o 25 cm. Jednolodní chrám s valenou klenbou ve výšce 18 m s okenními lunetami má 22 oken, dopadající světlo mění působivě v průběhu dne svoji intenzitu a zabarvení.
Hlavní oltář je ozdoben milostnou soškou sv. Anny Samotřetí s Pannou Marií, Ježíškem a postavou rytíře, tvůrce sousoší, což je podle pověsti zbožný rytíř z blízkého hradu Šaumburku. Nahoře v klenební lunetě je nástěnná freska s tématem Proměnění Páně na hoře Tábor. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Wolfgangu, sv. Václavu a Panně Marii lurdské.
Varhany, jejichž původní barokní skříň pochází z r. 1720 a je jednou z nejstarších na Moravě, jsou ozdobeny postavou krále Davida s andílky hrajícími na dávné hudební nástroje - kornety. V okolí kostela se nachází hřbitov, kde stával předchůdce nynějšího chrámu; byl zrušen císařem Josefem II.
V předválečné době se konaly poutě třikrát ročně, nyní probíhá pouze pouť svatoanenská, i když věřící přicházejí též na mariánské svátky. Duchovní správa spolu s obětavými poutníky dávají naději, že se budou i další generace těšit z tohoto vzácného architektonického skvostu Hostýnských vrchů. Do r. 1951 se konaly poutě také v pondělí velikonoční a svatodušní.
V blízkosti kostela je kromě studánky s dobrou vodou barokní fara adaptovaná na středisko mládeže, která zde rozvíjí své zájmy. Na budově je umístěna deska (pořízena r. 1969) věnovaná významnému regionálnímu botanikovi P Františku Gogelovi (1854-1922), rodáku z Podhradní Lhoty, který zde na přelomu století působil jako duchovní správce.
