Poutní místa | ||||
Jaroměřice u Jevíčka | ||||
|
||||
Poutní místo naleznete 16 km jihojihovýchodně od Moravské Třebové. Ze silnice Brno- Svitavy - 43 -, 5 km - jih - od Svitav odbočit na - 366 - přes Jevíčko do Jaroměřic. | ||||
Popis: | ||||
Ústředním bodem
je hlavní oltář s obrazem Vykupitele (Salvátora) posvěcený v Římě
v kostele "ad Sancta Sanctorum" (Svatyně Svatých) kde visí
originál. Postupně byly vybudovány další sakrální objekty s mnoha
biblickými upomínkami na Kristovu mučednickou smrt. Do poutního areálu
obehnaného vysokou zdí se vchází branou, umístěnou mezi dvěma věžemi,
nad ní je výjev, kterým Pilát ukazuje lidu ztýraného Krista - Ejhle
člověk (Ecce Homo). Pozoruhodná je křížová cesta, jejíž začátek
je v Jaroměřicích u kostela Všech Svatých (14. stol.) v kapli umístěnou
do západního rohu ohrazení, s křížem a nástroji Kristova umučení,
tzv. Pilátův dům. Trasa pokračuje po svahu kalvárského kopce (modrá
značka) kolem sedmi zastavení (IX) u kostela (X, XI). V kostele je to zvláštnost proti běžné křížové cestě se XIV zastaveními; byla pro ni i jiná pobožnost. Mimo ohrazený poutní areál vybudoval zakladatel v blízkosti druhou stavbu v půdorysném tvaru ondřejovského kříže: dvě ramena (k Jaroměricím) tvoří farní budovu, ve třetím křídle je Loretánská kaple. V duchu barokní pobožnosti byly pro Kalvárii získány ostatky sv. Feliciana (1735) mučedníka z doby prvních křesťanů z katakomb a založeno Arcibratrstvo Nejsvětějšího Vykupitele (účel duchovní a sociální). Obdobný spolek - kromě Říma - byl ještě v Krakově. Býval zde i sbor choralistů (hudba, služba v kostele aj.). Poutní tradice je značná - dá se doložit až 140 míst odkud skupiny poutníků přicházely, nebo později přijížděly; značný počet byl i německých poutníků. Josefinským zákazem poutí tyto na čas ochably (kostel zůstal zachován), ale neustaly a pokračují dodnes. Hora Kalvaria vstoupila i do literatury historickým románem Svítání od jaroměřického spisovatele Dr. Frant. Odvalila (1927). Poutníku, který žiješ na přelomu tisíciletí, obklopený technickými vymoženostmi, pokus se jednou přijít na poutní místo "per pedes" jako v dobách apoštolských s cílem spolehlivého nalezení hlubiny všech ctností na místech k tomu určených. |
||||
Historie: | ||||
Jižně od Jaroměřic (připomínaných již 1075) vypíná se strmý kopec opředený lidovou pověstí o zlém duchu Kudrmanovi. V r. 1664 byl zde postaven kříž, u kterého se konaly pobožnosti. Kolem r. 1680 byla na témže místě postavena, majitelem jaroměřického panství Františkem Juliem Šubířem, rytířem z Chobině, jako poděkování za odvrácení morové nákazy a byl zasvěcen ochráncům proti moru: sv. Fabiánu, sv. Šebestiánu, sv. Rochu a sv. Rozálii. Zakladatelem dnešní "Hory Kalvarie" byl syn Šubířův František Michal Šubíř (1680-1738), který na poděkování za záchranu života při porodu své mladé ženy Johanky, chtěl rozšířit stávající kostel. Na doporučení františkánského poutníka ze Svaté země P. Jeronýma Veitha z Moravské Třebové, který na jaroměřickém kopci shledával určitou podobu s jerusalémskou Golgotou, byl vybudován na místě původního, krásný barokní kostel titulu Povýšení Svatého Kříže a v den svátku 14. září 1713 vysvěcen. | ||||
Význam: | ||||
Poznámky: | ||||
Fotogalerie: | ||||
Zdroj: http://www.ado.cz | ||||