|
Působí-li svou
mohutností vnějšek svatyně nezapomenutelným dojmem, její vnitřek nás
oslní svou krásou. Účelné rozdělení chrámových prostor, smělost
oblouků klenby, harmonická a přirozená symetrie svědčí o velké umělecké
potenci vratislavského biskupského projektanta Bartoloměje Wittnera.
Podle úsudku znalců je to mistrovské dílo, dodnes v této oblasti největší
a nejkrásnější. Nejcennější je hlavní oltář z roku 1793, jehož
důmyslně řešená architektura zvyšuje monumentalitu celého chrámového
prostoru. Je dílem stavitele Jana Schuberta z Opavy a významného brněnského
sochaře Ondřeje Schweigla. Pozadí hlavního oltáře tvoři šest vysokých,
v polokruhu ke klenbě chrámové čnících sloupů spojených pažením,
nad nímž se vznáší zlacená koruna s křížem. Pod ní je nad
svatostánkem umístěna milostná socha P Marie. Po stranách chrámové
lodi je šest protilehlých kaplí s oltáři, na nichž se nacházejí
obrazy a sochy značné umělecké hodnoty. Kolem poutního chrámu je křížová
cesta. Výjevy jednotlivých zastavení z pálené hlíny jsou znamenitým
dílem proslulé mnichovské Mayerovy školy. Mezi 7. a 8. zastavením
stojí krásná kruhová kaple Nejsv. Srdce Páně a P Marie, zvaná Římská.
Proti římské kapli ve výklenku chrámové apsidy upoutá naši
pozornost sousoší kalvarské, pocházející rovněž z dílky mnichovské.
Na nádvoří před kostelem stojí šest kamenných soch. Představují tři
archanděly: sv. Michaela, Rafaela a Gabriela, dále sv. Antonína, sv.
Karla Boromejského a sv. Tadeáše apoštola. Byly postaveny v roce 1822,
později k nim přibyly sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha s letopočtem
1949. |
|
|
Na místě poutního
chrámu stála už v roce 1706 dřevěná kaple nad kamennou sochou P.
Marie. Byla vytesána frýdeckým řemeslníkem a z podnětu hraběte
Františka Eusebia z Oppersdorfu (1651-91), tehdejšího majitele frýdeckého
panství, umístěna na kopci naproti zámku. I v tehdejších úředních
zprávách se píše o tom, že v předvečer mariánských svátků ozařovala
sochu neobvyklá jasnost. Lidé zde prosili o pomoc a nacházeli ji. Počet
poutníků rostl, zvláště, když se začala po okolí šířit známost
o milostech a zázracích u sochy P. Marie. Frýdek se stal známým a
vyhledávaným poutním místem. Pod chrámem se nachází krypta - v ní
jsou výjevy z historie a jsou zde pohřbeni poutníci z Tovačova, kteří
se v roce 1713 utopili v rozvodněné Ostravici. Nynější chrám byl
postaven v letech 1740-59 podle plánu Bartoloměje Wittnera na místě dřevěné
kaple. Byl vysvěcen 13. května 1759 vratislavským biskupem Filipem
Gotthardem Schaffgotschem a zasvěcen slavnosti Navštívení P. Marie. |
|
