Poutní místa  
Blaník 638 m.n.m.

 

Kamenný stolec na Blaníku Velký Blaník leží uprostřed podblanické kotliny asi 70 km jihovýchodním směrem od Prahy a jeho vrchol se vypíná do výšky 638 metrů nad mořem. Tato hora se proslavila zřejmě nejvíce díky Aloisi Jiráskovi a jeho pověsti o blanických rytířích, kteří přispěchají české zemi na pomoc až bude ze všech stran ohrožena nepřáteli. Z nitra skály na východním svahu tehdy vystoupí mocné a silné vojsko, z něhož na nepřátele padne takový strach, že na svém útěku poboří celou Prahu až do základů.
Popis:
Blaník - hora
Historie:
Podle některých badatelů se na tomto místě nacházelo keltské osídlení, včetně druidských svatyň. Srdce zastánců této odvážné teorie pookřálo, když se před několika lety na poli pod Velkým Blaníkem objevil v obilí piktogram znázorňující půdorys keltského kříže. Archeologické nálezy však potvrdily pouze osídlení v době železné, t. j. asi 400 let př. n. l. Doslova čilý ruch zažil Blaník v 15. století za doby husitské jako kultovní náboženské místo. Nešlo však jen o ryze náboženské obřady, na vrcholu se pravidelně pořádala tajná národní shromáždění a různé pohanské oslavy. V srpnu 1868 se na Velkém Blaníku konal první úředně povolený tábor lidu, kterého se zúčastnilo 40 000 lidí ze všech koutů země.
Význam:
Skrývá Blaník spící vojsko ? 
Zprávu o spícím vojsku v hoře Blaník poprvé vyslovil mnich, který byl "anděly" navlečen jakéhosi elastického oděvu a poté odnesen mezi hvězdy. Viděl nejen naši Zemi, ale i planety. To vše v době, kdy církev svatá tvrdila, že žijeme na placaté desce. Po návratu se údajně změnil v jasnovidce, obdařeného mimořádnými schopnostmi. A tehdy také hovořil o spících rytířích.  
Podle proroctví Mikuláše z Vlásenice u Pelhřimova, vysloveného po roce 1471 a poté vydaného v Norimberku, je v nitru Blaníku skryto "vojsko boží na ochranu země české a pravdy boží." Určitá znamení, jako např. usychání stromů od vrcholů Blaníku, jsou předzvěsti velké bitvy, která se strhne na louce mezi Načeradcem a Blaníkem. Pak zakročí Bůh a z hory vyjede tajné vojsko, které vypudí nepřátele. 
Jistá mladá dívka na počátku 19. století byla prý jedním z rytířů pozvána do hory, aby tam poklidila. Vrátila se až po roce, ale po 3 dnech zemřela na neznámou nemoc. 
Mezi místními obyvateli se vypráví o dvou dětech, které se ztratily v blízkosti Blaníku a několik dní byly nezvěstné. Když se vrátily domů, byly velmi zaskočeny zoufalým a ustaraným výrazem svých rodičů, neboť se domnívaly, že byly venku jen pár hodin. I tyto děti uvedly, že se najednou ocitly v podzemí, kde si hrály se skřítky a vílami. 
Krajský komisař Putzlacher, cestující asi roku 1827 z Vlašimi do Mladé Vožice, vypověděl, že jej pronásledovali "obrnění jezdci".  
Na počátku 20. století za Hutinou pod Blaníkem pásla chalupnice Kyptová z Křížova dobytek. Jednou se před ní zjevil "veliký pán" s brýlemi na nose, v ruce držel noviny a upřeně a polekaně na ni hleděl. Pak se opět rozplynul. 
Služebná z Louňovic se chtěla u Blaníka napít ze studánky a sotva se dotkla rty vody, uviděla pluky rytířů. Nechala všeho a utekla. Druhý den na místě našla v nůši peníze. 
Vstup do nitra hory bývá ztotožňován s tzv. Veřejovou skálou. 
Ve 20. letech 20. století nalezl jakýsi učený pán z Prahy pod rozhlednou ve skalní rozsedlině jakási divná písmena. Když si je chtěl opsat, objevili se náhle u něj jacísi cikáni, mířili na něj karabinami a měli i nože. Od té doby se nikdo neodvážil znaky opisovat. 
Badatelé se domnívají, že tyto příběhy lze vysvětlit pouze tím, že na Blaníku či v jeho bezprostředním okolí je možný vstup do paralelního světa či časoprostorový tunel.  
Poznámky:
Blaník - hora
Fotogalerie:
Ráno po svátku Beltine na Blaníku