|
Výstava
Výstava "Střed Evropy okolo roku 1000" je česko-maďarsko-německo-
polsko-slovenský společný projekt. Ve ohnisku výstavy je téma vzniku
středu Evropy, který začal před více než tisíci lety vstupem západních
Slovanů a Maďarů do západního kulturního okruhu. Kontakty mezi západními Slovany a sousedními kulturami, byzantskou
říší na jihovýchodě a východofranckou, později římsko-německou
říší, měly různou podobu a intenzitu: uskutečňovaly se dálkovým
obchodem nebo loupežnými výpravami, vojenskou expanzí nebo dvorskými
poselstvími, křesťanskými misiemi, pohanskými reakcemi, šlechtickou
sňatkovou politikou nebo prostě vesnickým sousedstvím.
Renovatio imperii Romanorum
Okolo přelomu tisíciletí vedla snaha o podíl na latinsko-křesťanské
kultuře k vytvoření struktur, které podmínily příslušnost vznikajících
říší - Čech, Polska a Uher - k západnímu kulturnímu okruhu. Z vládnoucích
rodů, které přijaly křesťanství, u nás vznikly křesťanské
dynastie. Z nich vzešli svatí a zemští patroni: český kníže Václav,
pražský biskup Vojtěch a uherský král Štěpán. V univerzalistickém chápání misie císaře Oty III. a jeho mentora,
papeže Silvestra II., se noví křesťanští panovníci stali spoluapoštloly,
kteří pomáhali šířit křesťanství pod heslem: "Renovatio
imperii Romanorum (obnova římské říše)". V nových spojeneckých
zemích ustanoveni králové a všeobecně uznáni, byla zde zřízena
arcibiskupství: Ostřihom v Uhrách a Hnězdno v Polsku. V roce 1000
podnikl sám císař pouť do Hnězdna. Navštívil zde hrob sv. Vojtěcha,
který našel mučednickou smrt jako misionář u Prusů.
Vznikají národy
Tyto události poskytovaly látku pro obrazy minulosti, které, každý
ve své zvláštní podobě, určují kolektivní povědomí národů o
jejich počátcích. Pro národní státy vznikající v 19. století přispívalo
toto povědomí k vlastní historické legitimizaci při tvorbě národních
identit. Obrazy minulosti byly spojeny stejně tak s politickou svobodou a
národním sebeurčením, jako s vymezením se proti cizincům někdy se
stupňujícím až k jejich nepřátelskému odmítání. Avšak u etnogeneze, která doprovázela vytváření regionálních vládních
struktur nebo se na ně upínala, nebyla ve svých politicko- nacionálních
konsekvencích vědomě plánována. Současníkům chyběly sociologické
kategorie a odpovídající modely jednání, aby mohli pochopit, popsat
nebo dokonce záměrně řídit tyto komplexní transformační modely.
Etnogenetické procesy probíhající v Evropě na sebe působily vzájemně.
Uskutečňovaly se ve vzájemném vymezování. Své, domácí, bylo v
neposlední řadě protiobrazem cizího. Etnogeneze Němců probíhala kupříkladu
ve vazbě na komplementární chování Čechů, Poláků a Maďarů.
Vznik jednotlivých národů je nutně součástí dějin jejich evropských
sousedů. Evropa je suma svých národů. Zviditelnit tuto komplexnost je
cílem výstavy.
Základy současnosti
Stojíme dnes na přelomu druhého a třetího tisícíletí. Existuje
nějaký společný základ, z nejž vycházelo vytváření se národních
individualit? Poláci, Češi a Maďaři se kolem roku 1000 stali součástí
Evropy formující se v duchovně kulturní jednotu určovanou sdílením
symbolů, náboženství, latiny, jazyka církevní a laické vzdělanosti,
duchovní kultury vůbec. Přináležitost ke křesťansko-antické civilizaci středomořské
oblasti - antické dědictví - mělo být nadále tím, co přes všechny
jazykové, politické a kulturní rozdíly spojovalo. Z ní čerpaly státní
útvary v Čechách, Polsku a Maďarsku stejně tak jako otonská říše.
Vznikly struktury, které přes své regionální posuny dodnes umožňují
svévytný rozvoj států a národních kultur Evropy. Tvoří ferment nové,
současné Evropy, nové dědictví.
Evropa
Pohled do evropské minulosti tak otevírá pohled do evropské
budoucnosti. Náš společný výstavní projekt je vědeckým ujištěním
se o této ideové i hmotné tradici. Tato tradice je znázorněna
archelogickými nálezy, písemnými a obrazovými svědectvími, objekty
liturgického uctívání a politickými insigniemi vlády. Tím se tato výstava stává sama výrazem evropské současnosti. Ve
shromáždění klenotů a jednotlivých symbolů národní identity v rámci
výstavy "Střed Evropy okolo roku 1000" se odráží současný
politický vývoj.
|
|