Předměty a relikvie
Střed Evropy kolem roku 1000
 
Nejzajímavější exponáty výstavy - zde
 
 
Výstava
Výstava "Střed Evropy okolo roku 1000" je česko-maďarsko-německo- polsko-slovenský společný projekt. Ve ohnisku výstavy je téma vzniku středu Evropy, který začal před více než tisíci lety vstupem západních Slovanů a Maďarů do západního kulturního okruhu. Kontakty mezi západními Slovany a sousedními kulturami, byzantskou říší na jihovýchodě a východofranckou, později římsko-německou říší, měly různou podobu a intenzitu: uskutečňovaly se dálkovým obchodem nebo loupežnými výpravami, vojenskou expanzí nebo dvorskými poselstvími, křesťanskými misiemi, pohanskými reakcemi, šlechtickou sňatkovou politikou nebo prostě vesnickým sousedstvím.

Renovatio imperii Romanorum
Okolo přelomu tisíciletí vedla snaha o podíl na latinsko-křesťanské kultuře k vytvoření struktur, které podmínily příslušnost vznikajících říší - Čech, Polska a Uher - k západnímu kulturnímu okruhu. Z vládnoucích rodů, které přijaly křesťanství, u nás vznikly křesťanské dynastie. Z nich vzešli svatí a zemští patroni: český kníže Václav, pražský biskup Vojtěch a uherský král Štěpán. V univerzalistickém chápání misie císaře Oty III. a jeho mentora, papeže Silvestra II., se noví křesťanští panovníci stali spoluapoštloly, kteří pomáhali šířit křesťanství pod heslem: "Renovatio imperii Romanorum (obnova římské říše)". V nových spojeneckých zemích ustanoveni králové a všeobecně uznáni, byla zde zřízena arcibiskupství: Ostřihom v Uhrách a Hnězdno v Polsku. V roce 1000 podnikl sám císař pouť do Hnězdna. Navštívil zde hrob sv. Vojtěcha, který našel mučednickou smrt jako misionář u Prusů.

Vznikají národy
Tyto události poskytovaly látku pro obrazy minulosti, které, každý ve své zvláštní podobě, určují kolektivní povědomí národů o jejich počátcích. Pro národní státy vznikající v 19. století přispívalo toto povědomí k vlastní historické legitimizaci při tvorbě národních identit. Obrazy minulosti byly spojeny stejně tak s politickou svobodou a národním sebeurčením, jako s vymezením se proti cizincům někdy se stupňujícím až k jejich nepřátelskému odmítání. Avšak u etnogeneze, která doprovázela vytváření regionálních vládních struktur nebo se na ně upínala, nebyla ve svých politicko- nacionálních konsekvencích vědomě plánována. Současníkům chyběly sociologické kategorie a odpovídající modely jednání, aby mohli pochopit, popsat nebo dokonce záměrně řídit tyto komplexní transformační modely. Etnogenetické procesy probíhající v Evropě na sebe působily vzájemně. Uskutečňovaly se ve vzájemném vymezování. Své, domácí, bylo v neposlední řadě protiobrazem cizího. Etnogeneze Němců probíhala kupříkladu ve vazbě na komplementární chování Čechů, Poláků a Maďarů. Vznik jednotlivých národů je nutně součástí dějin jejich evropských sousedů. Evropa je suma svých národů. Zviditelnit tuto komplexnost je cílem výstavy.

Základy současnosti
Stojíme dnes na přelomu druhého a třetího tisícíletí. Existuje nějaký společný základ, z nejž vycházelo vytváření se národních individualit? Poláci, Češi a Maďaři se kolem roku 1000 stali součástí Evropy formující se v duchovně kulturní jednotu určovanou sdílením symbolů, náboženství, latiny, jazyka církevní a laické vzdělanosti, duchovní kultury vůbec. Přináležitost ke křesťansko-antické civilizaci středomořské oblasti - antické dědictví - mělo být nadále tím, co přes všechny jazykové, politické a kulturní rozdíly spojovalo. Z ní čerpaly státní útvary v Čechách, Polsku a Maďarsku stejně tak jako otonská říše. Vznikly struktury, které přes své regionální posuny dodnes umožňují svévytný rozvoj států a národních kultur Evropy. Tvoří ferment nové, současné Evropy, nové dědictví.

Evropa
Pohled do evropské minulosti tak otevírá pohled do evropské budoucnosti. Náš společný výstavní projekt je vědeckým ujištěním se o této ideové i hmotné tradici. Tato tradice je znázorněna archelogickými nálezy, písemnými a obrazovými svědectvími, objekty liturgického uctívání a politickými insigniemi vlády. Tím se tato výstava stává sama výrazem evropské současnosti. Ve shromáždění klenotů a jednotlivých symbolů národní identity v rámci výstavy "Střed Evropy okolo roku 1000" se odráží současný politický vývoj.