Na první pohled upoutá oko diváka zlatými písmeny psané Desatero přikázání. Desky s Desaterem, zastupujícím Boží zákon a všechna jeho přikázání, se od 18. století objevují jako symbol na stěnách i průčelích synagog a na nejrůznějších kultových předmětech: oponách a drapériích ke svatostánku, pláštících a štítech na Toru i jinde. Desatero je orámováno dvojitou arkádou, v níž můžeme vidět také dvě desky Zákona, jak jsou obvykle zpodobovány. Tři koruny jsou označeny jako koruna Tory (Zákona), koruna kněžství a koruna království podle mišnického citátu (Pirkej avot 4, 17).
To ale není vše. Při bližším pohledu zjistíme, že obrysy holubiček, korun, sloupů i květů a listů tvoří miniaturní hebrejské písmo (tzv. mikrografie). Najdeme tu napsány celé biblické knihy Rut a Píseň písní, pasáže z Exodu, proroka Ezechiele, knihy Soudců a Žalmu 68. Všechny tyto texty jsou čteny o svátku Šavuot (svátku Týdnů, 6. a v diaspoře také 7. den měsíce sivanu), nebo v období jemu předcházejícím. V jejich kontextu nabývá dodatečného smyslu i samo Desatero: svátek Šavuot je, kromě svých zemědělských souvislostí (jako svátek sklizně), především připomínkou času udělení Zákona (hebr. zman matan toratejnu), který byl podle tradice dán Mojžíšovi na hoře Sinaj právě v tento den.
Není jasné, kde Avraham di Mordo, rodák z Korfu, list vytvořil. S výjimkou díla Aharona Herlingena z Jevíčka (který ale působil ve Vídni) nemá jeho mistrná práce v českém židovském prostředí obdoby. Mikrografie bývá považována za specifický umělecký prostředek židovských písařů od nejstarších dochovaných biblických kodexů po dnešek.