Obecně - Fórum 2000 | ||||||
Oficiální web >> Fórum 2000 |
||||||
2003 |
||||||
zpět |
|
|||||
Loňský workshop
konference Forum 2000: Mosty přes globální propasti na téma mezinárodního
obchodu a ekonomiky vyzval k "zásadní reformě současného systému
globální ekonomické kontroly, odstranění dvojích standardů v mezinárodním
obchodě a zajištění stejných pravidel hry pro všechny země."
Účastníci se shodli na směru nutných reforem, především na
demokratizaci a posílení role multilaterálních institucí a posílení
soudržnosti jejich politiky. Letošní konference Forum 2000: Mosty přes
globální propasti se koná přibližně měsíc po zasedání Světové
obchodní organizace (WTO) v Cancúnu a je tak jedinečnou příležitostí
k reflexi jeho neúspěchu a budoucnosti celého multilaterálního
obchodního systému. Klíčové otázky, které by měly být zodpovězeny
na tomto workshopu jsou: Znamená kolaps zasedání WTO v Cancúnu konec
multilaterálního obchodního systému a návrat do světa, kde rozhoduje
především politická moc? A nebo dává nástup třetího světa jako
koordinované politické síly naději, že budou vytvořena pravidla
spravedlivého mezinárodního obchodu? Jsou požadavky aliance rozvojových
zemí G-22 správným krokem k vytvoření spravedlivých pravidel mezinárodního
obchodu? Do jaké míry by měl být tento spravedlivý obchod volný a
globální, kolik by ho mělo být? A jak zajistit zemědělcům odpovídající
ceny za jejich výrobky?
Na konferenci Forum 2000: Mosty přes
globální propasti v roce 2002 definovali její účastníci společně
sdílené hodnoty, kterými by se měly korporace řídit a proběhla řada
debat o tom, jak převést tyto hodnoty do konkrétních kroků. Účastníci
workshopu "Etika, odpovědnost a udržitelnost ve světě nadnárodních
korporací" se společně shodli na tom, že "je nutné vyvinout
strategii, která by - ukotvená rámci OSN - vedla k větší odpovědnosti,
transparentnosti a udržitelnosti". Předluženost chudých zemí není spojena pouze s otázkami ekonomickými či právními. Často za ní stojí také politická rozhodnutí a odpovědnost. V době bipolárního uspořádání světa rozhodovaly o půjčkách do značné míry právě zájmy politické. Produktivita takových půjček však byla pochopitelně nízká a celá řada zemí, kde od té doby proběhly demokratizační změny, se s těmito starými závazky vyrovnává dodnes. Zatímco věřitelé se ke konkrétním problémům post-totalitních zemí dnes často otáčejí zády, jejich zadluženost hrozí destabilizovat nový pořádek. Kritici takového postoje dlouhodobě argumentují tím, že dluhy jsou nelegitimní a nemusí být tedy spláceny. Irák je konkrétním příkladem situace, kdy jsou stávající mechanismy pro řešení zadluženosti velmi zpochybňovány. Jedná se o precedens použitelný také v jiných případech? Jakým způsobem můžeme posuzovat oprávněnost dluhů a jak k dluhům "nelegitimním" přistupovat? Účastníci tohoto workshopu budou také diskutovat o existujících a nově vznikajících návrzích na restrukturalizaci dluhu a o způsobu jak otevřít rozhodování o nich veřejné kontrole. Pražská deklarace, která vznikla v roce 2001 z podnětu účastníků konference Forum 2000, uvádí, že "výzvou pro globální demokracii je hledání nástrojů a institucí, které spravedlivě ochrání jak globálně sdílené hodnoty, tak lokální rozdíly". Veřejné statky představují právě tyto sdílené hodnoty. Účastníci tohoto workshopu tak budou diskutovat o něčem, co lze nazvat jádrem - ať již pozitivním či negativním - globalizačního procesu. Z tématu globálních veřejných statků nelze vyloučit žádného spotřebitele na světě: Zahrnuje otázky tak široké jako zajištění míru a bezpečnosti, zmírnění pandemie HIV/AIDS či zabezpečení finanční stability. Koncept globálních veřejných statků znovu poukazuje na nutnost vytvořit globální pravidla, která by efektivně řešila tyto problémy a jsou proto zásadní výzvou pro existující globální instituce. Delegáti budou zvažovat konkrétní institucionální opatření, politické nástroje a finanční mechanismy týkající se globálních veřejných statků. |
||||||