Patnáctý den měsíce švat slavíme jednodenní menší svátek:
Nový rok stromů /tu, tet-vav, je hebrejská zkratka pro
číslici 15/.
V
Izraeli touto dobou začínají kvést ovocné stromy a pomalu
začíná jaro.
V historii byl tu bišvat spojen s předpisy o odvádění
zemědělských dávek. Dnes je zvykem na tu bišvaí sázet nové
stromy a napomáhat tak osidlování erec jisrael /země
Izrael/.
Na tu bišvat je zvykem pořádat slavnostní večeře a jíst
patnáct druhů ovoce. Mezi nimi by neměly chybět plody,
kterými je izraelská země proslavena: víno, fíky, granátové
jablko, olivy, datle.
Některé hostiny, zejména ve sfaradském prostředí /Sfarad -
Španělsko, sfaradští Židé - potomci vyhoštěnců ze Španělska/
obsahují liturgii založenou na kabalistických textech
/kabala -mystické učení/ o podobnosti mezi člověkem a
stromem.
Sedm "izraelských plodin"
pšenice |
ječmen |
hroznové víno |
fíky |
gr. jablko |
olivy |
datle |
Člověk a strom. Chasidská literatura si všímá
podobnosti mezi člověkem a stromem. Každý strom má své
kořeny, kmen, větvě, listy a plody. Kořen plní dvě základní
funkce: pevně udržuje strom v zemi a dodává stromu potřebné
živiny z půdy. Kmen, větve a listy představují hlavní část
stromu. Vyjadřují jeho velikost a činí strom hezkým na
pohled. Přesto nejsou konečným smyslem stromu. Ten
představují až plody. Z nich má prospěch konzument, v nich
jsou uložena semínka - budoucnost stromu. Tyto části stromu
odpovídají i našim osobnostem. I my máme své kořeny, z nichž
čerpáme svou životní sílu. I my, jako strom, můžeme růst do
výšky nebo do šířky, o samotě nebo uprostřed lesa. Někteří z
nás jsou experty v jediné oblasti, ale v jiných zakrněli. Ti
jsou podobní stromu, který sice rychle roste vzhůru, je však
útlý a bez větví. Jiní jsou možná nižší, ale krásně
rozkošatělí. Nikdy však nesmíme zapomenout na naše plody.
Těmi jsou naše děti, které přivádíme na svět a které
vychováváme. |