Náboženství | ||||
Judaismus - Svátky | ||||
Šavuot | ||||
6. sivan (a mimo Izrael i 7. sivan) slavíme biblický poutní svátek šavuot jako oslavu darování Tory. Čtyři jména. Čtyři jména svátku vypovídají o jeho aspektech: 1. chag hašavuot
- svátkek týdnů, Sedmkrát sedm dní příprav od východu z Egypta po darování
Tory na hoře Sinaj, hlavní téma svátku, Dvě přísahy.
Učenci si všímají podobnosti hebrejských výrazů pro týdny a přísahu Išavuot,
ševuotl a komentují, že si na svátek šavuot připomínáme dvě přísahy: V synagoze. Na připomínku zemědělského aspektu svátku, pšeničných žní, je zvykem vyzdobovat synagogy zelení. V liturgii svátečního dne má významné místo čtení Desatera příkazů z Tory a připomenutí příběhu prababičky krále Davida Rút, který se odehrál v době pšeničných žní. Mimochodem, na šavuot připadá výročí úmrtí krále Davida. Zvyky. Mezi nejznámější šavuotové zvyky, kromě již uvedené zelené výzdoby synagog, patří celonoční studium Tory. Tím se nejen připravujeme na ranní „přijetí Tory", ale zároveň i napravujeme pochybení Mojžíšova pokolení, které podle tradice v den darování Tory na hoře Sinaj - zaspalo. Velice rozšířeným zvykem je příprava mléčných pokrmů a medových koláčků na svátek šavuot. Mléko a med jsou často uváděny v souvislosti s Tórou. Král Šalamoun píše v Šir haširim: „Mléko a med je pod tvým jazykem/' Mléko je nápoj dětí a Tóra z nás všech dělá děti, které se musejí vše pomalu učit. Mléko /hebr. chalav, CH=8, L=30, Vet=2, celkem 40/ také odpovídá 40ti dnům, které Mojžíš strávil na hoře Sinaj. I proto si na šavuot pochutnáváme na tvarohových palačinkách /jidiš blinces/. Chceme-li hledat další důvody medověmléčné hostiny, můžeme se z komentářů poučit, že med jako produkt nekošer hmyzu - včel a mléko jako tekutina tvořená ze zapovězené krve savčích samic symbolizují schopnost Tory očišťovat a napravovat nás samotné a činit nás pro naše okolí „poživatelnými". Tóra a Izrael. Podle midraše byl celý svět stvořen s podmínkou, že Izrael 6. sivanu přijme na Sinaji Toru. Proto se v první kapitole Tory píše: „...a byl večer a bylo ráno ten den šestý." Jaký šestý den zdůrazňuje zájmeno „ten"? Šestý den měsíce sivan, kdy se rozhodne, bude-li svět uchován nebo se vrátí do stavu pusta a prázdna jako před začátkem stvoření. Podle jiného výkladu nabízel Bůh nejdříve Toru jiným národům. Jišmael, syn Abraháma a služebné Hagar, odmítl, protože se nechtěl vzdát krádeží, Ezau se odmítl vzdát zabíjení a Lotovi potomci si nedokázali představit svůj život bez smilstva. Jen Izrael nabídku neodmítl. Naopak. Přijal Toru bez výhrad se slovy: Naase venišma. /Budeme tak konat a budeme se učit/ Desatero. Ač je téma Desatera zahrnuto do cyklu Příběhů a postav Tory, neuškodí si zde celé Desatero příkazů zopakovat. Desatero tak, jak je zapsáno v Druhé knize Mojžíšově, kap. 20: 1. Já jsem tvůj
Bůh, který tě vyvedl ze země egyptské, z domu otroctví |
||||
Zdroj: http://www.zidovskaobecdecin.wz.cz/judaizmus |