|
Zatmění Slunce i Měsíce dokázal podle posledních výzkumů předpovídat
mechanismus označovaný jako „počítač z Antikythéry“. Přitom pochází z
druhého století před naším letopočtem. Některé archeologické objevy
trpí komplexem osamocení. Stojí zcela samy, bez souputníků, uprostřed
dějin a vytvářejí „statistické anomálie“, které svádějí střízlivé
myšlení do houštin spekulací, ve kterých se často skrývá i plodná
inspirace. Takový je i „počítač z Antikythéry“, nejstarší známý
mechanismus složený z ozubených kol. Mechanický zázrak zobrazující
vzájemný pohyb Země, Slunce a Měsíce z doby, která stále spoléhala na
levnou lidskou (tedy otrockou) práci a kdy se technologie prolínala s
náboženstvím.
Historie této záhady začala v roce 1900 objevem vraku obchodní lodě. Při
studiu vyzdvižených předmětů si archeolog Valerios Stais všiml, že z
jednoho z „kamenů“ vyčnívá ozubené kolo. Postupně se podařilo vylovit a
identifikovat 81 zlomků mechanického objektu s rozměry asi 33x17x9
centimetrů. Stroj podle nalezených nápisů pochází z konce 2. století př.
n. l., vrak ale patří římské lodi, která ztroskotala mezi lety 85 - 65
př. n. l. a patrně mířila s luxusním zbožím do Říma.
Mechanismus ale stále zůstával záhadou. Až roku 1959 ho Brit Derik de
Solle Price popsal jako „analogový počítač“. Takový pomocí mechanismu
nebo elektrického obvodu simuluje jeden určitý děj. Podle Pricea
vylovený „počítač“ zobrazoval pohyb nebeských planet. Price sestavil
repliku přístroje, podle které byl jeho součástí i diferenciál, do té
doby považovaný za vynález 16. století!
Ne všichni odborníci byli s Pricem zajedno, a čekali na nové údaje. Ty
přinesla několikaletá práce týmu pracujícího na tzv. projektu výzkumu
mechanismu z Antikythéry. Vědci se spolu s 12tunovým tomografem
nastěhovali do athénského Národního archeologického muzea.
Výsledky své práce prezentovali v posledním čísle časopisu Nature. Podle
nových závěrů se Price mýlil: přístroj byl patrně ještě složitější.
Vědci zatím odhalili 37 ozubených kol, která sloužila k simulaci
vzájemného pohybu Země, Měsíce a Slunce. Umožnila samozřejmě pracovat s
přestupným rokem, předpovídat zatmění těchto těles a počítala dokonce s
mírně eliptickou drahou Měsíce kolem Země.
Někteří členové výzkumného týmu se domnívají, že přístroj zobrazoval i
pohyb dalších planet. Našly se náznaky, že přístroj mohl mít ještě
jinou, zcela nezachovanou část.
Oporou pro toto tvrzení jsou i někteří antičtí autoři, především Cicero.
Ten popisuje řecký stroj pocházející ze 3. st. př. n. l., který
zachycuje pohyb pěti planet, Země, Měsíce a Slunce, a sestrojil ho jeden
z jeho současníků, Poseidonios. Málokdo si ovšem dokázal představit, o
jak přesný a komplikovaný mechanismus se mohlo jednat. „Počítač“ z
Antikythéry patrně dosahoval technologické úrovně 18. století. |
|