Pro křesťany i pro většinu dalších lidí je přitom Jidáš Iškariotský synonymem slova zrada a jeho nejslavnější gesto, „jidášský polibek“, se stalo ztělesněním podlého činu.

Ovšem podle Jidášova evangelia dvanáctý apoštol vykonal jen to, co Bůh ztělesněný v Kristovi potřeboval, a přitom nemohl udělat sám: vydal jej jeho katům. Proto ho Ježíš ve starém a dnes nově rekonstruovaném textu oceňuje. Staví zrádce Jidáše nad všechny apoštoly, když říká: „Předčíš je všechny. Neboť obětuješ člověka, který mne odívá.“ Jinými slovy - pokud Jidáš umožnil Ježíšovu smrt, nespáchal tím zločin, jak se podle církve traduje, ale vykonal čin lásky: vysvobodil Krista z jeho těla a uvolnil jeho ducha.

Stránky Jidášova evangelia může světová veřejnost poprvé v historii vidět od dnešního dne ve washingtonském sídle National Geographic Society. V květnovém čísle časopisu National Geographic, který poskytl exkluzivní informace MF DNES, pak vyjdou další podrobnosti. „Ať s tím souhlasíme, nebo ne, je to velmi zajímavý pohled,“ řekla National Geographic profesorka náboženství Elaine Pagelsová z americké Princetonské univerzity.

Evangelium je psané v koptském jazyce a leželo 1700 let v egyptské poušti. Podle vědců text odráží myšlenky jednoho ze směrů raného křesťanství, takzvaných gnostiků. Podle nich lidé v sobě nesou jiskru božské moci, která je uvězněna ve zkaženém hmotném světě.

Jidášovo evangelium, vzácný text, který je dnes vůbec poprvé představován ve Washingtonu veřejnosti, se nemělo dostat do rukou všem, tak jako evangelia Nového zákona. Bylo určeno jen pro vyvolené. K nim se počítali i členové malé gnostické sekty, v níž toto dílo vzniklo zřejmě někdy před rokem 178.

Naznačuje to počátek textu, který je psán v koptštině, řeči starého Egypta. Evangelium totiž začíná slovy: „Tajná zpráva o zjevení, které Ježíš sdělil v rozhovoru s Jidášem Iškariotským.“ Informace o evangeliu poskytl exkluzivně MF DNES časopis National Geographic.

Kristus v objeveném textu dává několikrát najevo, že Jidáš je vyvolený. „Odstup od ostatních a já ti vyjevím mystéria království. Je možné, abys jich dosáhl, ale budeš velmi truchlit... Pozvedni oči své a pohlédni na ten oblak a na světlo v jeho nitru a na hvězdy, jež ho obklopují. Hvězda, která je před ostatními, je tvá hvězda,“ říká Ježíš a poté dodává: „Budeš proklínán ostatním potomstvem - a nakonec nad ním budeš vládnout.“

Tvůrce tohoto zvláštního textu se nepokouší měnit fakta o Ježíšovi, tak jak asi byla známa v jeho době. Nenajdeme tu spekulace, že Jidáš zastoupil Ježíše na kříži, ani jiné smyšlenky, jež se objevily později. Chvíle, kdy chrámoví ozbrojenci přišli zatknout Ježíše, popisuje evangelium takto: „Oni přistoupili k Jidášovi a pravili mu: ,Co zde děláš? Jsi Ježíšův učedník?‘ Jidáš jim odpověděl, jak si přáli. I dostal nějaké peníze a vydal jim ho.“ Zmínku o jidášském polibku sice nenajdeme, ale jinak je tu vše: údaj o penězích i o tom, že vydal Ježíše pochopům.

Chybí jen závěr, který je vyvrcholením všech novozákonních evangelií. Není tu totiž ani slovo o Kristově ukřižování a vzkříšení. Namísto toho je „jidášovský“ text ukončen scénou, která ze všeho nejvíce připomíná nanebevzetí. „Jidáš pozvedl oči své a spatřil zářící mrak, i vstoupil do něj,“ praví se zde. Dvanáctý apoštol prý v té chvíli ještě něco řekl, ale trhlina v těžce poškozeném rukopise znemožňuje určit, jaká slova pronesl. Rukopis, zapsaný mezi roky 220 a 340, byl pět let složitě restaurován, ale i tak se podařilo obnovit jen čtyři pětiny textu. Než se dostal do rukou nynějších majitelů, prodělal složitou cestu, při níž se část ztratila a část byla poškozena.

Dílo v jednom z dialektů koptštiny bylo podle National Geographic objeveno před třiceti lety v poušti u egyptského města al-Minjá. Nejpozději počátkem 80. let minulého století bylo vyvezeno z Egypta a další dvě desetiletí se ho majitel snažil prodat. Uspěl v roce 2000 a teprve poté se rukopis dostal k expertům.

Není divu, že hlavní překladatel textu, Rodolphe Kasser, tvrdí, že nikdy neviděl žádný podobný dokument v horším stavu.

Podle některých zpráv však bylo putování evangelia složitější. Rukopis byl prý objeven už před půl stoletím a pak na 30 let zmizel. Poté byl ilegálně vyvezen z Egypta, a když ho majitel chtěl ukázat expertům, vytáhl jej z krabice od bot. Americký biblický expert James Robinson, který se s rukopisem setkal před 23 lety, proto tvrdí, že jeho cesta byla „přecpaná pašeráky, obchodníky na černém trhu, znalci náboženství, prostě partnery, kteří si vráželi dýku do zad“.

Historie Jidášova evangelia je jako napínavá detektivka. Původně byl papyrový svitek s textem psaným v koptštině objeven v padesátých letech v egyptském al-Minjá. Na třicet let pak kamsi zmizel. V roce 1983 byl ilegálně vyvezen z Egypta a nabídnut k prodeji. Údajně to bylo v jedné ženevské restauraci. Obchodovala s ním dvojice lidí. Řecký starožitník, který od dětství žil v Káhiře, a jeho přítel zlatník koptského původu, rovněž z Káhiry. Kontaktovali postupně řadu lidí, o nichž se domnívali, že by o staré rukopisy mohli mít zájem.

V KRABICI OD BOT

Nešlo jen o jeden papyrový svitek, ale o několik starých rukopisů naskládaných do krabice od bot. Některé z nich bylo jednoduché identifikovat. Jeden obsahoval řeckou verzi biblického Exodu. Druhý byl matematickým pojednáním také psaným v řečtině. A pak tam byl rukopis v koptštině. Prodávající nejprve kontaktovali dva vědce. Ludwiga Koenena z americké michiganské univerzity, který měl zájem o matematické pojednání. Jeho kolega David Noel Friedman byl ochoten jednat o koupi řecké verze Exodu. O třetí rukopis v koptštině neměl nikdo zájem. Ludwig Koenen nicméně o něm řekl svému známému Jamesi M. Robinsonovi, který se zabýval koptskými texty, nabídl mu, aby se účastnil jednání a na text se osobně podíval.

JAKO V DETEKTIVCE

Ke schůzce s prodávajícími došlo 15. května 1983 v Ženevě. Robinson se jednání nemohl osobně účastnit, a tak pověřil jednoho ze svých bývalých studentů Stephena Emmela, který v té době působil jako profesor na univerzitě v Římě, aby ho zastoupil. (Dnes je Emmel profesorem na univerzitě v Münsteru v SRN.) Vědci si zajistili na nákup textů 50 tisíc dolarů od Jižní metodistické univerzity v Dallasu. Prodávající však žádali za všechny tři rukopisy tři miliony dolarů. Stephen Emmel si během jednání pozorně prohlédl koptské texty a zjistil, že nejde o jeden, ale o tři různé dokumenty. Předstíral, že je mu zle, a jako by omylem je odnesl s sebou na toaletu, kam utíkal. Tam si z nich udělal poznámky. Dva z nich byly poměrně snadno dešifrovány. První byl kopií Apokalypsy a pocházel ze čtvrtého století, druhý byl dopis apoštola Pavla. Třetí text Emmel nedokázal identifikovat. Porozuměl, že jde o dialog Krista s Jidášem (Judou), ale netušil, že jde o Jidáše Iškariotského, který Ježíše zradil. Domníval se, že jde o jiného apoštola, který se jmenoval Juda Tomáš. Neviděl totiž poslední část textu, na níž bylo čitelně napsáno: Jidáš Iškariotský. Prodávajícím prozíravě nesdělil, že nejde o jeden, ale o tři různé koptské texty, aby cenu ještě nezvýšili. Okamžitě poslal důvěrnou zprávu Robinsonovi, že rukopisy, které viděl v Ženevě, jsou nesmírně cenné staré koptské texty. Upozornil, že jsou ve velmi špatném stavu a potřebovaly by okamžitou péči profesionální instituce vybavené technickými prostředky k jejich záchraně.

KONGRES V POLSKU

Emmel a Robinson se krátce zmínili o existenci těchto textů a o dialogu Ježíše s Jidášem na kongresu koptských studií v Polsku v roce 1984. Neměli zájem o publicitu, která by jen zvedla cenu textů. Pak tajemné rukopisy opět zmizely neznámo kam. Vědecký svět se musel spokojit s několika nekvalitními fotografiemi, které pořídil Ludwig Koenen při první schůzce v Ženevě.

DALŠÍ VÝVOJ

To jen přispělo k vyhrocení zájmu. Robinson se usilovně snažil spojit s řeckým starožitníkem, který ho původně kontaktoval. Zároveň pátral po lidech, kteří by s prodávajícími mohli být v obchodním spojení. V roce 1990 oslovil jednoho z nejslavnějších světových sběratelů starožitností a starých tisků norského miliardáře Martina Scho/ yena. Ten o koptský rukopis projevil zájem a dal se také do pátrání. Robinsonovi se nakonec podařilo s řeckým starožitníkem spojit. Přesněji s jeho bratrem, který byl rovněž sběratelem starožitností. Sešli se v luxusní aténské restauraci. Šlo o Johna Yannise Perdiose, který byl členem americké Numismatické asociace. Byl schopen Robinsonovi poskytnout o rukopisu řadu podrobností. Dohodli se, že v lednu následujícího roku (1991) se sejde v New Yorku onen anonymní koptský zlatník, který rukopis nabízí, s norským miliardářem Martinem Scho/yenem jako kupcem. Situaci zhatila válka v Perském zálivu. Perdios oznámil, že schůzku ruší, protože jeho koptský známý neopustí rodinu a nevypraví se do nepřátelského území v době, kdy podle něj začíná třetí světová válka. Robinson podnikl další pokusy rukopis získat: v roce 1992 prostřednictvím Scho/yena a o něco později prostřednictvím Lavalovy univerzity v kanadském Quebecu. Kontaktovali prodejce, ale ti se tvářili, že nemají zájem. Celých devět let od jednání rukopisy nikdo neviděl. Údajně byly uloženy ve schránce v City Bank v Hicksvillu na Long Island v New Yorku.

ROK 1998

Zlom přinesl rok 1998. Bruce Ferrini, starožitník z Akronu v americkém státě Ohio, specialista na staré rukopisy, se dozvěděl, že mají změnit majitele. Sám byl v dluzích, a proto se zapojil do zprostředkování. Oslovil Friedu Tchacos-Nussberger. Je řeckého původu, vdaná za Švýcara a ve světě odborníků se těšila vynikající pověsti. Ferrinimu dala zálohu a požadovala fotografie nabízených textů. Ferrini se k textům skutečně dostal, ofotografoval jejich část a předložil odborníkovi na koptské texty Charlesi Hendrickovi z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Ten udělal přibližný překlad, zejména rozhovoru Judy (Jidáše) s Ježíšem. Už nebylo pochyb. Šlo skutečně o evangelium.

LEGENDÁRNÍ MICHEL VAN RIJN

Příběh tajemných textů tím zdaleka nekončí. Do hry se zapojil Michel Van Rijn, nizozemský obchodník žijící v Londýně. Výjimečná osobnost opředená legendami. Příbuzný s Rembrandtem van Rijn a z matčiny strany s Rubensem. V pětapadesáti letech posedmé ženatý, vášnivý kuřák, domovem na nejrůznějších místech planety, několikrát vězněný. V té době už ale spolupracoval jako nejlepší odborník na umělecká díla a staré spisy na případech nezákonného obchodu se starožitnostmi s britským Scotland Yardem i s americkou FBI. Na jeho webové stránce http://www.michelvanrijn.nl se probírají všechny skandály z oboru starožitnictví, obchodu s uměleckými díly i starými rukopisy. Vše dokládá patřičnou dokumentací. 27. ledna 2001 zveřejnil van Rijn na své webové stránce část historie těchto starých textů. Jasně konstatoval, že byly nezákonně vyvezeny z Egypta a že jsou stejně důležité jako legendární texty od Mrtvého moře. O měsíc později v únoru 2001 Michel van Rijn na své webové stránce oznámil, že ho ve věci nezákonně vyvezených rukopisů kontaktovaly egyptské úřady a požádaly ho o pomoc, aby celou aféru vyjasnil. V okamžiku, kdy se svět dozvěděl o nezákonném původu nabízených rukopisů, nemohly se prodat na černém trhu. Bruce Ferrini a Frieda Tchacos přišli urychleně s nápadem vytvořit nadaci, která by se o texty postarala. Tak se zrodila nadace Mecenáš, která všechna dispoziční práva na překlady a publikaci textů postoupila společnosti National Geographic. Podle Michela van Rijna se nadace zmocnila textů, které patřily celému lidstvu a měly by být volně přístupné všem.

Jeho jméno se stalo synonymem zrádce. Za třicet stříbrňáků polibkem označil Ježíše Krista a vydal ho tak do rukou Římanů, bičování a ukřižování. Sám se oběsil. Dva tisíce let nikdo z věřících nepochyboval o jeho zradě. Dante umístil Jidáše do nejhlubších pekel, jeho démonizování bylo součástí staletého očerňováni židů jako vrahů Krista. Jidáš byl totiž jediným z dvanácti Kristových učedníků, který byl původem ortodoxní jeruzalémský žid. Nově nalezené evangelium údajně poskytuje na Jidáše nový pohled. Jako na člověka, který musel Ježíše zradit, aby se naplnila vůle boží a Kristus mohl smrtí na kříži svět spasit. Kolem Jidášova evangelia panují přísná tabu. Jen málokdo ví, co obsahuje a jak může ovlivnit římskokatolickou církev. Zveřejnění je načasováno velmi působivě - na Velikonoce, kdy si křesťané budou události kolem zrady a Kristova umučení připomínat.