Aktuality  2005
 

(c) National Geographic Česká republika > web
 První Evropané lovili na Moravě
  Nová analýza kostí pračlověka z Mladečských jeskyní ukázala, že základy moderního evropanství byly položeny právě v našich končinách. Nejnovější výzkumy potvrdily, že první dnešní Evropané žili na Moravě.
Nová datace znamená zásadní vyřešení dvou záhad. Jednak vnáší světlo do data osídlení Evropy pralidmi, kteří by byli biologicky shodní s dnešními lidmi, jednak upřesňuje příčiny náhlého vymizení neandrtálců, kteří Evropu obývali předtím.

Nález v Mladečských jeskyních
Mladeč je obec v Olomouckém kraji, která leží asi čtyři kilometry západně od městečka Litovel na východním okraji Bouzovské vrchoviny, tedy blízko chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Mladečské jeskyně jsou trojúrovňový labyrint chodeb a dómů v hustě zalesněném krasovém kopci Třesín nedaleko obce. Tyto vápence pocházejí z prvohorního devonu, tj. z doby asi před 400 milióny lety.
Jeskyně byly objeveny v první polovině 19. století a dnes jsou z velké části zpřístupněné veřejnosti. V jeskyních bylo nalezeno velké množství kostí pravěkých zvířat a kostí pralidí, spolu se stopami jejich dávné činnosti - ohniště, kamenné nástroje. Lidské fosílie tu byly nalezeny od roku 1881. Bohužel, v té době nebyl prováděn systematický výzkum ani odborné vykopávky. Lidské kosti byly nalezeny smíchané mezi kostmi zvířecími, a navíc tu pracovalo několik navzájem nespolupracujících badatelů.
Zrekonstruovat nálezový kontext proto nebylo pro současné vědce vůbec lehké. Nejdůkladněji to pro odborný časopis Journal of Human Evolution v roce 2000 provedl Jiří Svoboda z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Lidské fosílie skončily v Muzeu přírodní historie ve Vídni. Dohromady představují jeden z největších souborů kostí ranného pravěkého Homo sapiens. Kosti patřily asi desítce mužů, žen a dětí.

Lidé a neandrtálci
Od dvacátých let minulého století bylo zřejmé, že kosti patřily velmi ranným příslušníkům našeho druhu, kteří se kdy pohybovali na evropském území. Určitě byli průkopníky aurignaciénu (orientačně před 30 tisíci lety). Vědce však zpočátku mýlily "primitivní" znaky na kostech některých jedinců, zejména na lebkách a zubech. Proto se dlouho uvažovalo, že se nově příchozí lidé stýkali - a to v nejužším významu tohoto slova :-) - se starší neandrtálskou populací na Moravě. V takovém případě by šlo o kontinuálně pokračující tamní pravěké osídlení.
Postupně však mezi vědci převážil názor, že výše uvedené znaky jsou plně v rozpětí pravěkých Homo sapiens a odpovídají očekávané - v porovnání s dnešní lidskou populací - větší robustnosti koster.
Diskusi v tomto bodě uzavřely vloni dva články v časopise Plos Biolog. První z nich napsal David Serre a jeho kolegové z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropológii v Lipsku. Na základě vzorků mitochondriální DNA pravěkých moderních lidí, včetně mladečských, dokázal, že jejich genetický základ se nepřekrývá s genetickým základem neandertálců. Druhý článek, jehož autory jsou Mathias Currat a Laurent Excoffier z Bernské univerzity ve Švýcarsku, dospěl k závěru, že Homo sapiens se při expanzi do Evropy s neandertálci nepromíchávali na všeobecné genetické bázi.

Posunující se datace
Význam mladečských fosílií v posledních letech stoupl. Kvalitní datace, jaká v minulosti nebyla technicky možná, totiž posunovala směrem k mladší době jednu klasickou, údajně aurignaciénskou lokalitu pravěkých lidí za druhou. Veliká Pečina v Chorvatsku a Hahnöfersand a Vogelherd v Německu se tak ocitli až v holocénu, Koněprusy z Česka v magdaleniénu, Cro-Magnon a La Rochette z Francie v gravettiénu.
V evropském aurignaciénu zůstala jen čelist a lebka dvou pravěkých Homo sapiens z rumunské Pestery cu Oase, ale těm chybí zbytek kostry a zaznamenaný archeologický kontext. Z kompletnějších souborů už zůstaly jen mladečské nálezy. O to důležitější bylo určit co nejpřesněji jejich věk datováním na bázi radioaktivního uhlíku. V minulosti už proběhlo několik pokusů, žádný ale nedospěl do zdárného konce.
Vědkyně Wildová se svými kolegy dostala povolení odebrat vzorky z pěti mladečských fosílií. Urychlochlovací hmotnostní spektroskopií jim pro čtyři z nich vyšel věk 31 tisíc radiouhlíkových let, pro jednu 26 tisíc let. V kalendářních letech to zřejmě odpovídá době o několik tisíciletí dříve. Mladečský soubor tak patří nejstarší známé skupině aurignaciénských Homo sapiens, minimálně v oblastech střední a západní Evropy. A pokud ponecháme stranou vzpomínané fragmentární rumunské nálezy, potom v celé Evropě.

Co z toho vyplývá ?
Hlavní závěry jsou dva. Za prvé moderní lidé zřejmě přišli do Evropy dříve: ne před 35 tisíci lety, jak se donedávna předpokládalo, ale před 50 až 40 tisíci lety. Za druhé se tím potvrdilo poměrně krátkodobé překrývání evropských populací pravěkých Homo sapiens a neandrtálců. Z uvažovaných až 20-ti tisíc let se zúžilo na méně než polovinu. Moderní lidé v Evropě kompletně nahradili neandrtálce očividně bez významnějšího promíchávání.
Trpké zkušenosti z historie střetů vyspělejších a méně vyspělých etnik evokují představu genocidy. Víceméně však probíhala spíše jakási lovecko-sběračská konkurence, při které lidé vytlačovali neandrtálce do nehostinnějších koutů krajiny. A ti se tam dožívali kratšího a kratšího věku, a při nízké porodnosti postupně v klidu vymřeli. 		 
     
  Zdroj: Právo