Záhadný nález
Obvyklá hrobka bohatého úředníka z té doby měla nadzemní část nazývanou mastaba - fakticky ohraničený prostor s malou zastřešenou kapličkou. Tu zdobily obrazy zemřelého a jeho rodiny a byly zde zdůrazněny "pozitivní" scény z jeho života.
Kaple byla vždy orientována na západ, protože Egypťané věřili, že tam se rozkládá říše mrtvých. Na západní stěně byly umístěny tzv. nepravé dveře - obvykle kamenná deska se stylizovaným reliéfem dveří. Těmi pak mohl duch zemřelého procházet z říše mrtvých do našeho světa. Před nepravými dveřmi byl oltář, kam se kladly obětiny.
Dále hrobka obsahovala serdab, místnost někdy i částečně podzemní, která byla s hlavním prostorem spojena maličkým okénkem. V serdabu byly umístěny sochy majitele hrobky a případně i jeho rodiny.
Duch se mohl do své sochy vtělit a okénkem pozorovat, zda pozůstalí přinášejí oběti a dohlížejí na jeho zádušní kult tak, jak se zavázali. Vlastní pohřební komora se sarkofágem a mumií byla ukryta nedaleko, hluboko v písku často v hloubce přes dvacet metrů.
Nově objevená hrobka se však těmto charakteristikám částečně vymyká. Spolu s Miroslavem Bártou, předním českým egyptologem, nahlížíme do výkopu hlubokého několik metrů.
Dole je odkrytý vchod. Stavitelé využili skálu tak, že ji zformovali do průčelí kaple. "Ten objekt v sobě ukrývá spoustu záhad. Je to bezesporu jedna z největších skalních hrobek, které jsou známé," říká Bárta.
Vlastní kultovní prostor, který má na dobu svého vzniku, tedy na dobu pravděpodobně 5. dynastie (24. století před Kristem), neobvykle velké rozměry. "Podobné skalní hrobky jsou známé v Gíze ze čtvrté dynastie, patřily pouze členům královské rodiny," dodává Bárta.
Je přesvědčen, že hlavní objevy teprve přijdou. "Ve velikém dvoře před vchodem do hrobky, který je zatím jen částečně odkryt, lze na podlaze očekávat spoustu kultovních zařízení, nápisů, po stranách jsou další hrobky, o kterých víme, ale nestihli jsme je letos prozkoumat."
Ve skále vytesaný prostor je dlouhý 18 metrů a až 4 metry vysoký. Zajímavé je, že průčelí tvoří jediný vápencový blok, který je více než 4 metry vysoký, ale pouze 30 centimetrů široký. Vzhledem k tomu, jak je vápenec křehký, je obdivuhodné, jakým způsobem ho Egypťané přivezli.
Nejbližší lomy tohoto kamene jsou na protějším břehu Nilu. A je utvářený do tvaru nepravých dveří. Také to je nový prvek pro architekturu 3. tisíciletí př. Kristem. "Bohužel serdab byl vykradený touto dírou," ukazuje Miroslav Bárta.
"Byl osm metrů dlouhý a tři vysoký, rozměry jsou obrovské - až zarážející. Tady byl oltářík, kde se obětovalo, aby se sochy zesnulého mohly také zúčastnit rituálu. Je možné, že majitel nově objevené hrobky zemřel předčasně, protože západní část serdabu není pořádně vyhlazená."

Jméno majitele neznáme
Už sama architektura napovídá, že majitel hrobky, jehož jméno zatím neznáme, byl vysoce postaveným úředníkem na faraonském dvoře.
Z nalezených zbytků hieroglyfických nápisů, které obsahují některé jeho tituly, vyplývá, že pracoval a své úřady vykonával v těsné blízkosti panovníka, kde měl na starosti provoz královského paláce. Byl knězem beraního boha Chnuma, což zase nasvědčuje, že měl co do činění s obřadními pohřby v oblasti Abúsíru a Sakkáry.
"Objevili jsme velkou a unikátní věc," říkají egyptologové. Toto místo je však tak slibné, že je potřeba zde ještě nějakou dobu pátrat. Bude nutný další rok nebo dva výzkumu. Pak je velká pravděpodobnost, že se tady ještě něco nalezne.
A co čeští vědci předpokládají, že v Abúsíru objeví?
"Očekáváme tady všechno. Pohybujeme na pohřebišti, které je součástí velké oblasti, kde už více než sto let probíhá hon na hrobku Imhotepa - staroegyptského mudrce, který je považován za otce konceptu pyramidy panovníka Džosera, tedy první pyramidy ve světových dějinách. Jeho hrobka se tady někde v naší oblasti musí nalézat," tvrdí Bárta.
"Kromě toho nelze vyloučit další významné objevy nových historických osobností, jako byl například vezír Kar a jeho synové. V neposlední řadě se pohybujeme na kopci, v jehož útrobách se skrývají významné pohřební galerie z pozdější doby. Jejich objevení je otázkou času."
Další velký otazník je spojen s vlastním pohřbem majitele hrobky. Čeští egyptologové se domnívají, že někde hluboko pod skalní hrobkou se nalézá ukrytá pohřební komora. Není vyloučeno, že je nedotčená řáděním zlodějů.
Ale i kdyby byla vyloupena někdy ve starověku, může obsahovat podstatnou část tehdejší pohřební výbavy. Zloději v té době obvykle pouze rozbili sarkofág a okradli mumii zemřelého o cennosti a šperky, které měla na sobě. Vlastní pohřební výbavu, např. kamenné nádoby, keramiku, měděné nádoby, měděné nástroje, oltáře, pohřební zádušní výbavu, obvykle nechali na místě.
Poslední zajímavostí nové hrobky je, že vchod není pravoúhlý, ale jeho boční stěny jsou seseknuty v určitém úhlu. "Možná to souvisí s východem slunce. Buď v době rovnodennosti, nebo slunovratu. To musíme teprve dokázat. Pracoval jsem dlouhé dny v kapli a vím, že když slunce vyjde, je velmi působivé, jak světlo na chvíli pronikne do kaple a paprsek se dotkne místa, kde byl oltář," říká Bárta.
Další důkaz, že v jižním Abúsíru byl pohřben někdo významný, podává i moderní technika. Na satelitním snímku, který si čeští vědci nechali zhotovit (prý v nejpodrobnější kvalitě, která je civilistům přístupná), je vidět několik 4500 let starých přístupových cest. Ty šly od bývalého abúsírského rybníku, dnes ostrůvku pouštních rostlin, k nejvýznamnějším objektům na pohřebišti.
Jedna z nejzřetelnějších cest vede do prostory, která představuje jeden z největších dvorů, který zatím známe. Z něho právě byl vchod do skalní hrobky.

Hrobka podle postavení
Egypťané se v době staré říše dožívali zhruba padesáti let. Stavět své hrobky začínali asi ve třiceti, v době, kdy se ocitli na vrcholu kariéry. Když jim byl později udělen vyšší úřad, museli hrobku předělat nebo udělat novou, aby odpovídala důležitosti nového úřadu.
To se stalo například Karovi, jehož hrobku před několika lety nalezli čeští vědci. Ten se "na stará kolena" stal vezírem, tj. nejvyšším správcem země po faraonovi.
Podobně musel místo svého posledního odpočinku přestavovat Ptahšepses, jehož monumentální hrobka stojí na severu Abúsíru. Byl původně faraonovým kadeřníkem, ale jako druhý nekrálovský hodnostář v egyptské historii se oženil s princeznou, a stal se tak členem vládnoucí rodiny.