Obecně
Z historie
Husité
	Historie husitského hnutí
	Radikální reformní hnutí, hlásané mistrem Janem Husem a žádající spravedlivější sociální řád, se po upálení svého zakladatele v Kostnici lavinovitě šířilo mezi všemi společenskými vrstvami: venkovskými poddanými, městským obyvatelstvem a značnou částí šlechty. Pro nacionální zaměření zůstalo však omezeno pouze na české obyvatelstvo.      Na jaře 1420 založili husité město Tábor, kde měla převahu revoluční chudina.Tábor byl nejdůležitějším obhájcem revolučních požadavků naprosté rovnosti.      Měšťanstvo a šlechta zformulovaly svoje požadavky do čtyř pražských artikulí: žádaly svobodu kázání slova božího, svobodu přijímání "pod obojí", zákaz světské moci duchovenstva a trestání smrtelných hříchů bez rozdílu stavu.      V červnu 1421 sněm v Čáslavi zvolil devítičlenou vládu, která spravovala Čechy, protože král Zikmund byl sesazen. Papež a Zikmund se marně snažili zlomit moc husitů. Všechna jejich vojenská tažení skončila neúspěšně. Žoldnéřské vojsko mělo z husitů a jejich způsobu boje strach a nejednou ve zmatku utíkalo z bojiště ještě před zahájením boje.      Husitská vojska se nespokojila jen s obranou země, ale podnikala i výpady do okolních zemí. Nazývali je "spanilé jízdy". Po smrti Jana Žižky z Trocnova se vůdcem husitských vojsk stal Prokop Holý.      Navzdory vojenským úspěchům se v husitském hnutí začal projevovat vnitřní rozklad. Objevily se rozpory mezi radikálními požadavky chudiny a umírněným měšťanstvem a šlechtou, vznikl nesmiřitelný spor mezi Prahou a Táborem.      Projevem těchto rozporů bylo i úkladné zavraždění populárního kazatele a vůdce pražské chudiny Jana Želivského. Vnitřní rozklad husitského hnutí vyvrcholil 30. května 1434 bitvou u Lipan, kde vojska umírněných husitů a katolíků porazila vojska radikálů vedená Prokopem Holým, který v bitvě padl. V červenci 1436 sjezd v Jihlavě vyhlásil kompaktáta, která byla vlastně obměnou umírněných čtyř pražských artikulí. Praha získává utrakvistického biskupa, v Čechách a na Moravě je povoleno přijímání pod obojí.
	1391 založení Betlémské kaple v Praze 1392 Pravidla Starého a Nového zákona Matěje z Janova 1402 Jan Hus kazatelem V Betlémské kapli 1403 odsouzení 45 článků v Betlémské kapli 1408 Husův rozchod s pražským arcibiskupem 1409 Dekret kutnohorský - vydaný Václavem IV., přiznávající českému národu na Karlově univerzitě 3 hlasy proti 1 hlasu německému (konečně to někoho napadlo - pozn. Votan) 1412 odpustkové bouře v Praze; poprava tří mladých lidí; Husův odchod na venkov 1413 Husův spis O církvi 1414 počátek přijímání podobojí 1415 Husova smrt; protesty české šlechty 1416 upálení Jeronýma Pražského 1417 radikalizace lidového hnutí 1419 poutě na hory; v červenci převrat v Praze (defenestrace konšelů) 1420 založení Tábora; čtyři artikuly pražské; porážka I. křížové výpravy; smrt Mikuláše z Husi 1421 vyhlazení adamitů a pikartů; v červenci čáslavský sněm 1422 porážka II. křížové výpravy; poprava Jana Želivského 1423 "Menší Tábor" Jana Žižky 1424 porážka panské jednoty u Malešova; Smrt Jana Žižky 1425 upevnění moci husitských bratrstev 1426 Prokop Holý v čele husitských vojsk; porážka III. křížové výpravy u Ústí nad Labem 1427 porážka IV. křížové výpravy u Tachova; počátek "spanilých jízd" 1429 schůzka se Zikmundem Lucemburským v Bratislavě 1430 Beheimštejnská smlouva 1431 porážka V. křížové výpravy u Domažlic 1433 veřejné slyšení husitů v Basileji; sirotčí výprva na břehu Baltu 1434 30.5. bitva u Lipan; smrt Porkopa Holého; zánik polních vojsk 1436 jihlavská kompaktáta a přijetí Zikmunda Lucemburského za č. krále; odboj Jana Roháče z Dubé
	Zdroj informací: Husité