|
Velká sfinga, místními lidmi
nazývaná Abu el-hol „Otec děsu“, představuje kolosální sochu ležícího
lva s hlavou muže, panovníka. Je 73,5 m dlouhá a 20 m vysoká. Byla
vytesána z výběžku vápencového skalního podloží. Eroze
vypreparovala jednotlivé vrstvy a vtiskla památce její dnešní podobu.
Sfinga je orientovaná poměrně přesně ve východo-západním směru s
hlavou k východu. Tělo Sfingy bylo původně pomalováno načervenalou
okrovou barvou jejíž zbytky jsou také patrné na pokrývce hlavy. Podle
nejnovějších výzkumů byla původně dokončena pouze přední, z dálky
viditelná část. Na místě na kterém stojí, byly lomy, v nichž se těžil
kámen na stavbu jádra Chufuovy pyramidy. Stavba tedy mohla být zahájena
v této době, nikoliv však dříve. Navzdory některým informacích sdělovacích
prostředků, mezi egyptology stále převládá názor, že Sfinga je dílem
Rachefovým a že vznikla teprve při stavbě jeho pyramidového komplexu.
Již době 18. dynastie pravděpodobně došlo k její první rekonstrukci
a za vlády Thutmose IV. Byly odstraněny písečné návěje a vybudovány
ohradní cihlová zdi. Mezi předními tlapami byla postavena malá svatyně,
z níž se do dnešních dnů dochovala stéla z červené žuly se slavným
nápisem. Vypráví o tom, jak mladý Thutmose IV. znaven lovem v okolí
pyramid usnul u Sfingy. Ve snu k němu Sfinga promluvila a požádala ho,
aby z ní odstranil návěje písku. Za tuto službu mu byl přislíben královský
trůn. K dalšímu čištění došlo v Římské době, za Marka Aurelia
a Septima Severa. K poslednímu velkému čištění okolního prostoru došlo
až ve 20. letech minulého století. Chám sfingy před předními
tlapami Sfingy byl objeven Baraizem v roce 1925-26. Na základě
archeologických a stavebních okolností se předpokládá, že chrám
Sfingy byl postaven Rachefem, ale až v době, kdy již stál panovníkův
údolní chrám, tak i Sfinga. Mezi oběma chrámy však neexistovalo přímé
spojení. |
|
