Pohřebiště
Vitín
		Přiznám se, že v tomto případě se trochu zdráhám uvést cestu k mohylám. Obě vitínská pohřebiště totiž patří svým vzhledem vskutku k tomu nejpůsobivějšímu a nejkrásnějšímu co "země mohylových hrobů" může nabídnout.A bohužel i na nich již nalezneme stopy vykrádacích zásahů. Pokud někdo hodlá jít rozkopat některou z vitínských mohyl podle následujícího popisu cesty, prosím, aby si alespoň zběžně přečetl knihu, kterou drží v rukou. V těchto hrobových násypech nalezne maximálně několik střepů a zkorodovaných zlomků kovu - přestoupí zákon, nezbohatne a navíc zničí krásnou památku dávné minulosti. A teď tedy ona slíbená cesta: Oba mohylníky leží v blízkosti východní strany poněšické obory. Na vrchol Baby se dostanete ze sevemího okraje Vitína (podél hřiště stále vzhůru k severu). Mohyly leží přímo na vrcholu, vpravo od cesty. Pokud budete po této cestě pokračovat dále, dorazíte zhruba po 1,5 km k po- hřebišti "Osiková" -leží několik desítek metrů vlevo od cesty a musíte dávat bedlivý pozor abyste ho nepřehlédli. Cestu lze zvolit i z opačné strany z Sevětína po zelené značce směrem do Vlkova. Po zhruba dvou kilometrech, těsně před vstupem do poněšické obory, zabočíte vlevo do lesa a po chvíli dorazíte k mohylníku v poloze "Osiková". Poblíž jeho východního konce narazíte pak na cestu, která vás dovede až na vrchol Baby.
Popis:
	V lesích na katastru této obce leží - vedle několika pravěkých pohřebišť - i dva velké slovanské mohylníky. Na vrchu Baba sevemě od Vitína najdeme snad nejkrásnější mohylové pohřebiště v Čechách, jehož téměř 70 mohyl je srovnáno v pravidelných západovýchodních řadách. Drobný záchranný výzkum provedl Petr Zavřel; z násypu zničeného při lesních pracích získal jeden zlomek vlnicí zdobené slovanské nádoby a bronzovou záušnici. Necelé dva kilometry k severu, v poloze Osiková, leží další mohylník, čítající tentokráte téměř 80 mohyl, opět v západovýchodních řadách. Archeologický výzkum tam dosud nebyl proveden, stejně jako na dalších minimálně sedmi mohylnících na katastrálním území sousedních Dobřejovic a Líšnic.
Historie:
	Nachází se Jihozápadně od Počepic.Založil jej Víta (=Vít),ves se jmenovala Vitin, t. j. Vítův dvorec. Podle přípony -in poznáváme, že je Vitín osadou prastarou. Snad pochází již z 11. nebo 12.stol. Vitín býval vladyckým sídlem a samostatným statkem.V roce 1589 patřil Jiřímu Hruškovi z Trkova a potom přešel kupem na Petra ml. Smrčku ze Mnichu.V pozdější době dostal se k Petrovicům, k nimž pak náležel stále až do zrušení roboty Vitínský poplužní dvůr trval do 2. pol. 18. století. Za panování císaře Josefa II. byl podle tak zvaného Raabského systému emfyteutisován (Raabský systém znamenal: panský dvůr rozdělen na několik selských. statků a ty byly od roboty osvobozeny. Majitelé nazývali se familianti a byli povinni odváděti vrchnosti alespoň v prvních deseti letech roční dávky podle smlouvy buď v naturáliích, nebo v penězích. Tyto smlouvy měly býti od 10 k 10 rokům obnovovány, Později mohli se dotyční sedláci z roboty vykoupiti jednou provždy nějakou větší částkou) Skupina statků, poněkud od ostatních stavení ve vsi oddělená, ukazuje, kde stával vladycký, pozdější poplužní dvůr.
Význam:
Poznámky:
Fotogalerie: