Pohřebiště
Vitějovice
Popis:
	Pohřebiště o zhruba 15 mohylách leží na severním okraji lesa "Kluzí" .Často velmi mohutné násypy (některé dosahují výšky téměř dva metry, nalezneme zde i několik výrazně oválných mohyl) jsou v několika případech obklopeny zřetelnými, až 80 centimetrů hlubokými příkopy. V roce 1995 jsme spolu s Jaromírem Benešem z prachatického muzea prozkoumali jednu menší mohylu. Měla průměr asi 7 metrů a původně dosahovala zhruba metrové výšky. V roce předcházejícím ji totiž někdo barbarsky rozkopal. Naštěstí se ve svém "zlatokopeckém" snažení soustředil jen na vykopání středové vykrádací šachty. Výsledky našeho výzkumu nebyly tudíž zanedbatelné. Objevili jsme jak velice výrazný kamenný " věnec" (velké množství kamenů lze ostatně pozorovat i v některých dalších narušených násypech tohoto pohřebiště), tak dřevěný "dům mrtvého". Jeho nároží směřovala do hlavních světových stran, "stěny" byly tvořeny až čtyřmi pásy zuhelnatělého dřeva. Mezi spálenými dřevy byly uloženy rozdrcené spálené kůstky a několik nevýrazných zlomků keramiky.
Historie:
	Obec asi deset kilometrů západně od Netolic, se rozkládá na návrší nad Zlatým potokem pod vrcholem Osule s rozsáhlou zříceninou nedostavěného hradu ze 14. století. O jejím pradávném osídlení svědčí 18 nalezených slovanských mohyl. Historické jádro obce prohlášené vesnickou památkovou zónou je tvořeno návsí s areálem barokního kostela sv. Markéty, obehnaného ohradní zdí. Přímo na návsi stávala od 16. století tvrz, dnes zaniklá. Naopak se zde, snad nejlépe z celého Pošumaví, dochovaly lidové stavby s roubenými obytnými částmi ještě z "předštítového" období. Ves je tak mimo jiné důležitou a zatím málo známou pokladnicí starobylých stavebních zvyklostí v uspořádání usedlostí či domů, užitých konstrukcích a povrchových úpravách. V domě se sýpkou čp.15 se v obrovské roubené a omazané obytné místnosti nachází jeden z nejstarších vesnických obytných prostorů v Čechách vůbec, který navozuje představu vysokých středověkých místností. Unikátní je stavební konstrukce špýcharového domu čp. 32 z druhé poloviny 18. století, který je jedním z největších u nás, podobně jako o století mladší stavba čp. 18. Statek proti kostelu čp. 2 se může pochlubit renesanční sýpkou se střílnovými okénky ještě z počátku 17. století a zbytky valu původní tvrze. Stará barokní škola čp. 60 pochází z 18. století, stejně jako srub čp. 6. Statky čp. 8 a 30 zdobí štíty ve stylu tzv. selského baroka. U silnice na Žernovice stojí objekt bývalého pivovaru čp. 4 a 120. Na Zlatém potoku je zajímavou kulturní památkou bývalý Bürgerův či Panský mlýn z 16. století, přestavěný 1877, s barokním jádrem a ozdobnými vjezdy. Nedávnou historii obce připomíná památník setkání pěti armád na konci druhé světové války.
Význam:
Poznámky:
Fotogalerie: