Literatura
Květoslav Minařík
	>> o autorovi
	Řada PŘÍMÁ STEZKA
	Praxe Přímé Stezky 1 384 str. První část výběru z korespondence Květoslava Minaříka. Tento svazek obsahuje 15 nejčastějších témat z dopisů, jimiž autor individuálně pomáhal svým žákům pochopit souvislosti a řešit vlastní životní problémy.	Rozsah dochované korespondence je obrovský, proto ani výbor z ní nelze stěsnat do jednoho svazku. Nejčastěji se opakující témata, týkající se praktické aplikace nauky Květoslava Minaříka, jsou v tomto svazku shrnuta do těchto kapitol: Askeze / Bdělost / Cíle duchovních snah / City / Činnost / Manželství a rodina / Mravnost / Mystická cvičení / Nálada / Odosobnění / Pohlavnost / Pokyny jednotlivcům / Uvědomování si těla a koncentrace na nohy / Vstup na cestu / Životospráva
	Přímá Stezka 352 str. Úvod do problematiky duchovních směrů současnosti: náboženství, spiritismus, magie, mystika. Filozofie Přímé Stezky. Metodika její praxe a výsledky.	Tato kniha uvádí čtenáře do duchovního života na základě životních zkušeností. PŘÍMÁ STEZKA se nazývá proto, že učí své čtenáře jak se vyhnout oklikám na cestě k dokonalosti a dosáhnout cíle přímo. Květoslav Minařík systematicky poukazuje na metody a prostředky jak získat odpověď na každou životně filozofickou otázku. Postupuje mystickým vývojem od stupně ke stupni, poučuje o povaze všeho dění na mystické cestě až k nejvyšším výsledkům. Prvá část se zabývá náboženstvím, spiritismem, magií a mystikou; poukazuje na nesrovnalosti nebo nebezpečí s nimi spojená, vyzvedává však i vše dobré, co která z těchto nauk obsahuje. Druhá část knihy rozebírá různé aspekty spojené s filozofií a praxí Přímé Stezky (např. Bůh, modlitba, znovuvtělování, nelpění, džňánajóga). Třetí část popisuje metodiku praxe Přímé Stezky z různých hledisek (např. absolutní nezbytnost dodržování morálních předpisů, postup prostřednictvím karmajógy a bhaktijógy při začlenění do povinností každodenního života, koncentrace aj.). V krátké době rozebrané druhé vydání Přímé Stezky svědčí o tom, že se autorovi zdařil záměr, o němž hovoří v předmluvě k druhému vydání: volat ty, kdo hledají na mystických cestách. V tomto třetím vydání byly opět doplněny partie týkající se českých mystických škol, které byly v druhém (zahraničním) vydání vynechány. Z obsahu: Nastupujete-li mystickou cestu, musíte přijmout všechny morální povinnosti, jež vám mystická nauka předepisuje, a nikoli si po způsobu mnohých lidí vybírat „snadné“ a zajímavé cvičení a studium. To vás často může svést k fanatismu, zmatku a k ještě větší názorové a povahové jednostrannosti, která je pravým původcem nevědomosti. Pohlédněte na mystiky, kteří se chápali jen sympatických a zajímavých meditací a hrubě zanedbávali nechutné odříkání si něčeho, čím by odstranili své neřesti. Jistě snadno poznáte, že dosahují pouze toho nezdravého psychického „unesení“, které ovšem neobstojí jako hodnotné před zdravým rozumem.
	Vnitřní smysl Nového Zákona 400 str. Citáty ze všech čtyř evangelií, Skutků apoštolů a některých epištol doprovázené komentáři K.M. ukazují křesťanství jako živou nauku.	První vydání VNITŘNÍHO SMYSLU NOVÉHO ZÁKONA vydal Květoslav Minařík vlastním nákladem v r.1945. Toto druhé přepracované vydání připravil do tisku již v r.1957, ale teprve nyní okolnosti dovolují, aby s ním byla seznámena široká veřejnost. Květoslav Minařík vybírá citáty ze všech čtyř evangelií, Skutků apoštolů a některých epištol a doprovází je vysvětlujícími komentáři. Křesťanské učení Nového Zákona interpretuje jako nauku o vědění, moci a osvobození, která člověka vede cestou spásné mravnosti až do úplného ozdravění a nabytí moudrosti. Obhajuje hloubku a velikost přínosu křesťanství, které někteří současní tzv. mystici podceňují ve srovnání s orientálními naukami. Cesta prosté morálky, jak ji ukazuje Nový Zákon, je předepsána každému, kdo chce dospět do světa Veliké mystiky všech dob a směrů. Tato kniha ukazuje jak po této cestě jít. Z obsahu: Nový Zákon ukazuje člověku správnou cestu. A já jsem si dovolil připojit k němu vysvětlivky, aby byly hlouběji odůvodněny jeho mravní poučky. Čtenář uvidí, že náboženství sleduje věcné cíle a staví na rozumově logických zákonech. Jeho východiskem je totiž učení o sebevládě, vrcholící v úplném zastavení duševní činnosti při bdělém vědomí, které je jediným reálným předpokladem nezaujatého pozorování. Jím se zostřují smysly natolik, že studující člověk může sledovat dění v příčinách a následcích. To je druhé, vyšší dobro náboženského učení... ...Hodnota náboženství tkví v tom, že když člověk dodržuje jeho přikázání, dospěje k objektivnímu zjištění, že provazy připoutanosti byly zpřetrhány a místo pocitu připoutanosti vystoupil ničím nezničitelný pocit blaha a svobody, spojený s poznáním pomíjejícnosti všech zevních věcí...
	Cesta k dokonalosti 142 str. Praxí ověřený návod jak správně postupovat při proměně bytosti - především psychické - a nebezpečí, kterým je nutno se vyhnout.	CESTA K DOKONALOSTI Květoslava Minaříka podává praxí ověřený návod jak správně postupovat při proměně bytosti - především psychické - a zároveň upozorňuje na nebezpečí, kterým je nutno se vyhnout. Dává metodické pokyny jak soustavným sebepozorováním, sebekontrolou a sebeovládáním, kladnými zásahy vůle ve smyslu „vzhůru srdce“ zasáhnout do automatiky, v níž se jednotlivé psychické složky uplatňují u každého z nás individuálně odlišně. Kapitoly Poukazy k praxi a O kázni rozebírají filozofický základ pro jógu nezbytného umravnění a popisují základní postupy práce na rozvoji vlastního ducha. Kapitoly O soustřeďování, Konečné poučky a Průvodní jevy a výsledky duchovního úsilí jsou kromě rozboru, popisu a zdůvodnění tří stupňů soustředění věnovány i reakcím na jeho různé druhy, tzv. mystickým silám. Závěrečný Vstup do mystiky všeobecně shrnuje všechny poučky v jednoduchý a přehledný systém psychických prací. Z obsahu: Na této zemi platí zákon - a platí vlastně v celém vesmíru - že duchovní dokonalost může být jen výsledkem nekompromisního zřeknutí se světa. To je poučka, již musí přijmout každý člověk, který se chce touto cestou dát. Toho, kdo vstoupil na cestu duchovního zdokonalování pomocí soustředění, však mohou mýlit počáteční dílčí úspěchy. Ať začne provádět soustředění podle pokynů mystických nauk člověk jakkoli mravně nečistý, vždycky může získat dílčí úspěchy, které se mu zdají slibovat další postup. Duchovní dokonalost je daleko za těmito dílčími výsledky. Pokud se člověk neovládá, může se snažit, jak chce, aby získal spokojenost, a přece se mu to nepodaří, protože je ovládán mnohými vnějšími momenty. Když však nasadí své přirozenosti uzdu a donutí ji, aby se spokojila s klidem bytosti, která setrvává výhradně sama v sobě, pak se spokojenost dostaví sama sebou.
	Světlo géniů 177 str. Pojednává o praktické józe: Pojem mystiky. Karma. Mravní předpoklady mystického vývoje. Soustředění. Soustředění s kvalitami. Mystické stavy. Proč být jóginem.	SVĚTLO GÉNIŮ Květoslava Minaříka systematicky jako učebnice pojednává v sedmi kapitolách o praktické józe. 1) Pojem mystiky: Jaké jsou předpoklady úspěchu v mystickém poznání? Proč jsou osobní osudy tak rozdílné? 2) Karma: zpětný vliv činů, myšlenek a pocitů na vlastní osudy, vysvětlený z psychologického a fyzikálního hlediska. 3) Mravní předpoklady mystického vývoje. 4) Soustředění jako psychický nástroj jógy. 5) Soustředění s kvalitami: pokyny jak kvalitativně ovlivnit psychickou přirozenost soustřeďováním, jež se opírá o určité ideje. 6) Mystické stavy: stigmatizace, křty, znovuzrození, tzv. vnitřní hlas, Práh smrti; co k nim vede, jak je hodnotit. 7) Proč být jóginem: důvody, které člověka vedou k tomu, aby se jóginem stal. Z obsahu: Duchovní život si nesmíme představovat jako životní styl, který není ve vztahu k prostému způsobu života. Naopak ho musíme chápat jako proměněný prostý běžný život. Pouze prostě žitý běžný život může být živnou půdou života vyššího. Ale plod tohoto vyššího života vzejde jenom tehdy, když zasejeme semeno, jímž je ušlechtilá mravnost. Z přesvědčení o domnělé nezávislosti jedinců vzniká sobectví a všechna bída, jež provází život lidských bytostí. Tísněn touto bídou, domnívá se člověk, že musí zápasit o zachování své existence. Bojuje proto se svými bližními a nepomyslí na to, že jeho čas a život jsou osudem přesně vyměřeny a že je žádným způsobem nelze prodloužit ani o hodinu. Měl by však pochopit, že hledané zevní štěstí může pocházet jen z vnitřní harmonie, která zlepšuje podmínky soužití všech lidských bytostí. Ale k tomu je třeba, aby svůj životní názor přetvořil.
	Beseda bohů 371 str. Stěžejní dílo. Zevrubné informace o různých druzích jóg a o „integrální józe”, již je u nás možno bez nebezpečí provádět.	BESEDA BOHŮ je napsána jako učebnice jógy. Květoslav Minařík zde podává zevrubné informace o různých druzích jóg a přizpůsobuje je evropskému životu a myšlení v závěrečné „integrální józe“. Problém duchovního vývoje se zde řeší především mravním přepodstatněním, založeným na vůlí vyvolaných a záměrně udržovaných pocitech. Teprve na nich pak staví meditační, koncentrační a dechová cvičení. Díl první - Fyziologické, psychologické a karmické podklady pro sjednocení individuálního bytí s absolutnem - se zabývá např. otázkami způsobů prožívání a cest ke svobodě, psychologickými a parapsychologickými podklady jógy, problémy karmy, dobra, odosobnění aj.; druhý díl shrnuje obsah už v názvu O speciálních jógách a o józe integrální. Z předmluvy: Nechť se čtenář namáhá, aby pochopil, že mu vlastně záleží především na tom, aby šťastně žil. To je otázka prostého a skutečného (pocitového) žití, nikoli duchovního vývoje, jak si sám namlouvá nebo si dal namluvit. - Jógin si nesmí lhát. Musí přiznat fakt, že jeho bytost je podrobena přírodě, a proto se musí snažit osvobodit se ze závislosti na přírodním dění vhodnými a neselhávajícími prostředky. Mohu ho ujistit, že to nebudou především rozličná soustředění. Spíš to bude soubor dobrých pocitů, které na sobě vynutí. - Prostřednictvím pocitů vhodné povahy, jež na sobě vynutil, se toužící člověk může dostat až do světa Brahmy. Teprve ve světě Brahmy, kam se může dostat zkvalitňováním mravnosti, může začít pravou jógu. To buď každému poučením, co musí učinit, než dozraje pro jógu v jejím nejvyšším aspektu.
	Spása 96 str. Neobvykle pojatá studie o hloubkové psychologii, jež používá terminologie moderní vědy k vysvětlení metodiky a výsledků. Lze ji pokládat za náročnou učebnici jógy.	SPÁSA je neobvykle pojatá studie o hloubkové psychologii, jež používá terminologie moderní vědy k vysvětlení metodiky a výsledků jógických postupů. Je možno ji pokládat za náročnou učebnici jógy. Květoslav Minařík poukazuje na vztahy mezi biologickými jevy na biologických membránách živého lidského organismu a jeho psychickými složkami. Ukazuje, že jsou vzájemně ovlivnitelné jak různými postoji člověka v běžném životě, tak speciálními jógickými metodami, jež autor svými zkušenostmi prověřil, nebo zásahy do psychické oblasti dle pouček buddhismu a křesťanství. Rozvíjí zde velkolepé možnosti praktických manipulací s elektromagnetickým polem na biologických membránách živých buněk při řešení všech životních problémů až k nejvyšším dosažitelným kladným cílům, jaké znají všechny hodnotné duchovní nauky. Z obsahu: Tento spis je učebnicí jógy, a proto především hloubkové psychologie. Vyžaduje tedy hned od počátku, aby člověk abstrahoval od sebe sama a aby se již neztotožňoval s citovými prožitky, které duchovně nevyvinutému člověku tak imponují, že si myslí, že by bez nich celý jeho život pozbyl smyslu. Jakmile bude člověk abstrahovat od pocitových fenoménů, jejichž působením se já ztotožňuje s předměty, které na něho působí přes jeho smysly, jeho život se obohatí, neboť kromě prožívání se bude dostavovat i poznávání. Poznávání je přímým předchůdcem schopnosti provádět jógu v jejím nejlepším pojetí. Člověk začne být schopný vzít sebe sama jako předmět bádání psychických fenoménů. Odtud je již jen malý krok k stupňování abstrakce sebe sama od světa jevů, které chce běžný člověk zažívat tím, že se s nimi duševně spojuje.
	Jóga v životě současného člověka 257 str.Výběr drobných prací napsaných jako odpovědi na otázky a životní problémy žáků při práci na sobě.	Tématem tohoto svazku je jóga jako způsob života. Je to úzký výběr drobných prací, které Květoslav Minařík v průběhu tří desetiletí napsal jako odpovědi na otázky a problémy svých žáků. Úvodní práce nejprve vysvětlují, jaký smysl vlastně má jóga a jaké má místo v každodenním životě normálního občana, jak pomáhá řešit životní problémy. Značnou pozornost věnuje způsobu soustředění, varuje před jeho nesprávným pochopením a v práci, jejímž spoluautorem je doc. MUDr. Antonín Bajer, podává důkazy o činnosti mozku při různých typech jógického soustřeďování. Několik prací se dále zabývá různými filozofickými a duchovními směry, jež jsou dnes znovu aktuální, jako je buddhismus a zenbuddhismus. Následují práce osvětlující vztahy mezi jógou a zdravím fyzickým i duševním, otázku nesmrtelnosti a sexuální problém. K snazší orientaci v méně známých nebo pro autora specifických výrazech jsou připojeny vysvětlivky. V závěru je uvedeno několik osobních vzpomínek předního českého indologa PhDr. Borise Merhauta na Květoslava Minaříka.
	Malý mystický slovník naučný 512 str. Základní pojmy duchovních nauk, styčné body mezi psychologií, fyziologií, neurologií, fyzikou a mystickou praxí; křesťanství, buddhismus, tibetská mystika aj., astrologie. Téměř 1800 hesel.	MALÝ MYSTICKÝ SLOVNÍK NAUČNÝ původně zamýšlený jako soubor vysvětlivek k vlastním pracím o mystice se Květoslavu Minaříkovi pod rukama rozrostl v populárně vědecké dílo přístupné každému zájemci o duchovní nauky. Vysvětluje základní pojmy duchovních nauk a jejich vztahy k ostatním vědám. Tematický záběr 18OO hesel je nesmírně široký: styčné body mezi psychologií, fyziologií, neurologií, fyzikou a mystickou praxí; křesťanství, buddhismus a další orientální náboženské i filozofické směry, tibetská mystika a různé evropské filozofie; astrologie. Základní pojmy jógické praxe různých jóg, postupy jejich realizace a problémy, na něž narážejí lidé, snažící se žít podle duchovních mravních zásad, a ještě mnohé jiné. To vše vysvětleno ze zorného úhlu mistra mystiky, praktika, který všechny návody sám vyzkoušel. Z předmluvy: Po napsání několika děl o mystice jsem uvažoval o tom, že by bylo nejlépe doplnit je slovníkem. Především proto, že by čtenář mohl některým termínům v knihách užitým rozumět jinak, než byly myšleny; dále proto, že slovník může obsahovat další poučky k doplnění mystické teorie, potřebné pro mystickou praxi. Termíny pro tento slovník jsem vybíral čistě náhodně, ovšem se zřetelem na to, aby v sobě zahrnoval především fyziku a psychologii, pokud jejich speciální výrazy mají vztah k mystice. - Domnívám se, že jsem tímto slovníkem vyčerpal soubor teoretických pomůcek pro mystickou cestu, a nyní mohu čtenáři jenom přát, aby jich používal ke správné korektuře v názorech a postupu k svému vlastnímu dobru i k dobru těch, které svým jednáním nezbytně ovlivňuje.
	Tajemství Tibetu 1,2   -  416 str. Sedm tibetských textů W.Y.Evans-Wentze s komentáři K.M.   -  256 str. Bardo thödol (Tibetská kniha mrtvých) W.Y.Evans-Wentze s komentáři K.M.	Tibetské texty shrnuté v dvoudílném TAJEMSTVÍ TIBETU označil Květoslav Minařík za nejhlubší a nejzajímavější spis v evropské mystické a psychologické literatuře. Do komentářů promítl své přímé životní a mystické zkušenosti a na jejich základě vysvětluje tibetský text moderní psychologickou terminologií. Zejména tam, kde se věnuje povaze a funkci vědomí jako nejdůležitějšího faktoru bytí, ukazuje světové psychologii směr další cesty a nové obzory. Zdůrazňuje především vztahy mezi správnou životosprávou z hlediska mravnosti a osobními osudy jedince i celé společnosti. Proto je tato kniha nejvýznamnější příručkou životní metodiky; její pomocí může čtenář nejen odstranit nepoznání, ale vytvořit si též předpoklady ke spokojenosti. SEDM TIBETSKÝCH TEXTŮ 1) Růženec skvostných drahokamů 2) Stezka k nirváně: Jóga velkého symbolu 3) Stezka vědění: Jóga šesti nauk (o psychickém teple; o klamném těle; o stavu snu; o čirém světle; o stavu po smrti; o přenosu vědomí) 4) Stezka přenesení: Jóga přenosu vědomí 5) Stezka mystické oběti: Jóga podrobení nižšího já 6) Stezka pateré moudrosti: Jóga dlouhého HÚM 7) Stezka nadsmyslové moudrosti: Jóga prázdnoty Z obsahu: ...Dokud člověk může o svých sklonech, citech atd. rozhodovat, drží v rukou klíče svého vlastního budoucího osudu. Ale je téměř pravidlem, že těchto klíčů užívá nesprávně. Místo aby odmítal podněty vyjadřující se chtěním, přijímá je. ...Mystika není filozofie, ale způsob života. Studovat ji může každý. Zdá se mi, že národy západních kontinentů jsou již dosti karmicky vyspělé, aby mohly uvažovat o karmickém významu psychologických činitelů, které sice samy vzešly z karmických dispozic, ale dál modelují bytost. A tato cesta nekončí, dokud se člověk nezřekne všeho definitivně. TIBETSKÁ KNIHA MRTVÝCH  komentovaná Květoslavem Minaříkem je dokladem, že nalezl pravdu překonávající každé poznání získané jen teoreticky. Poznal a ukazuje cestu k řešení psychologických problémů v rovině časové i nadčasové, použitelnou pro každého člověka. Je to učebnice pojednávající o zákonech duševního života a o vztazích těchto zákonů k veškerým životním situacím. Autor komentářů zde sleduje v souladu s tibetským textem duševní život až za okamžik smrti a vysvětluje veškeré jeho proměny, k nimž může dojít. Tibetská mystika zde není ponechána v přítmí mysticismu, ale převedena do světla moderní psychologie. Květoslav Minařík pokládal tuto knihu za příručku životní metodiky, s jejíž pomocí lze vytvořit předpoklady ke spokojenosti. Sám na sobě prokázal, že toto tvrzení není jen propagace. Jako syn horníka, jemuž sociální poměry nedovolily ani dokončit základní vzdělání, věnoval se od učňovských let józe, v níž zakrátko vynikl jako mystik - psycholog. Potom se po dlouhá léta věnoval převodu svých zkušeností do myšlení a posléze dokázal, že životní metodika, již v této knize zdůvodňuje, řeší všechny individuální psychologické i osudové problémy. Zároveň je tato kniha dokladem, že výchova, již popisuje a vysvětluje, je s to řešit i problémy školního vzdělání. Tuto knihu by měl alespoň jednou v životě prostudovat každý člověk, věřící i ateista, aby vzpomínkou na ni našel posilu v kritických životních situacích i ve chvíli umírání.
	Mahájánské texty 176 str. Hlas ticha, Dvě stezky, Sedm bran. Prastaré buddhistické texty od H.P.Blavacké komentované K.M.	Podkladem komentářů Květoslava Minaříka v Mahájánských textech je HLAS TICHA. Helena Petrovna Blavacká (1831-1891), zakladatelka Theosofické společnosti, jej podle svých slov vybrala z Knihy zlatých předpisů, přeložila do angličtiny a vydala poprvé v r. 1889. Tyto starobylé texty, z nichž některé snad pocházejí z dob předbuddhistických, se kdysi naučila zpaměti při svém pobytu v tibetském pohraničí. Zlomky kromě Hlasu Ticha obsahují ještě DVĚ STEZKY a SEDM BRAN. Květoslav Minařík pokládal Hlas Ticha za jeden z nejhodnotnějších mystických spisů. Své komentáře psal pro jednoho ze svých žáků, který potvrdil všechny jeho znalosti a zkušenosti „Stezky tajného srdce“. „Poučen velikým potvrzením rozhodl jsem se ve víře ve skutečnou upřímnost hledajících lidí odhalit ještě více clonu z pravé mystiky. Rozhodl jsem se také, že dílo zahrnu do skupiny svých spisů, které mají jako celek ukázat, jakým způsobem mají hledající lidé překonat světskost a přes nebeské stavy dosáhnout nirvány.“ Z úvodu: Ač nerad, soudím, že se počet lidí žijících psychickými reflexy skutečně zvětšuje. Proto se u druhé skupiny lidí, u těch, kteří žijí nitrem, jeví potřeba nalézt metodu, jejíž pomocí by překonali svět, který je tísní víc a víc. Jenže metoda bývá téměř vždy spíše čímsi neživým a bytosti vzdáleným, a proto je třeba NAUKY, která ukazuje cestu k hluboké přeměně právě v přirozeném stavu bytosti. K tomu je třeba úsilí o mravní proměnu, jejíž podoba nám svítá z textu této knihy. Proto může být tato kniha blízká každému, kdo vážně myslí na své vykoupení.
	Milaräpa 400 str. Příběh života a duchovního vývoje slavného tibetského světce z 11.stol. s komentáři K.M. a studií tibetologa J.Kolmaše.	Nejslavnější tibetský světec a básník MILARÄPA žil v letech 1040-1123. Jeho románový životopis zná snad každý Tibeťan a staletí mu neubrala na živosti. Zůstává „pokladnicí, kterou nikdy lidský duch nevyčerpá, kyticí předpisů, kterým porozumí jen ten, kdo je vyzkouší v praxi“. W.Y.Evans-Wentz jej v anglickém překladu uveřejnil poprvé v r. 1928, Květoslav Minařík se s Milaräpou seznámil v polovině let padesátých v samizdatovém překladu jednoho ze svých žáků. K. Minařík zařadil Milaräpu do edice svých základních děl Přímá Stezka, protože tento podivuhodný životní příběh doceluje nauku jeho ostatních spisů. Teprve nyní po desetiletích vydáváme překlad Wentzova Milaräpy poprvé veřejně. Je obohacen nejen o komentáře Květoslava Minaříka, ale i o studii Josefa Kolmaše o Wentzovi, Milaräpovskou bibliografii a seznam stovek tibetských výrazů včetně jejich české transkripce a transliterace. Z předmluvy: Knihu jsem zařadil do edice Přímé Stezky proto, že doceluje nauku, již čtenářům předkládám v jiných knihách. Proto by ji mohl přijmout každý jako část této nauky, i když se nezdá, že obsahuje přijatelný naukový systém. Jen jedno je jisté: jsou lidé, kteří mohou žít touhu po vysvobození ve svém nitru daleko prudčeji, než se vůbec může jevit na povrchu; pro tyto lidi může životopis Milaräpy mnoho znamenat. Ostatně mystické úsilí nemá člověka přinutit k tomu, aby nad sebou plakal. A tento životopis může usušit slzy těch, kdo pláčí nad svými útrapami, které je potkaly proto, že přijali mravní kázeň podle směrnic jógy. Uvidí, že pojem „největší utrpení“ je opravdu jen pojem, a to jsem měl na mysli, když jsem se rozhodl přijmout tuto knihu do naší edice.
	Kéčara 376 str. Vlastní životopis autora určený těm, kdo chtějí jít životem podle nauky Přímé Stezky, jak ji pochopili z ostatních jeho děl. Doplněno fotografiemi z autorova života.	Svůj životopis napsal Květoslav Minařík po delším váhání a jako poslední ze základních děl, která seřadil v ediční řadu Přímá Stezka. Jako poslední by také měl být čten. Vydavatel proto jménem autora prosí čtenáře, aby Kéčaru nečetli jako první dílo K. Minaříka, ale teprve když poznali přinejmenším jednu jinou jeho knihu a byli jí kladně zaujati. Jinak by u nich mohly vzniknout nezdravé názory jak na autora, který zde bez obalu vysvětluje své zcela mimořádné, neopakovatelné osobní mystické prožitky i vnější běh svého života, tak na nauku obsaženou v ostatních jeho dílech. Z obsahu: Chci vypravovat o svém životě. Nemyslím přitom výhradně na vnější data a události, nýbrž spíše na život vnitřní. Tento můj život mohou lidé posuzovat, jak chtějí; já jím doplňuji nauku, kterou jsem jim předložil v jiných knihách.
	Řada DRAHOKAMY
	Tajné zasvěcení 144 str. Názorné vysvětlení, kde má čtenář hledat kořeny neúspěchu v duchovním úsilí: ve svých sklonech.	TAJNÉ ZASVĚCENÍ zahajuje vydavatelskou řadu duchovních spisů drobnějších rozsahem, ale se vzácným a vybroušeným obsahem. Proto dostala název Drahokamy. Autor v tomto spisu čtenáři názorně vysvětluje, kde má hledat kořeny neúspěchu v duchovním úsilí: ve sklonech, jež jako podvědomé hnací síly ovlivňují projevy jeho pudové a emocionální přirozenosti a tím i jeho myšlení a jednání. Ovládnutí sklonů lze dosáhnout jen nekompromisní soustavnou sebevýchovou pomocí analytického sebepozorování, jež je nakonec odhalí z hlubin podvědomí a tím umožní je ovládat. Tajné zasvěcení zdůrazňuje metodiku správně prováděné introverze, vedoucí ke kladnému duchovnímu vývoji, která je do podrobností rozvedena v ostatních spisech Květoslava Minaříka. Z obsahu: Jsi-li idealista, jenž by rád prospěl světu, musíš být i realista, který si musí napřed pomoci sám. Teprve potom poznáš, zda si lidé přejí, abys jim pomohl, nebo zda si to nepřejí. Když někdo vnucuje světu dobro podle svých představ, může to být bráno jako bláznovství. Jako zločin páchaný na lidstvu se to může vnímat, když je začne světu vnucovat nějaká organizovaná skupina. Chce-li někdo dělat světu dobro nebo mu udělovat představy o dobrotě, musí získat zasvěcení, aby vůbec pochopil, jak to s tím dobrem je. Předesílám hned, že zasvěcení může každého dovést k poznání, že si nikdo jeho pomoci a dobra nepřeje. Přeje si pouze ukájet svou zvědavost a touhu po smyslových požitcích a jen málokdy někoho zajímá metoda jak odstranit veškerou strast. V podstatě má každý jedinec, ať chytrý, nebo hloupý, vzdělaný nebo nevzdělaný a dokonce i neomezeně hloupý, svůj životní názor vždy hotový už proto, že jej zdědil jako vlastnost svého tělesného zrození. Proto ho vždycky zajímá jen to, aby byl tento jeho názor potvrzován. Mystik tedy musí být zproštěn všech osobních sklonů, aby mohl jednat nestranně a aby nejednal ani neuvědoměle ve svůj osobní prospěch, byť s myšlenkou na dobro druhých.
	Drahokamy 1,2   288 a 288 str. Drobné práce o problémech v praxi duchovního vývoje, které jsou v ostatních knihách tohoto autora řešeny jen globálně.	Drobné práce Květoslava Minaříka, shrnuté do dvou svazků DRAHOKAMŮ, vyplynuly z dotazů zájemců o duchovní život a duchovní nauky a z rozhovorů s nimi. Jsou stejně různorodé jako podněty, které k nim vedly. Čtenář v nich může najít odpověď na některé vlastní problémy, které jsou v ostatních knihách tohoto autora řešeny jen globálně. Společnou hlavní myšlenkou prací seskupených v prvém svazku DRAHOKAMY 1 je metodicko-didaktická problematika související s duchovním vývojem, především sdělení týkající se správného řešení rozličných složitých životních situací ve společnosti, zaměstnání i soukromí. Zároveň je zde zdůvodněn význam těchto pravidel na cestě k dokonalosti v různých jejích etapách od vstupu na cestu až k jejímu cíli. Z úvodní charakteristiky: Moderní člověk se řídí v životě morálními zásadami a směrnicemi okolní společnosti, aniž mnohdy zkoumá, jsou-li správné nebo nesprávné. To také usměrňuje jeho orientaci při řešení životních situací a krizí a často ho uvádí do rozpaků jak vlastně řešit tyto životní naléhavosti z hlediska správné morálky a pod zorným úhlem vyhlídky dalšího života po tomto životě. Pokud má zájem správně usměrnit svůj život, pak mu může pomoci jednoduchá volně citovaná směrnice autora tohoto spisku: přes vyšší psychologické aspekty citové oblasti mysli, rozumu a náplně vědomí (např. rozvíjení kladných pocitů, vnitřní harmonie a spokojenosti) spěje člověk vzhůru do vyšších oblastí s lepšími životními podmínkami, kdežto přes nižší jejich aspekty (podléhání nenávisti, pudovosti, zlosti) jde dolů do nižších, podlidských oblastí s horšími podmínkami. Druhý díl výběru drobných prací Květoslava Minaříka DRAHOKAMY 2 stejně jako prvý navazuje na jeho nauku, kterou nazval „integrální jóga“, aby ji odlišil od neúplných jógických systémů, s nimiž se v Evropě setkáváme a které často opomíjejí hluboké morální požadavky, takže se mění v bezduchá tělesná cvičení. Jsou zde uvedena především autobiografická sdělení o vlastním jógickém vývoji, po nich následuje několik sdělení, zabývajících se vztahy k různým vědním oborům a filozofickým systémům duchovních nauk, a práce se speciálním zaměřením. Z obsahu: ...Snažil jsem se být radostný tím víc, čím více jsem se zříkal světa. Tím se mi podařilo udělat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách. Komu se podaří udržovat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách, stane se velmi citlivým na prostředí i na jednotlivé lidi. Proto jsem začal poznávat, že nálady jsou ovlivňovány vlnobitím vlivů, které působí na každého jednotlivce. Z toho jsem se poučil, že své duševní stavy musím chránit nejen před nezřetelnými změnami svého vlastního nitra, nýbrž i před zesílenými vlivy prostředí. Když jsem se naučil chránit před ovlivňujícími momenty prostředí, poznal jsem, že stejně jako prostředí ovlivňuje jednotlivce, jednotlivec může ovlivňovat prostředí. Poznal jsem, že nasadí-li někdo proti velmi silnému vlivu prostředí příslušný druh vůlí mocně udržované nálady, projeví se to v přenášení jeho nálady na společnost, v níž se nachází...
	Slovo Buddhovo, Komentáře ke Slovu Buddhovu Vydáno společně s nakl. Stratos, 120 a 126 str. Systematické pojednání o Buddhově učení v překladu dr. Mirko Frýby. Komentáře Květoslava Minaříka vyvěrají z vlastních zkušeností praktika, který buddhistickou cestu uskutečnil.	SLOVO BUDDHOVO je vůbec prvním v evropském jazyce sepsaným systematickým pojednáním Buddhova učení, které užívá vlastní slova Buddhova. Vybrané texty jsou seřazeny tak, aby tvořily jednotný celek, který nabízí spolehlivé vedení celou soustavou buddhismu. Čtenáři je tím ušetřena námaha propracovávat se velmi obsáhlou literaturou pramenů. Buddhův jasný a pronikavý způsob výuky, který je zřetelný v těchto textech, bude dobře sloužit pozornému a uvažujícímu čtenáři jako první uvedení do Buddhova učení. Překlad, který předkládáme, byl nově pořízen, přičemž při překladu bylo přihlíženo k původním pramenům v jazyce pálí a hotový překlad byl překontrolován několika našimi předními odborníky v této oblasti. Autor KOMENTÁŘŮ KE SLOVU BUDDHOVU, Květoslav Minařík, pokládal tento „systematický přehled Buddhova učení“ za nesmírně užitečný a živý základní text pro každého, kdo chce putovat po cestě ke svému zdokonalení jinou cestou než prostřednictvím náboženské víry. Jeho komentáře nejsou jen rozvíjením myšlenek, obsažených v původním buddhistickém textu, ale vyvěrají z jeho vlastních zkušeností. Byl to praktik, který prozkoumal snad všechny stezky, vedoucí nahoru, a který poznal a uskutečnil až do konce i tu, která se zakládá na Slovu Buddhově. V souvislosti s komentáři je třeba studovat kompletní text celého Slova Buddhova, jak je uveden v druhém svazku. Teprve potom přinese studium komentářů plný užitek, jak jej autor zamýšlel.
	Pronikavý vhled 222 str. Jedinečný doklad filozofických názorů tibetských buddhistických vzdělanců, jež byly sdělovány od ucha k uchu.	Dílo Alexandry David-Neelové (1868-1969), vynikající znalkyně tibetského náboženství a filozofie, je u nás už několik desetiletí známo z úspěšných vydání několika jejích prací. Její spisek PRONIKAVÝ VHLED (Tajná učení tibetských buddhistů) je u nás prozatím téměř neznámý. Sama jej označila za jedinečný doklad filozofických názorů tibetských vzdělanců, který patřil mezi neveřejné nauky sdělované od ucha k uchu. Květoslav Minařík pokládal pravdy v tomto spisu obsažené za nesmírně užitečné pro rozvoj duchovních kvalit a zároveň blízké modernímu způsobu evropského myšlení, proto jej doprovodil četnými vysvětlujícími komentáři a tím tento malý skvost duchovní literatury ještě obohatil.
	Pataňdžaliho jógasútra 176 str. Nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr. Výklad Květoslava Minaříka je zaměřen na podporu praxe při cestě mystické proměny.	„Otci jógy“ Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra“. Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách: Výroky o mystických cvičeních, Krijájóga, O silách, Svoboda. Smysl těchto prastarých aforismů Květoslav Minařík vysvětluje čtenáři dnešní doby na základě vlastního poznání. Jako podklad si vybral překlad ze sanskrtu od německého učence J. W. Hauera, který pokládal za nejsrozumitelnější. Výklad Květoslava Minaříka není zaměřen na rozvíjení mystické filozofie, ale na podporu praxe při cestě mystické proměny. Každý jedinec jí může použít pro své dobro a po osobních zkušenostech i k dobru druhých.
	Lao-c’ovo Tao-te-ťing 158 str. Květoslav Minařík předkládá učení staročínského filozofa svým současníkům jako vysoce aktuální výzvu.	Filozofické učení mudrce Lao-c’ je podle některých pramenů staré přibližně dva a půl tisíce let a bývá pokládáno za málo srozumitelné nebo neaktuální. Květoslav Minařík však Lao-c’ pokládá za mudrce, který popisuje svět a upozorňuje na to, co jej dělá špatným nebo dobrým. Byly mu zřejmé vnitřní příčiny zla, jímž je svět postihován, a věděl, že jen dobro a nesobeckost je může ze světa odstranit. Své poselství tento staročínský mudrc adresuje všem lidem. Květoslav Minařík jeho učení porozuměl přes hranice věků a jiné civilizace i nedokonalého překladu proto, že sám dosáhl souhlasných duchovních zkušeností. Díky tomu ve svých komentářích činí prastaré učení Lao-c’ srozumitelným pro své současníky jako vysoce aktuální výzvu. Z obsahu: Mudrc je činný proto, že zjistil, že získal tělo prostřednictvím skutků nebo činnosti. Tělo získané tímto způsobem člověka zavazuje, aby byl činný. Neboť není-li činný, jeho existence se octne v demoličních tlacích; projeví se duševní úpadek, obtíže s tělem. A kdo dohlédne až za okamžik smrti, pozná, že nečinnost je cesta k rozpadu individuality, jemuž není vystaven nikdo, kdo je nezištně činný. Z tohoto poznání vyvěrá snaha mudrce být intenzivně činný. Protože však poznává, že i činnost může být zatemňující, je činný naprosto nesobecky, tj. pro činnost samu. Taková činnost má úzký vztah k te, protože stejně jako zříkání se světa zvýrazňuje tao. Proto mudrc činností tao dosahuje, kdežto běžný člověk je ztrácí. Dosahovat tao je podmíněno přítomností te, ztráta tao je podmíněna nepřítomností te, čili přítomností sobectví v činnosti.
	A. Nový: Okolo Květoslava Minaříka Svědectví 14 žáků Květoslava Minaříka o tom, jak svou naukou ovlivnil jejich životy a jak ji aplikovali v praxi.	Když jsem začal pracovat na tomto sborníku vzpomínek žáků a současníků Květoslava Minaříka, domníval jsem se, že půjde především a pouze o portrét Mistra tvořený vyprávěním dosud žijících osob, obrazně řečeno, o soubor odrazů faset jednoho velikého zářícího krystalu. Teprve později se ukázalo, že stejnou měrou vzniká soubor jednotlivých portrétů, každý s vlastní, ale vcelku sjednocující a univerzální pečetí.
	Zdroj: http://www.canopus.cz/  << zde můžete publikace rovněž zakoupit - nakladatelství CANOPUS