| Obecně | ||||
| Znamení a úkazy | ||||
| Předpovědi, věštby - Nostradamus | ||||
| 1503 - 1566 - Michael de Notre-Dame, zvaný Nostradamus | ||||
| Ve Francii a myslím, že také v
celém západním světě není člověka, který by neznal jména
Nostradamova. Jeho jméno zneužívají podvodníci, ale také dosud neznámí
začínající astrologové. Otevřete-li některý ze západoevropských astrologických časopisů, "vyskočí" kromě jiného na vás divoká reklama typu: "Nový Nostradamus" nebo "Konečně mezi námi reinkarnace Nostradama" nebo také "Konečně médium, které jste očekávali. Jeho odhalení vás bude šokovat, Nostradamus mezi námi". Chudáků, kteří se schovávají za známá jména je vždy dost. Michael de Notre-Dame, zvaný Nostradamus, nesporně je
tím, o kterém se po smrti toho nejvíc napsalo. Zejména se toho o něm
hodně napsalo ve dvacátém století, které údajně bylo podstatným tématem
jeho předpovědí. V roce 1537 po několikerém návratu moru, se opět rozpoutala epidemie v jižní Francii. Toto neštěstí středověku mu odnáší jeho dvě děti a následně i jejich matku. Několik zlomyslníků mu při tom vyčítá, že nedokázal uchránit svoji rodinu, zatím co léčil jiné. Tedy "zatím co běhal od jednoho nakaženého morem k jinému".
|
||||
| V roce 1550 vydává svůj první
almanach. Stejně, jako ve všech podobných dílech, praktické recepty
se střídají s horoskopy. Oproti svým konkurentům mněl velkou výhodu.
Byl lékařem a mohl v té době, přes primitivní obecné znalosti medicíny,
podat několik opravdu užitečných rad. Pokud jde o astrologii, musíme dodat, že se také vyučovala na fakultě v Monpellier. Odtud patrně pocházejí jeho astrologické znalosti. Z Agen odešel do Marseille, pak do Aix-en-Provence a konečně se usadil blízko svého rodiště v Salon-de-Provence, kde se opět oženil a měl šest dětí. Po almanaších následovaly sborníky, které se obracely nejčastěji k ženám a to v dílech: "Umění dobře se líčit",
|
||||
| Příprava zavařenin Potravinářští chemici se nad tímto dílkem museli pozastavit. Čtyři století před Pasteurem objevil mechanismus přenosu moru. Čtyři století před Pastereurem objevil aseptickou metodu. (Nebo se Louis Pasteur nechal inspirovat Nostradamem?) Když čteme francouzské kroniky, které líčí zastavení moru Nostradamem, zjišťujeme, že náš provensálský lékař učinil opatření aseptické, velice moderní a to tím, že vyrobil a použil jakýsi prášek. Svůj vynález ukryl, protože vědecký objev, který by byl odhalen světu, objevitele mohlo zanést na hranici pro čarodějnictví. Církev se tehdy domnívala, že epidemie jsou tresty od Boha seslané na člověka, aby byl potrestán za své hříchy. Nezapomínejme, že inkvizice vládla ve středověké Evropě nesmiřitelným terorem. Nečekané použití této aseptické metody je proto v pojednáních o zavařeninách. Dát vařit ovoce nevyžaduje génia, ale na druhé straně uchovat zavařeninu, aby se nezkazila, to je už jiná věc. Která hospodyně, když zavařovala, nenašla po čase kompot pokryt plísní? Je proto pochopitelné, že Nostradamus záměrně zahalil své věštby do jakési filologické mlhy. Kdyby Nostradamus jasně vyslovil své vize už v minulosti, pak jistě by nezůstala zachována potomkům. Patrně by byla tehdejšími církevními autoritami zničena. Nostradamus značně zastiňoval svými vědomostmi a schopnostmi své soupeře. Jeho úspěch ho dokonce vystavoval určité žárlivosti a hrozbám přinejmenším alespoň tak nebezpečným pro něho, jako samotný mor. Nostradamus totiž svou činností na sebe upoutal závist a zlobu, ale také svatou inkvizici. Církev neměla ráda neposvěcené proroky (a to do dnešních časů, jen církev?). Z času na čas, jako odstrašující příklad, zasáhla jednoho z těchto tzv. kacířů. Nostradamus byl pro ni skvělým cílem. Jeho předkové byli konvertování židé. Na druhé straně Pyrenejí by určitě skončil na hranici ve společnosti jiných tzv. "MARRAN" (židé, kteří zůstali věrní judaismu). Tito španělští židé konvertováni v roce 1391 byli pronásledováni a vražděni španělskou inkvizicí o sto let později. Ve Francii byla inkvizice méně vražedná, ale přesto tušil nebezpečí a pokládal za vhodné odejít z Agen. Na jaře 1555 vydává první edici slavných Centurií. Předmluva je datovaná 1. březen 1555. Tento fakt vylučuje, že tato proroctví byla napsána později, než když se vyplnila. Čtyři měsíce po vydání v roce 1555 Kateřina Medičejská, francouzská královna, zve Nostradama do Paříže, kde kromě jiného jejich výsostem předpověděl, že všichni princové budou korunováni. Z Paříže, kde obdržel u dvora značný důchod, odchází a již se nemusí obávat inkvizice, protože tyto vysoké styky ho již chránili. V roce 1562, se biskup z Orange na něho obrací se žádostí, zda by nenašel viníky svatokrádeží spáchaných v katedrále. V roce 1564, Kateřina Medičejská a její syn král Karel IX., se zastavili v Saló, kde navštívili starého proroka. Za rady a doporučení obdržel Nostradamus od královských veličenstev, titul - královský lékař. Ve svých latinsky psaných dopisech, luteránu Lorencu Tubovi (byl to německý astrolog), Nostradamus vyjadřuje své sympatie k protestantům a svoji averzi ke katolicizmu. Ovšem Kateřina Medičejská netušila u svého věštce takovou dvoutvárnost. Na jedné straně, navenek věrný katolík na straně druhé, sympatie k protestantům. je celá řada jeho proroctví týkajících se jeho současníků. Kupříkladu, když jednou potkal mladého františkána Felixe Perretiho, pozdravil jej a poklekl před ním. Na dotaz kolemstojících odpověděl, že je povinován Jeho svátosti. Pereti se stal v roce 1585, tedy 19 let po smrti Nostradama papežem Sixtem V. Nostradamus umírá v Saló dne 2. července 1566 na vodnatelnost. politicko-reklamních důvodu se čas od času objevuje v knihkupectvích na celém světě prapodivné dílko, s bombastickou úpravou a se známými informacemi ze života věštce a jeho splněnými předpověďmi. Po přečtení obvykle zjistíme, že důvodem k vydání byl podvržený text s předpovědí o vítězství toho či onoho politika ve volbách. |
||||
| Zdroj: http://www.astrologos.cz | ||||