Obecně 
   Znamení a úkazy
Události v Čechách
zámek Rudoltice - horký kruh 16.2.2010
   
  V zahradě Nového zámku v Rudolticích na Orlickoústecku se objevil ve sněhu kruh, v němž pokrývka roztála. Teplota v místě je vyšší než v okolí, v úterý například přes 17 stupňů. V zemi není nic, co by vyšší teplotu způsobovalo, například kanalizace nebo elektrické vedení. V kruhu o průměru dva metry raší tráva.

Racionální zdůvodnění úkazu majitel památky, architekt Přemysl Kokeš zatím marně hledá.

"Od pondělka to zkoumáme, i když je to tu asi tři týdny, ale dříve jsme si toho nevšimli. Půda je kyprá, měkká, je to nepochopitelné. Geolog po zběžné prohlídce prohlásil, že to může být cokoliv, ale bez kopané sondy to nezjistí. Oblast ale není seismicky aktivní, nejsou tu žádné horké prameny a podobně," řekl Kokeš.

Kastelánka Krasava Šerkopová v noci na úterý umístila do hlíny ve středu obrazce teploměr. Ráno na něm naměřila plus 17,5 stupně, den předtím jen o několik stupňů méně, přičemž venkovní teplota se stabilně drží pod nulou.

"Na Novém zámku už jsem zažila a viděla různé věci, ale to, co se na pozemku u věže objevilo letos, jsem ještě ani zde ani nikde jinde zatím neviděla," uvedla kastelánka.

V místě kruhu nejsou žádné podzemní prostory a nevedou tudy ani inženýrské sítě. Možnost, že by zde byla stará zasypaná studna, která by se náhle plnila vodou, Kokeš rovněž považuje za nepravděpodobnou, stejně jako vysvětlení, že by sem někdo nasypal větší množství soli nebo že by zde dříve stály hospodářské budovy.

Podle jeho informací majitele byl jev údajně pozorován už před 40 lety, když na Zámečku tábořili skauti. Pro odhalení záhady chce nechat na daném místě vykopat sondu.
     
  Stojí na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi, zvaném Zámecký vrch, v něm. podobě Schloßberg. Dnes stojí jen torzo – třípatrová budova o půdorysu obdélníku se zaobleným jihozápadním rohem. V patrech má po velké čtvercové místnosti a malém pokojíku. Do zaobleného rohu je vestavěno šnekové schodiště. Budova je podsklepena a sklepy pokračují dále na sever a západ.

V r. 1684 se stal majitelem lanškrounského panství Jan Adam z Lichtenštejna, jemuž pro občasný pobyt v Lanškrouně nevyhovoval nevelký zámek ve městě. Proto si dal vybudovat na návrší mezi Rudolticemi a Lanškrounem nový barokní zámek. Plány na stavbu vypracovali a vlastní průběh řídili italští architekti Domenico Martinelli a Antonio Salla. Stavba probíhala v letech 1700-1712. Nový zámek byl čtyřkřídlá třípatrová barokní budova, se čtyřpatrovým průčelým. Byl založen na půdorysu písmene H. V interiéru bylo v každém patře 14 sálů zdobených barokní štukou a nástěnnými malbami. Okolí parku bylo změněno v rozsáhlý park.

Již v r. 1714 však zámek vyhořel. Záhy byl sice nouzově opraven, ale v r. 1718 jej dal Antonín Florián po dalším požáru zbořit, mimo třípatrovou severozápadní věž. Dochovaly se také rozsáhlé sklepy a části základových zdí. Výše zmiňovaná věž byla v r. 1802 opravena a změněna v hostinec. Sklepy byly používány pro potřeby lichtenštejnského pivovaru v Lanškrouně. V r. 1848 byl vykácen zámecký park a později nahrazen lesním porostem. Zbytky zahradních úprav jsou dvě aleje, mířící k jihovýchodní částí budovy. Sklepy a torzo byly majetkem lanškrounského pivovaru až do r. 1945. Do této doby sloužila budova jako hostinec.

V r. 1945 přešel objekt do vlastnictví státu. Byl změněn v zemědělskou usedlost a přidělen soukromému majiteli. V r. 1969 přešel do majetku MNV Lanškroun. V letech 1970 – 71 byla budova propůjčena junáckému středisku Zubr, které ji využívalo jako své klubovny. V r. 1971 byl však komunistickým režimem Junák zrušen. Od tohoto roku nebyl objekt využíván a chátral až do roku 2005. V 90. letech bylo podniknuto několik pokusů o privatizaci, ty však nebyly úspěšné.

Nyní Zámeček vlastní pan MgA. Přemysl Kokeš z Lanškrouna, který na jaře roku 2006 začal s opravou. Po opravě by v objektu měla být rozhledna, restaurace a hotel, a další zázemí pro plánované golfové hřiště v blízkosti.