| Obecně | ||||
| Z historie | ||||
| Panovníci | ||||
| VÁCLAV (II.) | ||||
| (* 1137, + po 1192) - český kníže z rodu Přemyslovců | ||||
|
Václav, nejmladší syn Soběslava I., se poprvé připomíná
roku 1137, kdy se stal jeho kmotrem polský král Boleslav Křivoústý a
Soběslav zas kmotrem Boleslavova syna na potvrzení úmluv po ukončení
vzájemných sporů. Za vlády bratra Soběslava II. obdržel Václav roku
1177 za úděl Olomoucko a to následujícího roku uhájil proti vojsku
Konráda II. Oty a jeho spojence Leopolda V. Rakouského. Po pádu bratra
však svůj úděl pozbyl a našel azyl u uherského dvora. Do Čech se vrátil
za vzpoury šlechty proti Bedřichovi. Obléhal Pražský hrad, ale neúspěšně,
takže nakonec musel znovu uprchnout za hranice. Zdálo se, že se na nešťastného
Václava konečně usměje štěstí za vlády knížete Konráda II. Oty.
Roku 1189 se směl vrátit do Čech, zúčastnil se i pražského sněmu,
kde Konrád vyhlásil svá Statuta. A když kníže doprovázel
Jindřicha VI. na římskou jízdu, jmenoval Václava místodržícím. Po smrti Konráda v Itálii pak vládl Václav - jako nejstarší Přemyslovec - pouhé tři měsíce, než ho svrhl ambiciózní Přemysl I. Václav sice znovu obléhal Prahu, ale jeho snahy odsoudil k nezdaru svévolný zásah Jindřicha Břetislava - ten se rozjel za císařem, který za 6 000 hřiven stříbra udělil Čechy v léno Přemyslovi. Václav se znovu ocitl na útěku. V Míšni byl úkladně přepaden, zajat a pak o jeho dalším osudu už není zpráv. |
||||
|
Zdroj: KDO BYL KDO |
||||