| Obecně | ||||
| Z historie | ||||
| Panovníci | ||||
| SOBĚSLAV II. | ||||
| (+ 29. 1. 1180) - český kníže z rodu Přemyslovců | ||||
|
Syn Soběslava I. neměl cestu k vládě lehkou. Ve sporech
mezi potomky Vladislava I. a Soběslava I. o nástupní právo zvítězil
Vladislav II. a Soběslav i s bratry odešel do exilu. Za Vladislavovy nepřítomnosti
se roku 1148 pokusil zmocnit vlády, ale byl zajat a uvězněn na Přimdě.
Po útěku roku 1150 pobýval opět na císařově dvoře. Roku 1161 se
Soběslavovi podařilo opanovat aspoň Olomoucko. Kníže Vladislav II. ho
pozval na jednání do Prahy, kde ho však dal věrolomně zajmout a další
léta - až do nástupu na knížecí stolec - trávil Soběslav opět ve
vězení na Přimdě. Po odstoupení Vladislava II. ve prospěch syna Bedřicha se situace přece jen změnila. Na přímluvu Soběslavova bratra Oldřicha, který pro císaře Fridricha Barbarossu vykonal mnoho užitečných služeb, byl Soběslav novým knížetem Bedřichem propuštěn. Na sněmu v Norimberce panovačný císař, který nebral udílení Čech v léno a potvrzení zvoleného českého knížete jen jako formální záležitost, vládu Bedřichovi odňal a předal ji Oldřichovi. Ten, aby předešel případným sporům, sám vládu postoupil staršímu bratru Soběslavovi II. Vláda Soběslava (1173-78) však nevzbudila v českých předácích mnoho přízně. Soběslavovi přezdívali kníže sedláků, protože pokládal za svou úlohu "hájit chudého a ubohého před bohatcem a násilníkem", jak píše F. Palacký. Není divu, že se od něj šlechta brzy odvrátila, takže v novém zápase s Bedřichem nakonec vládu opět ztratil. |
||||
|
Zdroj: KDO BYL KDO |
||||