| Obecně | ||||
| Z historie | ||||
| Panovníci | ||||
| Mojmír I. | ||||
| (+ asi 846) - moravský kníže, zakladatel dynastie Mojmírovců | ||||
| Mojmír (Moimay, Moymar), první historicky známý moravský panovník (podle něj pojmenování vládnoucí dynastie na Velké Moravě). Vypudil z Nitry knížete Pribinu a připojil Nitransko k Moravě. Mojmír je označován za zakladatele mocné středoevropské říše - Velké Moravy, tak označil tento stát v polovině 10.století vzdělaný byzantský císař Konstantin. Za Mojmírovy vlády došlo k přijetí křesťanství. | ||||
|
Po pádu Sámovy říše v polovině 7. století na celých
150 let mizí zprávy o našem území. Teprve rozmach franské říše za
Karla Velikého, který posunul její hranice až do naší těsné blízkosti,
přináší změnu. Nejprve se dozvídáme o tažení Karla proti Čechám
(805 a 806) a roku 822 franské anály poprvé zmiňují i Moravany. V té
době tu asi byl už dokončen sjednocovací proces mezi kmeny. Záhy poté
- roku 830 - vystupuje na historickou scénu i první nám známý moravský
panovník Mojmír I., předpokládaný zakladatel dynastie, která vládla
Velké Moravě tři čtvrtě století. Kníže Mojmír I. byl nesporně schopný panovník, který udržoval přátelské styky s franskou říší (zřejmě uznával její formální nadvládu) a podporoval šíření křesťanství na Moravě. Asi roku 833 vypudil ze sousedního Nitranského knížectví jeho vládce Pribinu a spojil jeho území s Moravou. Pribina se uchýlil ke správci franské marky, ale protože byl dosud pohan, marně se domáhal franské pomoci proti Mojmírovi. Zdá se, že i v dalších letech dokázal využít Mojmír příznivé situace (zejména když došlo k dělení franské říše) a rozšířil území svého státu o oblast mezi řekami Dyjí a Dunajem. V každém případě, když po jeho smrti roku 846 byl za franské účasti dosazen na knížecí stolec Mojmírův synovec Rastislav, přejímal upevněný stát, který se měl záhy změnit ve skutečnou středoevropskou říši. |
||||
|
Zdroj: KDO BYL KDO |
||||